Jakým způsobem výrazné ženské postavy Maryši a Nory rozhodovaly v krizových situacích? Kde je moment, kdy člověk přestane snášet nátlak svého okolí a vzepře se? Nejen tyto otázky si v inscenaci Však si prej každá zvykne položí studentky Katedry nonverbálního divadla pražské HAMU. „Pro mne je to do jisté míry autostylizace. Možná se ptáte, co by dnešní dívka studující divadlo mohla mít společného s Norou? Do sňatku mě nikdy nikdo nenutil, nemám děti a vlastně ani nepocházím ze stejných poměrů. Přesto všechno se mnou postava Nory vždy hodně rezonovala. Zajímal mě boj, který Nora svádí sama se sebou. I přes jistotu budoucnosti a v mnoha ohledech ideální vztah se jí nedaří dosáhnout spokojenosti. Je ale vůbec možné najít dokonalý vztah? Je správné, brát si Noru za příklad a před problémy utíkat? Jak poznat, kdy je útěk nevyhnutelný a kdy kompromis není jen jiné označení pro rezignaci?” popisuje svou motivaci ke ztvárnění postavy Nory jedna z autorek a zároveň hereček Adéla Vávrová.
Scéně obalené v citlivém light designu Vojtěcha Řeháka dominují dvě ženy a dvě skříně. Autorky vsadily na minimalistické pojetí scénografie, které v sobě ukrývá množství symbolů. Zdánlivě odlehčený divadelní počin skrývá témata utajovaného domácího násilí, tichého utrpení a dalších rodinných traumat, která by neměla zůstávat za zavřenými dveřmi. Hudební doprovod jemně podtrhává dějovou linku vedenou dialogy a gesty hlavních postav.
Konečná podoba projektu vznikala v rámci tvůrčí rezidence KD Mlejn. „V únoru letošního roku jsme poprvé vyhlásili otevřenou rezidenční výzvu pro divadelní umělce, ze které dramaturgická rada vybrala pět zájemců. Těm byla kromě prostorů pro zkoušení nabídnuta také možnost veřejného předpremiérového uvedení anebo přímo premiéra v koprodukci s KD Mlejn. Moc nás těší, že právě inscenace Však si prej každá zvykne je tou vůbec první naší rezidenční premiérou, jejíž reprízy divákům nabídneme také v divadelní sezoně 2022/23. V červnu tohoto roku vyhlásíme druhé kolo rezidenční výzvy a budeme se těšit na další neotřelé projekty, kterým pomůžeme na svět,“ doplňuje divadelní dramaturgyně KD Mlejn Šárka Pavelková.
Zdroj: KD Mlejn
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr