Kouzelný cirkus Laterny magiky slaví 40 let

20. 4. 2017 zprávy

Inscenace Kouzelný cirkus se 15. dubna 2017 dočkala přesně 40 let od prvního uvedení v roce 1977. Výročí bude připomenuto slavnostním představením 21. dubna za účasti mnoha tanečníků a pamětníků. Příběh o putování dvou klaunů, za jehož vznikem stály osobnosti, jako byl Evald Schorm, Jiří Srnec nebo Jan Švankmajer, sklízel nadšené ovace po celém světě a v Praze je stále k vidění na Nové scéně Národního divadla.

Kouzelný cirkus měl premiéru v tehdejším pražském sídle Laterny magiky paláci Adria. Od roku 1983 byla inscenace uváděna na právě otevřené Nové scéně, kde se hraje dodnes. Bylo odehráno přes 6390 představení. V zahraničí se na zájezdech uskutečnilo kolem 550 představení v 17 zemích a více jak 50 městech (Německo, Slovensko, Nizozemí, USA, Belgie, Sovětský svaz, Itálie, Kanada, Francie, Belgie, Rakousko, Izrael, Španělsko, Švédsko, Turecko, Dánsko, Řecko). Pokud by se v divadle hrála každý den jedna repríza Kouzelného cirkusu, herní plán bude nepřetržitě naplněn na 16 let. Dodnes se na jevišti celkem vystřídalo 25 Smutných a 22 Veselých klaunů, 25 Svůdců a 30 Venuší.
Příběh o věčném hledání a touze po kráse se točí kolem cesty dvou klaunů za krásnou Venuší a překonávání nástrah Svůdce, který jim dal život, ale touží je ovládat. Na inscenaci se podílelo pět choreografů pod vedením Karla Vrtišky. Režíroval Evald Schorm, scénografii vytvořil Josef Svoboda, přizván byl také Jiří Srnec, zakladatel Černého divadla, a Jan Švankmajer, který vytvořil loutkové scény. Hudební dramaturgii a původní skladby vytvořil Oldřich F. Korte, kostýmy a výpravu obstaral přední výtvarník Zdenek Seydl.
Jiří Srnec na vznik Kouzelného cirkusu vzpomínal v roce 2011: „Sešla se v roce 1976 mimořádná společnost. Osobně svolával, vybízel ke spolupráci Evald Schorm bytosti všech profesí do svého týmu. Na první schůzce několik slov o námětu, o dvou klaunech a jejich lásce k Venuši. Na příští setkání přišli již jen věřící a nadšení. Od samého počátku narůstal zázrak vzájemného porozumění. Bylo dobré být účasten. Otevřel se prostor pro nevídané, nové. Hned následovalo zkoušení na jevišti. Artistická virtuozita, balet, ale také klaunerie a oduševnělý tanec růže.“
Vznik inscenace byl v tehdejších podmínkách náročný především ze strany produkce a koordinace. Zkoušelo se v několika obsazeních, scénografie Josefa Svobody navíc vyžadovala specifický film, který bylo třeba natáčet na tři kamery současně. Celkem se na něj spotřebovalo 53 000 metrů filmového materiálu.
Produkční úskalí dokumentuje zpráva Josefa Svobody: „Sestřih filmu bylo možné provádět pouze na tříplátnovém střihacím stole, který vlastní jedině Krátký film a který jej zásadně nepůjčuje, dále jej má z ciziny zapůjčen Artcentrum. Náš film se stříhal v Artcentru pololegálně v nočních hodinách a o sobotách a nedělích, čímž se práce velice zdržovala. Stovku krabic s materiálem bylo nutno neustále převážet, aby tam nezůstávaly. (…) K tomu poznamenáváme, že LM je přidělen na dopravu mikrobus, jehož řidič pracuje 7 – 15:45 a zásadně odmítá nosit jakýkoliv, byť přiměřený náklad s odůvodněním, že je řidič osobního vozu.“

Zdroj: Laterna magika