Prométheovi lidé (Miroslav Urban, Jaime Reid, Adam Zvonař). Foto Daniel Rozsnyó.
Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, op. 43 jsou prvním obsáhlejším jevištním dílem Ludwiga van Beethovena, premiéra tohoto alegorického baletu se uskutečnila v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni. Jeho úspěch byl značný, jen během první sezony se inscenace hrála téměř třicetkrát, což byl na svou dobu mimořádný počin.
Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních lidí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, jenž ukradl Diovi, je oživil. Bytosti však neměly lidské city a jejich tvůrce je v prvním návalu zoufalství chtěl zničit, poté však dostal vnuknutí a odvedl je na Parnas. Zde se uskutečňuje jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení.
„Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ doplňuje choreografka a režisérka inscenace prof. Helena Kazárová, Ph.D. „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně J. W. Goetheho z roku 1773.“
Strukturou dílo sestává z předehry, na ni napojené introdukce (La Tempesta – Bouře) a šestnácti hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově První symfonii, naopak téma z finále baletu (č. 16) bylo požito později v závěrečné větě své Třetí symfonie Eroica.
Choreografii v premiérové inscenaci vytvořil tanečník a choreograf Salvatore Viganò, Beethovenův vrstevník, který se za života řadil k nejobdivovanějším mužům Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se však nedochovala. Pro novou inscenaci bylo proto potřeba pečlivou rešerší z dostupných pramenů a studií rekonstruovat jak jednotlivé scény, tak jejich obsah. Tomu se opět zevrubně věnovala prof. Kazárová.
„Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v Neue Berliner Musikzeitung (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje režisérka a choreografka.
Beethovenův balet byl v podání Musicy Florey a Hartig Ensemble poprvé uveden již před čtyřmi lety, v letošní sezoně dochází k obnovené premiéře.
„K obnovení tohoto Beethovenova baletu přispěla samozřejmě skutečnost, že slavíme 250. výročí autorova narození. Rovněž já osobně jsem se k dílu chtěl vrátit, neb se s ním na koncertních pódiích setkáváme velmi zřídka. Svůj smysl nicméně dostává teprve s jevištěm a baletní složkou, v té chvíli hudba dochází potřebného pochopení,“ dodává Marek Štryncl, dirigent a umělecký šéf orchestru.
Prométheovi lidé budou uvedeni na scéně přenosného barokního divadla Florea Theatrum na letní scéně pražské HAMU v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce, kostýmy vytvořil Roman Šolc. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté – Václav Janeček (Prométheus) a Radka a Adam Zvonařovi (První lidé).
Baletnímu představení bude od 20.00 předcházet dramaturgický úvod, jímž provede Helena Kazárová. Diváci se tak budou moci seznámit jak s Beethovenovým baletem, tak blíže nahlédnout do problematiky práce na historicky poučené inscenaci.
Zdroj: Musica Florea
Ales Hudec
Příspěvek píšu pro orientaci případných zájemců o představení. Přikláním se souhlasně k recenzi. K cirku alá La putyka a…Krajina těla – Nezdařilá přehlídka ohebnosti a síly