
Ludwig van Beethoven je širší veřejnosti známý jako autor devíti symfonií a notoricky známých klavírních koncertů a sonát. Z tvorby divadelní se zachovala pouze jediná opera (Fidelio) a jediný balet, který uvidí a uslyší české publikum poprvé v jeho co nejpůvodnější podobě. Orchestr Musica Florea a tanečníci z Hartig Ensemble společně vytvoří podobu baletu tak, aby se co nejvíce přiblížil době svého vzniku.
Hudebního nastudování se ujal dirigent a umělecký vedoucí orchestru Musica Florea Marek Štryncl, choreografie a režie Helena Kazárová, profesorka AMU, která vedle stálých členů souboru Hartig Ensemble – Tance a balety třech staletí přizvala ke spolupráci několik sólistů (Jaime Reid -Béjart Ballet Lausanne, Jiří Jelínek, Václav Janeček a další).
Ke genezi nového nastudování baletu choreografka Helena Kazárová říká: „Myšlenka uvést toto dílo ve své obsahově i esteticky co možná nejpůvodnější podobě ve mně zrála již dlouho. Jednou, asi před čtrnácti lety, jsem potkala dirigenta Marka Štryncla před budovou HAMU a ptala jsem se, zda by se Beethoven dal zahrát také dobově. On byl z té myšlenky nadšen. V té době bych si ale netroufla na choreografii tohoto opusu, měla jsem ještě málo zkušeností. Chtěla jsem, aby se toho ujal Pavel Šmok. Vypracovala jsem scénář a sešla se s ním. Pak bohužel již nebylo možné kvůli jeho zdravotnímu stavu náš úmysl dále rozvíjet. Letos tento Mistr z cechu Terpsichory odešel tančit do nebe. Chtěla bych mu náš balet věnovat z velké úcty k jeho umění.“
Posluchačům i divákům se naskytne možnost poznat Beethovenovo dílo v novém kontextu. „Baletní hudba Ludwiga van Beethovena se koncertně příliš často neprovádí,“ doplňuje Marek Štryncl, „Každý tuší, že k této hudbě chybí cosi podstatného – taneční složka. Skvělé na této hudbě je to, že tanec pouze ,nedoprovází‘. Její účinnost bude zvětšena použitím dobových výrazových prostředků a také dobových nástrojů. Právě tím bude toto provedení novým.“ O nové pojetí jde i z režijního hlediska. Beethovenův balet byl během 20. století třikrát nastudován i v Národním divadle, ale nikdy ne se snahou obnovit původní libreto a vytvořit historicky poučené dílo.
Premiéra Die Geschöpfe des Prometheus, Op. 43 se konala 28. března 1801 v Burgtheateru ve Vídni v choreografii Itala Salvatora Viganò, který patřil k neobdivovanějším mužům tehdejší Evropy. Beethoven pracoval s jeho italským libretem, které se dosud nepodařilo objevit a má se tudíž za ztracené. Nastudování vychází z rešerší původních pramenů i odborných beethovenovských studií. Tento balet byl Beethovenovým prvním obsáhlejším dílem pro divadlo a stal se jedním z jeho prvních veřejných úspěchů – v průběhu sezony 1801/1802 byl uveden téměř třicetkrát.
Další repríza proběhne 12. září 2016 na letní scéně Lichtenštějnského paláce na HAMU.
Zdroj: Musica Florea