Medaile Artis Bohemiae Amicis pro Jiřího Srnce

Medaile Artis Bohemiae Amicis pro Jiřího Srnce

Medaile Artis Bohemiae Amicis pro Jiřího Srnce

Po premiéře nové inscenace Laterny magiky Legendy magické Prahy, která proběhla večer 3. března na Nové scéně ND, obdržel režisér představení Jiří Srnec z rukou ministra kultury ČR Jiřího Bessera medaili Artis Bohemie Amicis za ocenění své celoživotní tvorby. Jiří Srnec proslul jako zakladatel či svého druhu vynálezce černého divadla, které se svým vlastním souborem rozvíjí už padesát let. Ministr ocenil jak jeho působení v zahraničí (Černé divadlo J. S. mimo jiné navštívilo přes 70 mezinárodních divadelních festivalů) a s tím spojené šíření dobrého jména české kultury v cizině, tak i stálou činnost na domácí půdě. Jiří Srnec poznamenal, že své dílo nepovažuje zatím za celoživotní – ačkoli brzy oslaví osmdesátiny, je stále plný pracovního elánu. Jak sám podotkl, nejnovější inscenace Laterny magiky není z jeho strany jen vyznáním lásky k Praze, ale také k životu jako takovému.
Medaile Artis Bohemiae Amicis je určena k ocenění dlouhodobé a významné činnosti fyzické osoby, jež cílevědomě přispěla nebo přispívá k šíření dobrého jména české kultury v tuzemsku i v zahraničí, ať již svou vlastní systematickou uměleckou činností nebo mimořádným uměleckým výkonem, sponzorstvím, zprostředkovatelstvím a propagací kulturního dědictví včetně lidového umění, soudobé umělecké a literární tvorby a umělecké interpretace, uměnovědy a kritiky nebo soudobého českého kulturního dění a jeho dějin obecně. Pokud jde o ocenění právnické osoby, Medaile se uděluje za zásluhy o systematickou prezentaci a poznání materiálního i nemateriálního kulturního dědictví v tuzemsku i v zahraničí nebo o systematickou prezentaci a poznání soudobých děl hudebních, literárních včetně literatury faktu a poezie, dramatických a scénografických, filmových, fotografických, dále děl volného a užitého umění včetně designu, uměleckého i lidového řemesla a děl uměnovědných, jakož i za systematickou prezentaci soudobého českého umění interpretačního.
V posledních letech byla medaile udělena např. tanečnici Zoře Šemberové a in memoriam byl oceněn významný brněnský tanečních a choreograf I. V. Psota.

Jiří Srnec
Po studiu na Vyšší uměleckoprůmyslové škole (obor knižní ilustrace) a Státní konzervatoři hudby (klavír, skladba), absolvoval fakultu loutkoherectví na DAMU (scénografie a výtvarnictví). Na svých představeních se pak podílel jako autor, režisér, skladatel, výtvarník i interpret. Jeho klauzurní prací v roce 1959 bylo představení Pan Sen, realizované v brněnském divadle Radost. Soubor pod názvem Černé divadlo se zformoval ze skupiny divadelních nadšenců v roce 1961, s představením To jsou věci byl pozván o rok později na mezinárodní divadelní festival do Edinburghu. Tím se Srncova originální koncepce černého divadla – či černého kabinetu, jak tuto formu sám častěji označuje – představila světu a byl položen základ proslulosti divadelního souboru, který letos slaví 50. výročí. Po vystoupení v Edinburghu kritika v Timesech psala, že soubor „vrací magii na jeviště“.
„Představení, která dělám už víc než padesát let, jsem pojmenoval černé divadlo, ale když jsme v začátcích jezdili na zájezdy, zprvu hlavně po Čechách, byli jsme vysloveně skupina výtvarníků, nikoli herců. Z tanečníků a herců byla mezi zakládajícími členy Eva Kröschlová a svým způsobem já, jinak to byli výtvarníci jako Jiří Anderle, Jiří Balcar nebo Bohumil Žemlička,“ vzpomíná Jiří Srnec. „Výtvarno totiž považuji celý život za nesmírně důležitou složku divadla. Na divadle mne tedy vždy zajímala jednak výtvarnost a jednak to, že divadlo je spojení jistého druhu neskutečna, jistého překročení prahu zobrazování toho, co vidíme, neboť jak říká i mnoho filosofů, cenné je nejen to, co je vidět a co je člověk schopen zobrazit, ale daleko cennější a řekl bych účinnější je sdělit to, co člověk vnímá vnitřně. Divadlo především podává svědectví o něčem lidském a niterném, stejně jako hudba.“
Černé divadlo Jiřího Srnce působilo nejprve v Divadle Na zábradlí, odkud soubor odešel, když se v něm trvale usadila pantomima Jiřího Fialky. Soubor Jiřího Srnce, v Praze bez stálé scény, pak sjezdil bez nadsázky celý svět na mezinárodních divadelních festivalech, v 60. a 70. letech procestovali i všechny ostatní kontinenty, většinu roku trávili v zahraničí. V roce 1987 založil Jiří Srnec další soubor, Divadlo Imaginativ. Po roce 1989 existovalo Černé divadlo Jiřího Srnce po nějaký čas ve formě dvou souborů. Mezi léty 1989 a 1993 zaštiťovala soubor spolu s několika dalšími tělesy vládní organizace České umělecké studio, po jejím zrušení se Černé divadlo další podpory ze strany státu nedočkalo. V Praze hrálo na různých místech, zprvu v Krejčově Divadle Za branou II, Divadle v Celené delší dobu také např. na Zbraslavi. V posledních letech se diváci s představeními Černého divadla Jiřího Srnce mohou setkat v prostorách klubu Reduta na Národní třídě. Kromě bezpočtu zájezdů absolvoval soubor ve své historii úctyhodných 74 hostování na zahraničních divadelních festivalech (např. v Německu, Rakousku, Itálii, Španělsku, Norsku, Finsku, Velké Británii, Irsku, Řecku, Turecku, Japonsku, Austrálii, USA, Venezuele, Brazílii…). Foto: Hana Smejkalová

Témata článku

Tanec