Tři otázky pro Petru Fornayovou

Co vás vedlo k realizaci tohoto projektu?
Představení je opravdu o tom, co mám ráda. Před určitým obdobím jsem se čím dál častěji setkávala s tím, že si lidé okolo mě na vše neustále stěžovali. Spektrum jejich problémů bylo přibližně stejné jako v prvním monologu (text jsme společně vytvořili s mým manželem Petrem Šulajem) – od „zastraného“ dvora, přes chybějící vztahy až po nefunkční grantový systém, nedostatek financí, korupci či neschopnost komunikace a spolupráce. Tak jsem si řekla, že je možná čas soustředit se naopak na to, proč v této zemi žijeme, co tady vlastně máme rádi. Naše malé i velké problémy dávám do kontrastu s – podle mě – reálnými problémy. Nezkrotná touha po moci a nekonečném blahobytu zhmotněná v nehumánním přezbrojování bez jakéhokoli zájmu o následné dopady všech konfliktů – a to vše bez vize nějaké změny k lepšímu. O tom hovoří Zpráva z Železné hory, kterou vypracovala skupina specialistů na příkaz prezidenta Kennedyho. Doporučení odborníků znějí: přechod na pacifistickou ekonomiku je dnes nemožný bez dalekosáhlých následků ve všech oblastech života člověka. Tento odkaz je pro mne v příkrém kontrastu s proklamovanými strategiemi trvale udržitelného rozvoje, které vyznívají jako sci-fi. Pokud si vlastní problémy zrelativizujeme absolutní nelidskostí, vyjde nám z toho – jak zpívá Tomáš Sloboda –, že se máme velmi dobře…