Mimořádný cyklus záznamů flamenka v pražském kině Světozor zahájí 25. února Carmen A. Gadese

Mimořádný cyklus záznamů flamenka v pražském kině Světozor zahájí 25. února Carmen A. Gadese

Mimořádný cyklus záznamů flamenka v pražském kině Světozor zahájí 25. února Carmen A. Gadese

Slavný španělský choreograf a popularizátor flamenka Antonio Gades patří mezi největší taneční ikony 20. století. Jeho odkaz nadále nese baletní soubor, který Gades sám kdysi založil. Několik představení Baletu Antonia Gadese bylo v madridském Teatro Real zaznamenáno pro velká plátna kin. Celý působivý cyklus bude nyní k vidění v pražských kinech Aero, Světozor a Radotín. 25. února cyklus zahájí ve Světozoru věhlasná Carmen, jejíž nastudování vzniklo v těsné spolupráci s Carlosem Saurou. Jevištní adaptaci Fuenteovejuna na motivy dramatu Lope de Vegy s předstihem odpromítá kino Radotín již 22. února, zatímco v Praze tento titul uzavře flamenkový cyklus 20. května. 26. března proběhne další flamenkový večer v žižkovském Aeru s dvojpředstavením Krvavá svatba a Suite Flamenca. Vedle zahájení svátku flamenka se mohou příznivci baletu těšit v únoru i na představení Popelky z Holandského národního baletu, kterou uvádí ze záznamu kino Aero 22. února. Carmen není ani frivolní žena, ani ničitelka mužů. Je to upřímná bytost, která když miluje, pak se s tím netají, a když nemiluje, přizná to právě tak. Jinými slovy – je to svobodná žena. Neřekl bych, že by proto měla být označována za tvora, který muže žene do záhuby,“ prohlásil Antonio Gades, když před 30 lety vytvořil po vzoru Saurovy filmové Carmen, v níž ztvárnil hlavní roli, její neméně věhlasnou baletní verzi pro svůj soubor. Měla premiéru v roce 1983 v Paříži a ihned byla opěvována. Gades ji ve své umělecké vizi plné andaluského rytmu, taneční vášně a emancipované svobodomyslnosti navrátil ke španělským prapůvodním kořenům a navíc zvýraznil i sociální prvek díla – nerovnost společenských tříd a s ní spojenou osudovou determinaci každého lidského jedince, které se umí vzepřít jen opravdu silná osobnost. Carmen uvede kino Světozor 25. 2. od 20.30 a na úvod večera se uskuteční živé předtančení v podání školy Flamenkeria, jež proběhne od 20 hodin v pasáži Světozor.
Baletní dvojpředstavení Krvavá svatba a Suite Flamenca názorně dokládá Gadesovu tvůrčí šíři i jeho hluboké taneční cítění. Suite Flamenca vychází z tanců tradičního flamenca, jak ho Gades osobně vnímal. Těmito tanci zahájil na začátku 60. let svoji sólovou dráhu. Postupem let pak nastudoval Gadesův soubor osm flamenkových choreografií, z nichž vzniklo právě představení Suite Flamenca – řada svrchovaně uměleckých čísel propojujících estetiku flamenka se sóly, duety a skupinovými tanci, to vše pod Gadesovou tvůrčí vizí, jejíž inspirační zdroje tkvěly v avantgardě stejně jako v klasickém umění.
Krvavá svatba, jejíž premiéra se uskutečnila v roce 1974 v Římě, ukazuje na další prvek Gadesovy tvorby, a sice na baletní adaptace literárních děl slavných španělských básníků a dramatiků. Na nich Antonio Gades často spolupracoval s jinými vrcholnými španělskými choreografy a nikdy v nich nezapřel své patriotství ke španělskému folkloru a jižanskému pojetí tragiky, vášně či smrti. Při rozpravě o jedné ze strhujících jevištních scén Krvavé svatby, o souboji mezi Leonardem a ženichem, shrnul tehdy Gades svůj přístup k tvorbě slovy: „Tato scéna je to nejtěžší, co jsem v životě dělal. Vyžaduji hodně, všechno. Je to syntéza utrpení, tanec, jako by se šlo na smrt, ale setkání se smrtí je prosté, bez zoufalství a velké podívané.“
I poslední Gadesova baletní produkce Fuenteovejuna čerpá ze španělské literatury, zde z Ovčího pramene klasika pozdní renesance Lope de Vegy. Světový taneční mistr a choreograf v této baletní adaptaci dosáhl vrcholu své tvůrčí zralosti a naplnil v naprosté jednoduchosti soustředěný divadelní prostor čistou kvintesencí flamenka a klasických španělských tanců. Historický příběh vesnické vzpoury proti krutému a bezbožnému šlechtici je zde podán v ryzí řeči těla a vrací se na baletní scénu poprvé, kdy ji už navždy opustil sám Gades.
Antonio Gades se sám nikdy neprohlašoval za umělce, označoval se jako „trabajador del baile“, tedy jako jakýsi taneční dělník. Určitě ho bytostně ovlivnil původ z chudé rodiny, poznání hladu a soucit s dělným lidem. A pak také jeho velcí taneční učitelé, především Pilar López, která ho pokřtila uměleckým jménem Antonio Gades a s níž studoval pravidla lidového španělského tance: navarrské joty, andaluského flamenka, katalánské a baskické školní tance atp. Velice významná byla i jeho filmová spolupráce s Carlosem Saurou, který se podílel na námětu, choreografii a osvětlení Carmen. Neúnavný popularizátor tradičních španělských tanců, skvělý tanečník a invenční choreograf, jenž mistrně propojoval klasický balet s lidovými tanci, žije i nadále posmrtně ve svém souboru, který nese jeho jméno i tvůrčí odkaz.

Popelka z Amsterdamu
Světově proslulý choreograf Christopher Wheeldon nadchl baletní veřejnost již před časem obrazově uhrančivou Alenkou v říši divů v Královské opeře, nyní přišel ve spolupráci s Holandským národním baletem se zcela novou produkcí Popelky za klasického doprovodu hudby Sergeje Prokofjeva a ve výpravě výtvarníka Juliana Crouche. Pohádková Popelka měla premiéru v Holandském národním baletu v amsterdamském Het Muziektheater v prosinci 2012 a ihned pevně zakotvila v tamním repertoáru. Krášlí ji i vynikající obsazení v čele s Annou Tsygankovou a Matthew Goldingem. Pražské kino Aero uvede záznam tohoto baletního představení 22. února, uherskohradišťská Hvězda pak hned vzápětí 27. února.

Carmen z Teatro Real v Madridu se vysílá 25. února 20.30 (Praha – kino Světozor), Krvavá Svatba a Suite Flamenca 26. března ve 20.30 (Praha – kino Aero), Fuenteovejuna 22. února v 17.30 (Praha – kino Radotín) a 20. května (Praha – kino Světozor).
Popelka z Holandského národního baletu v Amsterdamu se vysílá 22. února v 18.00 (Praha – kino Aero) a 27. února v 20.15 (Uherské Hradiště – kino Hvězda)
Podrobnosti na http://www.izive.net/balet.php

Témata článku

Tanec