
Večer otevře Polní mše Bohuslava Martinů v legendární choreografii Jiřího Kyliána. Pro pamětníky se vlastně jedná o remake, neboť mohli toto dílo již zhlédnout v letech 1992–1996 na repertoáru Baletu ND. Strhující dynamická choreografie je silnou výpovědí dvanácti mužů-vojáků. Nese v sobě hlasitý protest proti válce a zároveň tichý intimní strach, zoufalství i naději. Dílo samo i jeho poselství ani po mnoha letech nemohou ztratit svou autenticitu.
Pokud zmíněný balet můžeme vnímat jako záležitost ryze mužskou, bude prostřední část večera výhradně ženská. Místo dvanácti tanečníků zde naopak bude dvanáct tanečnic, interpretujících v nové choreografii Petra Zusky první větu z dechberoucí Stabat Mater Antonína Dvořáka. Lamento Panny Marie nad ukřižovaným Ježíšem, tedy nevýslovná bolest matky při ztrátě dítěte, je něčím pro muže nepoznatelným. Je to ta nejtemnější a nejcitlivější struna hluboko v duši každé ženy.
Nejmladším z trojice choreografů bude na závěr Viktor Konvalinka, jeden z nejvýraznějších sólistů souboru a zároveň již etablovaná tvůrčí osobnost. V přímé úměře s jeho mládím jde i hudební podklad, neb bude zkomponován vynikajícím současným skladatelem Janem Jiráskem. Název tohoto tanečního divadla zní Guru. Hudebně, tematicky i stylově se zde přeneseme do jiných končin – do moderního světa, do reálné současnosti. Ve společnosti několika lidí dochází k vzájemné konfrontaci, vazbám a vztahům, které je často přivádí do situací, které, zdá se, nemají východisko. Guru je ten, kdo ví kudy kam… Česká baletní symfonie je představením ve spolupráci nejen s Orchestrem Národního divadla, ale i s operním sborem a sólisty Opery Národního divadla. Dirigenty jsou David Švec a Václav Zahradník.