Divadlo Alfred ve dvoře představí umělce z východní Evropy

Divadlo Alfred ve dvoře představí umělce z východní Evropy

Divadlo Alfred ve dvoře představí umělce z východní Evropy

Občanské sdružení Motus připravilo na rok 2014 přehlídku Východiska, která představí divadelní a taneční tvorbu nezávislých a inovativních umělců ze zemí střední a východní Evropy. Od února do prosince budou v divadle Alfred ve dvoře k vidění umělci a soubory ze Slovinska, Rumunska, Polska, Chorvatska, Litvy či Bosny a Hercegoviny. „Proč právě z těchto zemí? V devadesátých letech se hlavní pozornost umělců zaměřila na dlouho zapovězený „Západ“. Nyní, již trochu s odstupem času, můžeme, a to i v širším kontextu, opět pozorovat zájem o spolupráci se zeměmi, se kterými sdílíme nejenom obdobnou historickou zkušenost, ale i snahy o vyrovnání se s ní. Snahy o hledání, nacházení a znovu etablování své identity,“ přibližuje motivace k uspořádání přehlídky Východiska Ewan McLaren, ředitel občanského sdružení Motus, produkce divadla Alfred ve dvoře. „Přestože je tato tendence alespoň částečně přesměrovat pozornost patrná, možností, jak se seznámit s tvorbou nezávislých umělců z této oblasti, je stále až po hříchu málo,“ říká.
Vzhledem k tomu, že v balkánských zemích či například na Ukrajině jsem se setkal s někdy až obdivným zájmem o českou tvorbu, nabyl jsem dojmu, že v tomto ohledu máme co vracet. Často si ani neuvědomujeme, jak je, přes všechna úskalí a obtíže, naše tvůrčí svoboda, v porovnání s některými jinými zeměmi, velká. A v tomto smyslu můžeme, a možná se to od nás i trochu očekává, v navázání uměleckého mezinárodního dialogu mezi post-socialistickými zeměmi převzít iniciativní úlohu. Zároveň nás toto setkání obohatí, rozšíří nám obzory a může zčeřit hladinu našeho někdy až strnule klidného českého rybníčku,“ dodává Ewan McLaren. První hostující inscenací bude v pondělí 3. února od 20.00 hodin Kaj če… (Co kdyby…), taneční zpověď o archetypech a předsudcích, které limitují naše životy. Jedná se o sólové vystoupení slovinské choreografky a tanečnice Maji Delak.
Co kdybychom žili jinak? A co kdyby ne? Kaj če… / Co kdyby… je představení o přijímání toho, jak žijeme. Je to představení o tom, jak čas udává rytmus našemu životu; jak nestálost a hyperproduktivita určují pracovní tempo a jak nutnost tlakům vzdorovat často formuje naše pocitové vnímání. Kaj če…/ Co kdyby… je sólo tanečnice i sólo o tanečnici. Je tanečním sólem o tom, co je lidské tělo schopno zvládnout, a co (už) ne. Tanečním sólem o tom, jak naše tělo funguje i o tom, jak je zranitelné. Kaj če…/ Co kdyby… je představení o nejistém, nestabilním a zranitelném postavení, do kterého se tanečnice dostává na jevišti; ukazuje, co se s jejím tělem děje nejen při práci, ale i v běžném životě. Je pokračováním zkoumání průsečíku témat těla, pohlaví a společnosti a zároveň kriticky řeší podmínky k tvorbě v současném tanci (a umění obecně), což představuje dlouhodobé téma Maji Delak.“ Tolik k představení uvádí divadlo Alfred ve dvoře.
Maja Delak je slovinská choreografka a tanečnice. Studovala současný tanec v CNDC L' Esquisse v Angers ve Francii a účastnila se řady tanečních seminářů vedených mezinárodně uznávanými pedagogy. Od roku 1993 do roku 2002 byla členkou mezinárodní taneční skupiny En-Knap a také vedoucí realizace středoškolského programu současného tance pro předškolní vzdělávání a gymnázia v Lublani. V roce 2006 Maja Delak založila institut EMANAT, který usiluje o etablování současného tance – a to jak samotnými představeními, tak prostřednictvím vzdělávacího programu (AGON).
V roce 2010 získala ocenění Prešerenova fondu, nejvyšší uznání za úspěchy v oblasti umění ve Slovinské republice. Její představení Hanba bylo v roce 2013 oceněno jako nejlepší performance slovinské taneční platformy Moving-Cake. Ve stejném roce získala Maja Delak spolu s Lukou Prinčič Liberal Acadamy Golden Bird Award za umělecké úspěchy na poli performing arts.
Zdroj: Alfred ve dvoře Foto: Nada Žgank

Témata článku

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: