Dialektika nepodstatného (k debatě o TANCI PRAHA)
Vypadá to, že česká taneční scéna opět prokazuje náchylnost ke dvěma tendencím, které ji, a tím i její osud, charakterizují: na jedné straně sklon upírat pozornost k tomu, co není podstatné, na druhé nereflektovaná zahleděnost do sebe. Nezajímá-li interní boj o „hodnoty“ uvnitř TANCE PRAHA mne, člověka z oboru, navzdory urputné snaze oborových médií o opak, jak atraktivní může být pro mimopražskou odbornou, neřkuli laickou veřejnost?
