Balet Národního divadla vstupuje do nové sezony premiérou Timeless
zprávy
Serenáda (Serenade) pochází z roku 1933. Její autor, choreograf George Balanchine, pomohl najít klasickému tanci nový směr – dnes nazývaný neoklasika. Narodil se v Petrohradě, kde také vystudoval a cenné jevištní zkušenosti získal ve slavném Les Ballets Russes Sergeje Ďagileva. V roce 1933 přijal pozvání Lincolna Kirsteina a v New Yorku založil vlastní školu School of American Ballet, která stála u základů amerického profesionálního baletu. Balanchine byl také u vzniku jednoho z nejprestižnějších světových souborů New York City Ballet.
Mistr B., jak je Balanchine v branži nazýván, je podepsán pod 425 choreografiemi. Traduje se, že svá díla tvořil s lehkostí a bez námahy, v klidné a přívětivé atmosféře, variace vznikaly přímo na sále inspirovány jednotlivými tanečníky. „Příkladem může být i Serenáda, která prošla za jeho života řadou revizí, zdokonalení a ,ztížení‘ – v kontextu zvyšující se laťky mistrovství konkrétních interpretů. Mimořádným zážitkem je už samotný začátek Serenády, kdy po zvednutí opony stojí nehnutě na jevišti 17 tanečnic. Divák vnímá jejich absolutní klid, vypadají jako nádherný obraz, atmosféru dotváří pomalu se rozvíjející Čajkovského Serenáda pro smyčce… Balanchinův opus se dá s trochou nadsázky přirovnat k proudící řece, která přináší mnoho nálad, podob, barev, pohybovou dynamiku nabírající sílu s rostoucím tokem vlastní choreografie. Je to vizualizovaná hudba sama, nádherný taneční zážitek,“ dodávají zástupci Baletu ND.
Třetí choreografie, Tetleyho Svěcení jara, bude u nás uvedena vůbec poprvé. Glen Tetley pochází z Clevelandu, studoval medicínu, nicméně divácký zážitek po zhlédnutí baletu Romeo a Julie v choreografii Anthony Tudora mu změnil plány. Z lékaře se stal tanečník a jeho kariéra jej zavedla k věhlasným tanečním souborům (American Dance Theatre, Martha Graham Dance Company, Nederland Dans Theatre a další), kde působil jako choreograf i umělecký šéf. Tetley se snažil o fúzi klasického baletu s moderním tancem. Miloval čistotu a přesný tvar, jeho choreografie byly a dodnes jsou velkou výzvou pro interprety. Jsou fyzicky velice náročné a je tomu tak i v případě Svěcení jara, kdy se v samém závěru díla dostávají tanečníci až za hranu svých fyzických možností.
Glen Tetley vytvořil své Svěcení v roce 1974 pro Bavorský státní balet. S velkou pokorou a obdivem k náročnému choreografickému zpracování vzpomíná na Tetleyho Svěcení jara například Michail Baryšnikov, který hlavní roli tančil v American Ballet Theatre v roce 1976. Od té doby trvá nepřetržitá linie uvádění tohoto díla na světových scénách.
Timeless má premiérový slavnostní nádech nejen díky prvnímu uvedení Tetleyho Svěcení jara v České republice, ale také kvůli světové premiéře Separate Knots Emanuela Gata. Izraelský choreograf spolupracuje s význačnými baletními tělesy, jako je např. Balet pařížské Opery, Sydney Dance Company, Ballet de Marseille, Královský švédský balet, Polský národní balet, Ballet de Lorraine … a nyní poprvé také s Baletem Národního divadla.
Baletní duet Separate Knots provází hudba Fryderyka Chopina. Sám Emanuel Gat označil hudbu za jeden ze zdrojů inspirace. „Rozhodně netvořím choreografie s úmyslem znázornit hudbu. Choreografie je nezávislá forma myšlení a výrazu, zahrnující mnohem více než hudební inspiraci,“ vysvětlil Emanuel Gat a dodal: „Řekl bych, že je mi bližší choreografie založená na strukturálním aspektu než tvorba zaměřená na efekt nebo koncepci. Dávám přednost choreografickému postupu, který poskytuje tanečníkům jistý prostor, v němž se mohou plně vyjádřit a projevit svou osobnost.“
Zdroj: Balet Národního divadla
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Chci školu otevřít, aby se za mnou studenti nebáli přijít. Nejmladší česká generace je velmi křehká, říká Pamela Morávková
rozhovory -
Zahrada, velký stůl a zmrzlina aneb Jak to dělají v ALTĚ. Rozhovor s mládím, které převezme zodpovědnost
rozhovory -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze -
Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 9 dny
Václav Marcol
Známená to tedy, že pouze se znalosti klasického tance se absolvent uplatní špatně nebo dokonce vůbec? Učilo se dosud…Kristýna Slezáková novou ředitelkou Taneční konzervatoře Brno: Dnešní absolventi potřebují k uplatnění kompletní výbavu
před 17 dny
Petr K.
> Jenomže je tady druhá strana mince a tou jsou diváci, již, mohu-li se dopustit generalizace, bývají na oblastech spíše…Labutí jezero bez kontroverzí, otázek i inspirace
před 17 dny
Petr K.
Překvapuje mě, že moderátorka i hostka se pustily do tématu "balet a rovnost", ale až ostentativně přehlížely snad…Čechová o genderu v baletu: Muži jsou za prince, v kolektivech vzniká divná dynamika
před 20 dny
Martin
Mé první Putyka představení a hned jsem si naběhl do něčeho, co patří myslim jinam. 30 min přenašeni objektů tam a zpět…Hey, Earth! Cirk La Putyka experimentuje s objekty, vizuálním uměním a novým cirkusem
před 20 dny
Baletoman
Tak jestli jste viděl Louskáčka jako krasobruslařskou show, tak jste hlavně vůbec neviděl balet, takže to moc nevypovídá…Louskáček – Kouzelný příběh – Půvabný, hravý, ale i strašidelný spektákl v Olomouci
před 22 dny
Milan Podolec
Na "Louskáčkovi" jsem byl v Pardubicích dne 11. 11. 2024, děti po chvíli začaly odcházet a přiznám se, že i mně se…Louskáček – Kouzelný příběh – Půvabný, hravý, ale i strašidelný spektákl v Olomouci
Kata Zagorski
Neprávem? Tak to som sa chvíľu snažila zistiť, či právem alebo neprávem, aj či bola právem alebo neprávem vrátená späť,…Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero