100 let tanga - Příběh velké lásky

100 let tanga - Příběh velké lásky

100 let tanga - Příběh velké lásky

Do Prahy se vrací inscenace inspirovaná historií jednoho z nejoblíbenějších tanečních stylů. Divadlo Bez zábradlí ji uvede 30. a 31. srpna od 19 hodin. Inscenace Gianluca Bertiho v režii Alfonsa Venerosiho 100 let tanga skrývá „8 příběhů o hlubokých a vášnivých láskách k tangu“. Spojuje v sobě tanec, dobové záběry a projekce (Giandomenico Musi), zpěv i hudbu. V hlavní roli se představí herečka Jitka Franková, a dále tři páry tanečníků argentinského tanga: Gianluca Berti a Federica Bolengo, prezidenti Akademie tanga v Piemonte, Petr a Gabriela Nečasovi, učitelé argentinského tanga v Brně a Michal Mezník a Petra Vykoupilová. Interprety doplňuje argentinský zpěvák a hudebník Martin Troncozo.
Duší inscenace je herečka Jitka Frantová. Vystudovala brněnskou JAMU. Již za studií účinkovala v brněnském rozhlase a ve Státním divadle. Studovala také zpěv, tanec a pantomimu, měla po absolutoriu značné možnosti uplatnění, které také využila. Začala v divadle v Uherském Hradišti (1952-1953) a v Kolíně (1953-1959), kde sbírala herecké zkušenosti v dívčích rolích klasického repertoáru. Koncem 50. let přišla do Prahy a stala se členkou divadla Rokoko (1959-1968), později Hudebního divadla v Karlíně (1968-1969).
Za studií se setkala také se světem filmu, získala ale značnou popularitu v televizi, mimo jiné jako teta Boženka v seriálu Robot Emil (1960), pracovala také pro rozhlas (vlastní humoristický seriál Z deníku dívky Barborky). Konec 60. let byl pro Jitku Frantovou osudový – její manžel Jiří Pelikán (1923-1999) byl v letech 1963-1968 populárním ředitelem Československé televize, následně i poslancem Národního shromáždění a patřil k významným osobnostem Pražského jara 1968. Po sovětské okupaci v srpnu 1968 byl odvolán a přeložen na nižší diplomatický post do Itálie. Manželka Jitka Frantová jej do Říma následovala a v roce 1969 požádali manželé v Itálii o politický azyl.
J. Pelikán využil své mezinárodní kontakty, které nasbíral jako ředitel televize v uvolněných 60. letech, nakonec získal italské občanství a v roce 1979 se stal poslancem Evropského parlamentu. Jitka Frantová pak jako herečka s dobrými jazykovými znalostmi prorazila na divadelní scény v Itálii a v německy mluvících zemích (hrála v italštině, němčině, ale také ve francouzštině), za své herectví získala také dvě ocenění ve Francii a v Itálii. Hrála také v televizních filmech a seriálech v Itálii a Německu a vytvořila přes 80 rolí. Stěžejní je její úloha v italském filmu Gli angeli del potere (Andělé moci, 1988), který byl inspirován osudy Vlasty Chramostové. Po roce 1989 se objevila v českém televizním seriálu Konec velkých prázdnin (1996). Po smrti manžela (1999) žije dál v Itálii, často ale cestuje po celé Evropě, hraje divadlo, píše knihy a je aktivní i v jiných oblastech. V roce 2008 představila v Praze a Brně svou vlastní divadelní hru Moje pražské jaro (Mia Primavera di Praga). Jitka Frantová obdržela v roce 2008 v Itálii Řád za zásluhy.

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

listopad 2019

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: