Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?

Umělecká scéna doma i v zahraničí řeší již několik měsíců otázky týkající se změn v Tanci Praha, z. ú., (dále TP) a v divadle PONEC (dále Ponec). Kromě čtyř vyjádření zakladatelky a ředitelky TP Yvony Kreuzmannové a veřejně dostupného záznamu setkání z 20. prosince 2023 je komunikace ze strany TP strohá. Občasně se objevuje na sociálních sítích v diskuzních odpovědích, které vibrují veřejností. Nasvědčují tomu i dotazy, kterým čelili organizátoři Malé Inventury nebo čeští zástupci na Tanzplattform Deutschland. Ačkoli se navenek zdá, že je vše v naprostém pořádku, situace uvnitř organizace a umělecké komunity na ni navázané je již několik měsíců v módu krizového managementu. Existuje mnoho otázek na objasnění důvodů a důsledků změn v organizaci a veřejnost hledá systémové řešení dané situace. Struktura fungování, rozložení moci a pravomocí v TP totiž není v sektoru ojedinělá. Zrcadlí situaci i v jiných kulturních organizacích a je důsledkem aktuálně platné legislativy.

Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?

Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?

Následující text je součástí kolektivního procesu analýzy, který v umělecké komunitě probíhá od listopadu 2023. Za cíl jsme si stanovili shrnout informace, které jsme se dozvěděli na prosincovém setkání – všechny přímé citace v tomto textu pochází z tohoto záznamu, link najdete na konci textu – ve vztahu ke čtyřem otázkám formulovaným v manifestu Za Tanec Praha z 29. listopadu 2023 (znění zde). Mezi základní čtyři body petice patří:

1. Představení správní rady Tance Praha, jejích kompetencí a jí schválených změn.
2. Promyšlení vytvoření dozorčího orgánu pro Tanec Praha.
3. Představení členů poradní rady.
4. Načrtnutí plánů na odevzdání vedení divadla PONEC po odchodu Yvony Kreuzmannové.

Správní rada, její kompetence a schvalování změn

Schůzky se zúčastnily dvě členky správní rady TP – Ing. Ivana Jurkovičová a Jana Myslivečková. Předsedkyně správní rady TP Dana Kopanicová nebyla přítomna a ani představena. Ke slovu se dostal především Ing. Petr Kratochvíl, který v TP, z. ú., zastává funkci revizora. 

Jak orgán správní rady funguje? Podle přesného znění ze zakládací listiny TP následovně: „Správní rada volí a odvolává ředitele ústavu, bere na vědomí složení uměleckých rad a poradních orgánů, vyjadřuje se k činnosti ředitele ústavu a manažerů, vyjadřuje se k hospodaření, hodnotí činnost ústavu za uplynulé období.“ Rozhoduje dále o schvalování rozpočtu, účetních závěrek a výročních zpráv o činnosti i hospodaření a rozhoduje o dispozici s majetkem sdružení i o vydávání vnitřních předpisů.

Yvona Kreuzmannová je zakladatelkou TP. Z této pozice jmenuje na funkční období tří let členy správní rady, od založení organizace opakovaně stejná jména (v tuto chvíli jsou ve své funkci do 23. listopadu 2024). Je také statutární zástupkyní a správní rada ji podle zákonné povinnosti volí i do pozice ředitelky TP – také opakovaně, vždy na období čtyř let (po poslední volbě do 17. února 2024, o další volbě prozatím nejsou žádné informace k dispozici). Správní rada a TP má na starosti fungování divadla PONEC, festivalů TANEC PRAHA, TANEC PRAHA v regionech a Česká taneční platforma a mnoho dalších domácích i mezinárodních projektů.

Z pozice ředitelky TP Yvona Kreuzmannová jako jediná disponuje rozhodovacím právem, a tím pádem i mocí navazovat a ukončovat spolupráce se zaměstnanci (podle terminologie TP se jedná o manažery, umělecké rady a poradní orgány). V některých případech (jako v dopisu umělcům Ponce, který celé dění nastartoval – dostupné zde) se hovoří o rozhodnutí správní rady. S ohledem na kumulaci funkcí a velké přetížení vedení Tance Praha správní rada rozhodla o zrušení pozice ‚umělecký ředitel divadla‘.“ V zakládací listině ústavu ovšem stojí, že „správní rada bere na vědomí složení uměleckých rad a poradních orgánů“. Rejstřík firem u způsobu jednání TP, z. ú., uvádí: „Ředitel zastupuje ústav samostatně“(dostupné zde). Na setkání rovněž od začátku slyšíme, že rozhodnutí učinila ředitelka TP Yvona Kreuzmannová.

