Labutí jezero v Janáčkově divadle jako hold významné tanečnici Jiřině Šlezingrové

17. 4. 2015 zprávy

V minulých dnech oslavila významné jubileum Jiřina Šlezingrová, dlouholetá sólistka baletu v Brně. Při této příležitosti jí bude 18. dubna 2015 v Janáčkově divadle věnováno představení Labutího jezera. V choreografii Roberta Strajnera se v hlavních rolích představí Klaudia Bittererová a Michal Pimek.
Jiřina Šlezingrová se narodila 12. dubna 1925 v Brně. S tancem se poprvé seznámila ve škole Ivo Váni Psoty a účinkovala v dětských rolích brněnského baletního repertoáru. V brněnském divadle byla v angažmá v letech 1939-1942. Dále jako sólistka v Německém divadle v Brně 1942-1944, v Opavě 1945-1947 (1946/1947 s Jiřím Němečkem i vedoucí baletu), v Brně 1947-1962 a v Olomouci 1962-1976, kde tančila hlavní role v choreografiích svého manžela, Josefa Škody. Na svou dvacetiletou spolupráci s ním vzpomínala: „Práce s Jožkou byla krásná. Myslím, že jsme si po všech stránkách rozuměli. Žili jsme pouze pro divadlo, které jsme milovali nade vše. Šla jsem z role do role, tančila jsem například Marii v Bachčisarajské fontáně, Ženu v baletu Touha, Mlynářku v Třírohém klobouku, Mášenku v Louskáčkovi aj. Měla jsem zajímavý život, sice dost odříkání, ale stálo to za to.“
Byla temperamentní tanečnicí s čistou a rychlou technikou, s přirozeným hereckým projevem a se smyslem pro dramatické i komické charaktery. Tančila více jak padesát rolí všech oborů, klasických partů i postav dobového repertoáru, např. Ara ve Zlaté fantazii na hudbu Petr Iljiče Čajkovského (1937), Jaro ve Slovanských tancích (1938), Svanilda v Coppélii (Německé divadlo v Brně 1943, Opava 1945, Olomouc 1965), titulní role v Šípkové Růžence/Spící krasavici (1952), Odilie v Labutím jezeře (1955), Mášenka v Louskáčkovi (1964), titulní role v Popelce (Brno 1953, Olomouc 1963), Pierre v Plamenech Paříže (1956), Smeraldina ve Sluhovi dvou pánů (1962), Sumbika v Šurale (1961), titulní role ve Zlaté Kačce (1966), Mefistofela v Doktoru Faustovi (1968), Kateřina v Kamenném kvítku (1973), Květinářka v Pierotovi (1976).
Jako choreografka nastudovala spolu s Jiřím Němečkem balet Z pohádky do pohádky (Opava 1946). Získala 1. cenu na Divadelní žatvě 1949 za roli Schovanky v Plesu kadetů. Uplatnila se také jako pedagožka. Šlezingrová byla oceněna titulem Zasloužilý umělec (1969), Cenou Thálie za celoživotní mistrovství (2007) a Cenou města Brna (2008). Zdroj: Národní divadlo Brno, Český taneční slovník, Taneční aktuality