
„Neumím popsat, jak velkou ctí je pro nás spolupráce s Jiřím Kyliánem, největší světově uznávanou osobností tanečního světa českého původu. Svou velkorysostí de facto odstartoval náš festival ještě před pádem železné opony, o to více symbolický je jeho návrat na tuto akci po 30 letech. Je to pro nás zásadní koprodukční spolupráce s Kylián Productions BV,“ říká Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka Tance Praha.
East Shadow je dílo nabízející dialog několika žánrů - živé klavírní hudby, filmu a performance. Vyrovnává se s tématy, jež nabídlo vybraným umělcům Japonské Aichi Triennale 2013: Samuel Beckett a pomoc obětem tsunami z roku 2011. Jiří Kylián patří k obdivovatelům absurdního Beckettova světa od svého mládí. K tomu je tu šokující živel, který nás vrací k nejprostším věcem života, staví nás před otázku života a smrti. Přeneseno na scénu pak filmu a živého představení. „Jsem si bolestně vědom toho, že cokoli děláme nebo činíme, je odsouzeno k zániku,“ říká Jiří Kylián.
Pro toto dílo oslovil dva sobě velmi blízké tanečníky, Sabine Kupferbergovou, svou ženu a letitou múzu, a Američana Garyho Chrysta. K nim přizval japonskou klavíristku žijící v Holandsku, Tomoko Mukaiyama. „V duchu existenciální marnosti i tragikomické absurdity nás unáší na vlnách nostalgie, poezie a působivých obrazů a my si přejeme, aby to hned tak neskončilo,“ dodává Kreuzmannová.
Dále budou uvedena africká a mexická představení festivalu Tanec Praha 2018, která nabídnou živou a autentickou energií a zároveň vyzývají k vážné reflexi. Ladji Kone (BF) v souhře s hudebníkem ukazuje i hledá cestu k propojení tradice a současnosti. Foco alAire (MX) rozvíjejí střípky své tragikomedie v nostalgické hudební kulise poválečných let. Dále pak představení pro dospělé i děti vlámského kabinetu k. Ten přináší souhrou hudebníků a performerů s dětmi přímo na jevišti.
Trailer k East Shadow zde.
Zdroj: Tanec Praha
Josef Herman
Milé dámy,papír, net, podcast, blog a cokoli dalšího si vymyslíte, to jsou přece jen média sloužící komunikaci v té…
Přestat se zdržovat nesmysly aneb Co s kritikou v éře nových médií