Tři otázky pro... Ivanku Kubicovou o české premiéře Carminy Burany
rozhovory
„Inspirací“ byla nekompromisní zakázka se strany japonského souboru Kasai Ballet – žádný Martinů ani Stravinský (mnou nabízené varianty), pouze Orff a jeho Carmina Burana, dílo notoricky známé, jehož scénické zpracování by nikdy nebylo mojí vlastní volbou. Byl to úkol, se kterým jsem se musela vypořádat. Začala jsem historií díla, partiturou a texty jednotlivých písní. Čím víc jsem se nořila do záludností Orffovy hudby a textů, tím víc vystupovala do popředí pro mne jediná možnost jevištního zpracování, nejen ve vztahu k japonskému prostředí, ale i k hudbě Carla Orffa – žádný experiment, ale inspirace lidovým tancem a evropským středověkem. Jak probíhala práce s japonskými tanečníky a jaký ohlas měla premiéra v Japonsku?
Po prvním kontaktu s Japonci v Praze jsem měla zhruba jeden měsíc na přípravu základní koncepce jevištního zpracování. Druhé setkání byl „prodloužený víkend“ v Japonsku, kdy jsem prezentovala svou koncepci a požadavky na její realizaci a ve workshopech vybrala interprety. Další měsíc v Japonsku byl věnován nastudování díla.
Premiéra se setkala s neuvěřitelným ohlasem a od té doby je Carmina Burana v repertoáru Kasai Ballet od roku 2001 až do dnešních dnů. Měnily se generace tanečníků, některých rolí se zhostili i herci, takže z toho vznikala „Carmina Burana stokrát jinak“… V dalším plánovaném uvedení Carminy Burany v Japonsku (únor 2014) budou účinkovat i členové Bohemia Baletu Taneční konzervatoře. V čem je nastudování studenty TK hl. m. Prahy jiné (nové)?
Současné nastudování Orffova díla s Taneční konzervatoří se neliší od původní japonské verze. Ředitel Taneční konzervatoře, Jaroslav Slavický, viděl DVD s aktuální japonskou nahrávkou a její nastudování si objednal. Pro studenty je to trochu nezvyklý způsob práce – žádné arabesky a krkolomné technické prvky, žádný Petipa ani současná avantgarda – prostě zcela jadrný a zemitý projev, vnímání rytmických struktur Orffovy hudby a přirozená tanečnost a radost z pohybu. Je na divákovi, aby posoudil záměr choreografa a výkony interpretů. Ivanka Kubicová získala taneční vzdělání na tanečním oddělení Konzervatoře v Praze (1965) a na katedře tance Akademie múzických umění v Praze (choreografie, 1988), studovala na London School of Contemporary Dance (1968–72). Jako tanečnice působila v Československém státním souboru písní a tanců (1965–68, 1972–74 sólistka), Ex Group London School of Contemporary Dance (1970–72), v Černém divadle Jiřího Srnce (1975). Byla tanečnicí, choreografkou, baletní mistryní a zástupkyní šéfa Baletu československé televize (1974–87).
Po svém návratu z Londýna začala pedagogicky působit, významně se podílela na uvedení technik amerického modern dance do českého prostředí; specializovala se na techniku Marthy Graham. Krátce působila jako pedagožka tanečního oddělení pražské Konzervatoře, významná byla její pedagogická činnost v rámci aktivit taneční skupiny Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1976 začala pedagogicky působit na katedře tance Akademie múzických umění v Praze (od 1993 vedoucí katedry, docentka 1994).
Její choreografická tvorba byla spojena hlavně s taneční skupinou VUS UK, pro kterou vytvořila např. Trojkoncertino Alexeje Frieda (1983). Spolupracovala s Armádním uměleckým souborem Víta Nejedlého(Slunovrat, 1988), pro balet Národního divadla v Praze vytvořila choreografii Sonatina dramatica s hudbou Alexeje Frieda (1990), v Ústí nad Labem nastudovala Svěcení jara Igora Stravinského a obnovila Sonatinu dramatiku (1999). V 90. letech se podílela na několika muzikálových inscenacích (Kocour v botách, 1994; Jesus Christ Superstar, 1994; Evita, 1998). Spolupracovala na pořadech v televizi, s dalšími tanečními soubory, získala choreografická ocenění na soutěžích, pracovala v zahraničí (Japonsko).
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?
úhel pohledu -
Spitfire Company, Temporary Collective a tYhle: Proč odcházíme z divadla PONEC?
rozhovory -
Patří těhotenství na jeviště? Martina Hajdyla Lacová přináší časově limitovanou taneční performanci Bodies in Progress
zprávy -
PADEnáct – Když teenageři válí
recenze -
In memoriam Zdenky Kratochvílové
osobnosti
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 40 dny
Kata Zagorski
Akému tancu Star Dance službu dělá či nedělá? Súčasnému? Tomu pravému? Umeleckému? No ja len, že tanec nie je nejaký……když kýč tančí
před 42 dny
Filip Staněk
Ahoj Klári,také děkuji za reakci. Reagoval jsem jen na tvrzení, že pořad prokazuje tanci dobrou službu, myslím si…
…když kýč tančí
před 43 dny
Klára Huvarová
Filipe, děkuji Ti za reakci! Jsem ráda, že tě můj příspěvek dovedl k zamyšlení a že o roli StarDance můžeme dál……když kýč tančí
před 44 dny
Bohuslav Tržil
Dovolte mi prosím vyslovit obdiv všem realizátorům v ND Brno.Měl jsem možnost vidět nastudování BAJADÉRY.
VELKÉ DÍKY…
Bajadéra – Krize baletu v roce 2019
před 58 dny
Monika Diatta Rebcová
děkuji panu Prokešovi za doplnění významných údajů.MONIKA
Alvin Ailey – „Snažím se oslavovat úspěchy člověka – krásu hudby, tvarů, formy, barvy, světla, textury.“
před 60 dny
Marketa
Taneční drama ŽELARY se jeví jako jedno z úspěšných představení,které nastudovalo Moravské divadlo Olomouc, aspirantem…Želary jako taneční drama
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?