Režisér Gustav Skála nastudoval Louskáčka, vánoční sen, který byl poprvé uveden 5. prosince 2016 v pražském Divadle Hybernia. Taneční aktuality zajímalo, jak tento balet úzce spjatý s vánočními svátky v jeho režii vypadá, a těsně před premiérou ho krátce vyzpovídaly.
Naposledy jste dělal režii Louskáčka ve Východočeském divadle v Pardubicích v roce 1998. Jaká je vaše současná verze baletu, z čeho vycházíte?V Pardubicích šlo o úplně specifickou formu, vycházeli jsme mnohem více z literární předlohy, i Čajkovského hudbu jsme použili v koláži s jinými autory. Tančili amatéři i herci. Výsledkem bylo představení, které diváci přivítali, ale stěží bychom ho mohli nazvat baletem v pravém slova smyslu. V Divadle Hybernia uvidí diváci taneční představení, které se daleko více opírá o různé taneční styly a je mnohem více koncipováno jako balet v pravém slova smyslu. Choreografii vytvořili Jiří Pokorný s Veronikou Iblovou… Jak probíhá spolupráce a kdo má hlavní slovo?
Protože jsme všichni vlastně generačně spříznění, troufnu si tvrdit, že máme i podobný názor na taneční divadlo, naše spolupráce probíhá velmi dobře a bezkonfliktně.
Divadlo nikdy není otázkou sporu či antagonismu, vždy by měl zvítězit rozumný kompromis, nikoliv v uměleckém výsledku, ale v přístupu k práci. V případě této produkce je má režisérská práce především jednotícím prvkem, organizační jednotkou a do jisté míry také mediátorem. Kteří tanečníci v baletu tančí?
V hlavní roli prince Louskáčka se představí Leonardo Velletri, první sólista Baletu Florencie. Roli Klárky tančí Rosa Maria Pace, přední sólistka Bohemia Baletu Praha. Postavu strýčka Drosselmeyera ztvární Viktor Svidró, sólista Pražského komorního baletu. Všichni jsou skvělí tanečníci a spolu s dalšími účinkujícími tvoří na jevišti sehraný tým. Louskáček je od doby svého vzniku neuvěřitelnou studnicí poezie, citu a fantazie, a myslím si, že právě proto se věčně bude vracet a nikdy neomrzí. Je to prostě geniální dílo!
Gustav Skála nejprve studoval rok herectví a poté přešel do tanečního oddělení konzervatoře. Po jejím absolvování studoval v Choreografickém učilišti A. Vaganovové v Moskvě a institutu Grety Palucci v Drážďanech. Působil pět let jako tanečník v Národním divadle. Po odchodu z Národního divadla vystudoval obory režie a dramaturgie na DAMU, kterou dokončil v roce 1991. Od roku 1993 spolupracoval s Městským divadlem Brno, nejprve jako dramaturg a později i jako režisér. V letech 1996–1999 pracoval ve funkci ředitele Východočeského divadla v Pardubicích, ale působil i jako režisér. Vedle činoherních titulů zde inscenoval i klasické muzikály a balety Maska aneb Lásky a Louskáček. Od roku 2002 spolupracuje s Divadlem Metro v Praze, kde uvádí převážně své vlastní hry.
josefina
Vážená pani Šturová,dodatečne blahopřeji k významnemu jubileu.Vždy jsem se svojí rodinou obdivovala umeni jak Vaše,tak…Rozhovor s Astrid Štúrovou: „V divadle to byla krásná léta, bylo to naplnění mého dětského snu…“