Frida v Moravském divadle Olomouc

Životní příběh mexické malířky Fridy Kahlo ožívá na prknech Moravského divadla Olomouc. Choreograf a režisér Robert Balogh vykreslil za pomoci prostředků moderního tanečního divadla v koncentrované formě její bouřlivý život, milostné vztahy i fatální lásku k manželovi Diegu Riverovi. Premiéra se konala v pátek 18. března. Druhá premiéra se koná 26. Celovečerní taneční představení slibuje silné zážitky umocněné strhujícími výkony celého baletního souboru. Robert Balogh, který je autorem libreta i choreografie,  vytvořil originální představení, v němž se prolíná životní příběh malířky obdařené mimořádnou inteligencí, všestranným uměleckým talentem, ale postižené velkým neštěstím a osobním utrpením. 
Moravské divadlo Olomouc umožnilo, aby vznikla nová originální inscenace, která je v rámci České republiky výjimečná. „Jedná se o silný příběh, který se v knižní podobě stal bestsellerem a byl velmi úspěšně zfilmován s mexickou filmovou hvězdou Salmou Hayek v hlavní roli. Jsem přesvědčen, že životní osudy jedné z nejpopulárnějších umělkyň světa, královny autoportrétu, handicapované ženy, oddané manželky i milenky významných mužů, osloví diváky všech věkových kategorií,“ nastínil ředitel MDO Josef Podstata. V inscenaci jsou použity nahrávky věhlasných muzikantů, mezi nimiž jsou například takové osobnosti jako Elliot Goldenthal, Astor Piazzolla & Garry Burton, Richard Galliano, Arvo Pärt, Benny Goodman či Keith Jarrett. Autorem scény je hostující Jan Dušek, kostýmy navrhla hostující Klára Vágnerová, asistentkou choreografa je Dana Krajevskaja. Hlavní roli Fridy ztvárňuje Renáta Mrózková v alternaci s Andreou Hrbkovou, roli jejího manžela Diega tančí Jan Seitl a Ivo Jambor.
Robert Balogh vytvořil choreografie celé řady baletů, například Andersen (O. Nedbal, 2005), Broučci (T. Frešo, 2006), Louskáček (P. I. Čajkovskij, 2007), Simba (2009) a Karel Gott – zlatý hlas z Prahy (2010). Je autorem divácky velmi úspěšného titulu Queen. Velkou pozornost zaznamenala jeho choreografie celovečerního baletu Macbeth s hudbou K. Molčanova. Svými choreografiemi se prezentoval také v mnoha evropských zemích a s úspěchem se účastnil řady mezinárodních choreografických soutěží. V Tokiu v roce 1991 získal třetí místo za povinnou skladbu na část Ravelova Smyčcového kvartetu F-dur nazvanou Nerozluční a za volnou skladbu Neklidné vidiny. V roce 1994 mu byla v americkém Jacksonu udělena zlatá medaile za moderní choreografii I Feel Good. Pro Roberta Balogha je typické užívání hudebních koláží, které si sám připravuje. Obvykle bývá i autorem libreta a režisérem. Úzce spolupracuje s baletním studiem při Moravském divadle Olomouc.  Frida Kahlo, vlastním jménem Magdalena Carmen Frida Kahlo y Calderón (1907 až 1954) byla mexická malířka počátku 20. století. Malovala ve stylu původní mexické kultury, kterou mísila s prvky realismu, symbolismu a surrealismu. Jako mnozí surrealističtí umělci aktivně podporovala komunismus. Byla ženou mexického malíře Diega Rivery a milenkou komunistického revolucionáře Lva Trockého. Vytvořila 143 maleb, 55 z nich jsou autoportréty. Žila ve stínu svého muže, také malíře Diega Rivery, až více než padesát let po své smrti se stala jednou z nejpopulárnějších umělkyň světa. Fridino dětství a dospívání nebylo jednoduché. Onemocněla obrnou a i po jejím vyléčení kulhala na pravou nohu. Od roku 1922 navštěvovala školu, která nabízela nejlepší vzdělání v Mexiku. Frida byla dobrou studentkou, chtěla se stát lékařkou. Její plány překazila vážná dopravní nehoda, po níž podstoupila řadu operací. Tato událost ovlivnila celý Fridin umělecký život. Úspěchem byla první oficiální výstava v Julien Levy Gallery v New Yorku i pařížská výstava z roku 1939. Po návratu z Paříže zažádali Frida a Diego o rozvod, aby se o rok později opět vzali. Frida trpěla Riverovou nevěrou a útěchu hledala v řadě dalších vztahů s muži i ženami, v alkoholu, drogách, ale zejména v malířství. Celé její dílo je velmi intimní zpovědí o jejích duševních stavech, vizích, obavách, touhách a nočních můrách. Celý život Frida trpěla neustálými bolestmi, podrobila se opakovaným operacím páteře, nosila ocelový korzet, dostávala injekce morfia, na kterém se stala závislou. V roce 1953 byla otevřena její první výstava v Mexiku v Galerii Arte Contemporaneo. Zdroj: MDO

Témata článku

Tanec