Kdo tedy rozhoduje a co dělá správní rada TP v praxi? Na tuto otázku odpovídá Kratochvíl, který však mezi její členy nepatří, zastává pozici revizora: „My volíme ředitele a ten nám skládá účty. Pokud nám ředitel řekne, že ztratil důvěru k významnému pracovníkovi v organizaci, my, jako správní rada, ho nemůžeme přesvědčovat. Je to její odpovědnost, její rozhodnutí.“

Petr Kratochvíl s Yvonou Kreuzmannovou spolupracuje od začátků organizace. Jako revizor podle definice zakládací listiny zapsaného ústavu „provádí kontrolu realizace rozhodnutí ředitele ústavu a správní rady a přezkoumání účetní závěrky a výroční zprávy“. Dohlíží na ekonomický chod organizace a její fungování v souladu s platnou legislativou. 

Můžeme si Tanec Praha představit jako soukromou organizaci fungující z velké části díky veřejným zdrojům, kterou založila a řídí Yvona Kreuzmannová. Vedení organizace se opírá o správní radu, která dohlíží na její chod. Správní rada TP je složená z dlouholetých podporovatelů Yvony Kreuzmannové – ekonomů a inženýrů – což je pro tento typ orgánu z právní stránky běžnou praxí. Správní rada schvaluje rozhodnutí ředitelky s plnou důvěrou, bez otázek a bez nutnosti následné evaluace. Kontroluje pouze to, zda jsou tato rozhodnutí v souladu se zákonem. Poradní role správní rady v oblasti managementu, leadershipu a uměleckého vedení je, podle slov samotných aktérů, nulová. Berou na vědomí rozhodnutí ředitelky a důkladně dohlíží na ekonomickou a právní stránku chodu organizace. Podle vyjádření přítomných členů pro ně samotné důvody rozhodnutí ředitelky nejsou relevantní, ani jim nepotřebují rozumět. Zastávají též názor, že do jejich náplně práce nepatří setkat se s lidmi, kterých se tato rozhodnutí týkají. A to ani v případě rozvázání pracovních vztahů, která budou mít dlouhodobé dopady na chod organizace.

Jak se to projevilo v případě zrušení pozice umělecké ředitelky, kterou do 30. listopadu 2023 zastávala Markéta Perroud? Ředitelka TP po (deklarovaném) setkání se správní radou bez konkrétních důvodů Markétě Perroud oznámila, že funkci ruší. Děje se tak po 13 letech spolupráce a roce a půl jejího působení ve funkci umělecké ředitelky. Markéta Perroud situaci okomentovala slovy: „Nebylo to představení konkrétního plánu: s kým, kdo, jak by to mělo fungovat. Byla jsem překvapená. (…) Ptala jsem se, jak se mohu na tom podílet? Bylo mi řečeno, že se na tom podílet nemůžu. Ptala jsem se na důvody a volala po evaluaci, protože vůbec žádná evaluace neproběhla. Volala jsem také po komunikaci na toto téma s týmem.“

K vyhodnocení fungování divadla PONEC nebo práce umělecké ředitelky nedošlo. Yvona Kreuzmannová podle svého tvrzení nemohla provést vyhodnocení, protože na to neměla tým, i když podle veřejně dostupných informací původní tým postupně odcházel až poté, co proběhlo rozhodnutí o zrušení pozice umělecké ředitelky divadla PONEC a z důvodu nemožnosti dialogu o zásadních změnách v organizaci. Yvona Kreuzmannová plánuje nejprve najít lidi, kteří by vyhodnocení mohli provést – jde především o pozici výkonné ředitelky divadla. Stala se jí Hana Pelánková, která nastoupila do funkce v listopadu 2023, tedy až po rozhodnutí o zrušení funkce umělecké ředitelky. Na setkání byla přítomná, k celé situaci se však nevyjádřila.

I přesto ředitelka TP zdůvodňuje zrušení pozice umělecké ředitelky tím, že jí během roku a půl působení vytýkala různé věci v souvislosti s chodem divadla. Z toho, co jsme slyšeli, se výtky týkají hlavně manažerských a výkonných zodpovědností, které však umělecká ředitelka v rukou nemá, nebyla na ně oprávněná osoba. Markéta Perroud z důvodu smluvní mlčenlivosti nemůže úplně svobodně mluvit, objasňuje přesto svou práci a na každé tvrzení nabízí argumentaci a jiný obraz situace. 

Její slova potvrzují i přítomné odcházející členky týmu TP. Souhlasně dodávají, že důvodem jejich odstoupení jepřetrvávající chaotické a nekoncepční vedení ředitelky Tance Praha – nejedná se tedy o žádný dlouhodobý plán nebo o potřebu obnovit tým. V rámci schůzky také několikrát připomínají, že během posledních dvou let opakovaně apelovaly na potřebu obsazení funkce manažera či výkonného ředitele divadla a potřebu TP přenastavit, zmodernizovat, systemizovat a ztransparentnit. Podle jejich slov tyto výzvy byly „buď rovnou negovány (během pravidelných ‚porad‘), někdy dezinterpretovány (zřejmě i ve vyjádřeních pro správní radu), a pokud v několika případech došlo ke skutečnému jednání, nebyly naše hlasy adekvátně vyslyšeny a vše se plynule vrátilo ‚do starých kolejí‘ (citováno z jejich prohlášení, které na setkání přečetly). 

Yvona Kreuzmannová během schůzky nakonec přiznává, že jde o osobní důvody a že si s Markétou Perroud dále nepřeje spolupracovat – přestaly si rozumět především osobně. Perroud k tomu dodala: „Připomínám, že nemohu adekvátně odpovídat, (…) v této situaci, v které se teď tady všichni nacházíme: je to jenom kvůli tomu, že máš problematický vztah se mnou?“

Podle aktuálně platných zákonů České republiky je vše v pořádku. Tato situace však přináší potřebu aktualizace systémů fungování neziskových organizací, jak za Vizi Tance na setkání apelovala její ředitelka Markéta Málková. V praxi to totiž znamená, že všechny změny v organizaci typu Tanec Praha, operujícího s desítkami milionů z veřejných zdrojů, má v kompetenci jediná osoba. Na jedné straně tak jde o apel na nutnost systémových změn pro zabezpečení transparentnosti takových organizací. Na straně druhé je v konkrétním případě TP kritizováno vedení organizace a způsob komunikace ředitelky. Jak z jejích rozhodnutí, ale také z prosincového setkání vyplývá, o změnách (a to nejen v posledních měsících, jak čteme v prohlášení, které podepsalo 16 členů týmu TP) rozhoduje bez potřeby radit se a diskutovat s kolegy. Yvona Kreuzmannová tak činí bez potřeby sdílet důvody pro svá rozhodnutí, nekonzultuje se svým týmem ani plány a strategie, pomocí kterých chce organizaci dále vést. Sama přiznává, že je vyčerpaná prací, kterou vykonává. 

Nejde o kritiku osoby a jejích přínosů. Žádáme přehlednost způsobu vedení organizace a komunikace v posledních měsících a ošetření pracovních mezilidských vztahů. Náhlé a nesrozumitelné zásahy do uměleckého vedení divadla PONEC a odchod mnoha dlouholetých spolupracovníků TP nepovažujeme za malou či skoro žádnou změnu, ale za alarmující stav. O to víc, když důvody rozpadu těchto vztahů zůstávají nepřehledné i nadále. A to i po interní schůzce 19. února 2024, kde se umělci spolupracující s divadlem PONEC na ně opakovaně dotazovali. 

Vytvoření dozorčího orgánu

Legislativa ČR nevyžaduje existenci orgánu, který by dohlížel na hodnotové a umělecké směřování zapsaných ústavů či reguloval rozdělení pravomocí, etiku práce a nastavení mezilidských profesních vztahů. A to ani v případě velkých organizací jako TP. 

Jediný člověk, který by kontrolní orgán tohoto typu mohl v instituci vytvořit, je paradoxně zakladatelka a ředitelka Yvona Kreuzmannová. Záleží tedy na její dobré vůli, na její schopnosti kriticky přehodnotit růst, posun a směřování organizace, aby vhodně rozhodla o nastavení mechanismů, které by vedly ke zvyšování transparentnosti. Při otázce na vytvoření dozorčího orgánu však Yvona Kreuzmannová říká, že jde o nepochopení legislativy. Podle jejích slov představuje tento orgán revizor, inženýr ekonomie, který kontroluje závěrky výroční zprávy, oslovuje správní radu, pomáhá s cashflow na konci roku. To, že odborná veřejnost volá po orgánu kontrolujícím nastavení a ošetření profesních vztahů, po přehlednosti a transparentnosti uměleckého směřování včetně přerozdělování rozhodovacích kompetencí, zůstává ze strany ředitelky TP nadále nevyslyšeno.

Představení členů poradní rady a plánu jejího fungování 

Podle vlastních slov dělá ředitelka TP kroky směřující k transparentnosti chodu organizace, k zefektivnění fungování a k usnadnění přístupu novým umělcům do divadla. Patří mezi ně zrušení funkce umělecké ředitelky divadla PONEC, přijetí nové výkonné ředitelky divadla PONEC, obměna týmu TP a plánované vytvoření poradního orgánu, poradní rady, dramaturgické rady nebo kurátorské rady (tento orgán během rozhovoru a v následných písemných i ústních vyjádřeních nazývá různými jmény). Navzdory velkým zásahům do chodu divadla není formulován promyšlený, natož dokončený plán nového dramaturgického orgánu. Když bývá zmiňován, mluví se o následujících charakteristikách: měl by mít tři čtyři nebo více členů; má být tvořen lidmi, kterým umělecká obec důvěřuje; mají to být dramaturgové, teoretici, absolventi divadelní teorie; mají přinášet „vnější“ pohled; mají plnit funkci externího orgánu; mají asistovat při vytváření sezóny.

Podle vlastních prohlášení oslovuje Yvona Kreuzmannová možné členy od léta 2023. Prozatím nabídla účast v radě asi sedmi lidem, s nimiž se zároveň i průběžně radí. Současně ale říká, že jména ještě nemá. Později v diskuzi ale odpovídá, že už ví, s kým bude pracovat. Na setkání pak slíbí, že jména zveřejní do konce února, nakonec však dodá, že není třeba jmenovat a vytvořit tento orgán ihned, protože program na sezónu 2023–2024 již existuje. Ve chvíli publikování tohoto textu byla představena pouze jedna členka – Dagmar Bednáriková.

Překvapivě Yvona Kreuzmannová také prohlašuje, že by ráda slyšela návrhy veřejnosti na členy tohoto týmu. Toto opakuje později s upřesněním lhůty do konce ledna i v dopise, který 18. ledna 2024 zasílá prostřednictvím Vize Tance a následně jej publikují i Taneční aktuality (zde). Jak přesně má k navrhování ze strany umělecké obce dojít, není jasné. Kdo si ovšem dovede představit navrhnout spolupracovníky do práce, která zatím nemá jméno, jasně specifikované role, kompetence či způsob fungování? 

Nedá se než položit si mnoho otázek ke konceptu této „rady mnoha jmen“:

  • Jaké budou kompetence, práva, délka působnosti, odpovědnosti a náplň práce?
  • Kdo je bude volit, jmenovat nebo rozhodovat o jejich odvolání? (Jedinou osobou s touto kompetencí je ředitelka TP).
  • Budou zaměstnáni, nebo budou pracovat externě, či snad na dobrovolné bázi? 
  • Jakým způsobem budou pomáhat při sestavování sezóny?
  • Jakým způsobem to usnadní mladým a novým umělcům přístup do divadla?
  • Komu budou radit? Ředitelce TP? Nové výkonné ředitelce divadla PONEC? Mají tito zaměstnanci pravomoc návrhy měnit nebo z nich vybírat? 
  • Jak bude fungovat rozhodování? Bude nutná jednomyslnost, nebo bude dostačující převážná většina?
  • Jak často se budou scházet k jednání? 
  • Bude účelem rady umělce pouze navrhovat, nebo také zvát a oslovovat? 
  • Jak se k radě nebo k novým projektům dostanou umělci? Osobní setkání, otevřené výzvy, e-mail? Budou to mít na starosti členové této rady?
  • Jak a proč budou probíhat setkání mezi nimi a umělci? 

Načrtnutí plánů na předání vedení divadla PONEC 

Kroky Yvony Kreuzmannové mají vést k jejímu postupnému odchodu z vedení organizace, o kterém hovořila již na konferenci Odcházení v září 2023 (dostupné zde). Během prosincového setkání přítomné utvrzuje, že ví, kam chce divadlo PONEC umělecky směřovat. Otázkou však zůstává, zda je toto směřování jasné i zbylým členům týmu, novému týmu, partnerům stávajícím, nebo budoucím. Je snad někde sepsáno nebo načrtnuto? Jaký je tedy přesný plán předávání této vize? Yvona Kreuzmannová často zmiňuje transparentnost, ale jakým způsobem toto slovo sama vnímá a chápe?

V současnosti lze konstatovat následující: tým, kterému by mohla své vize předávat a tím umožnit svůj odchod, je z velké míry proměněný, panuje chaos a nedůvěra umělecké obce vůči projektům organizace, a to i mezi spolupracujícími umělci divadla PONEC. Ti mají menší přehled o jeho chodu a směřování, a především přetrhané profesní vazby, na kterých stála vzájemná důvěra. Zmatek se postupně šíří i k regionálním a mezinárodním partnerům TP – jak se ukazuje například z facebookového postu Adriany Světlíkové (Malá Inventura), ve kterém se svěřovala s tím, že mezinárodní partneři se na zahraničních akcích často na aktuální situaci dotazují.

Na setkání 20. prosince 2023 Yvona Kreuzmannová uznává, že dělá chyby a komunikaci v týmu podcenila. A jak se z reakce na její rozhodnutí zdá, podcenila i komunikaci s uměleckou obcí a spolupracujícími umělci. Čím a jak nás její poslední kroky ubezpečují, že tyto postupy změní a že za své kroky přebírá odpovědnost? Co se změní ve způsobu chodu nového týmu, ve kterém nelze počítat s návazností na předchozí zkušenosti? Na otázku, čím to je, že se rozpadá tým, odpovídá: „Asi jsem si špatně vybrala.“ Jak ale důvěřovat, že tentokrát vybírá dobře? 

Závěrem

V širším kontextu situace poukazuje na nutnost aktualizovat systém neziskových organizací. S akumulací práv a moci v rukou jedné osoby nutně přichází i odpovědnost za desítky projektů a obrovské sumy, což je z hlediska udržitelnosti neúnosné. 

Rádi bychom zdůraznili, že jsme si vědomi nesporného vkladu a přínosu Yvony Kreuzmannové pro rozvoj české taneční scény. To, kde se dnes nachází, je ve velké míře výsledkem její mnohaleté zanícené činnosti a jedinečných schopností (lobbing, networking, advokacie, průbojnost). Má ale 30 let přínosů automaticky znamenat větší váhu pro obor než desítky kompetentních zaměstnanců této organizace, kteří z ní v reakci na poslední události odcházejí? Sami pomáhali tuto scénu i komunitu budovat a utvářet. Má 30 let zásluh znamenat imunitu vůči kritické reflexi způsobu vedení, komunikace a rozhodování v posledních měsících? Tanec Praha je Yvony Kreuzmannové. Ale Yvona Kreuzmannová není Tanec Praha. Ten stojí na práci a zásluhách desítek či stovek jiných kulturních pracovníků. Naslouchat jejich hlasům, potřebám, vizím a pochybnostem, brát jejich nedůvěru jako důležitý varovný signál jsou kroky, jak organizaci přenastavit, zmodernizovat, systematizovat, ztransparentnit a uzdravit. To, co v této situaci ze strany současné ředitelky divadla PONEC a TP přednostně postrádáme, je právě schopnost naslouchat.

 

Psáno z on-line záznamu diskuzního setkání ze dne 20. prosince 2023 dostupného on-line na https://www.youtube.com/watch?v=HSnTYUe2On0

 

 Děkujeme také týmu Dance Context za spolupráci na editaci a zpětnou vazbu k textu.

Témata článku

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: