První uvedení nové inscenace baletu Romeo a Julie bude Národní divadlo Brno 8. března 2019 přenášet živě přes internet. Přispěje tak k oslavám osmdesáti let od prvního nastudování díla skladatele Sergeje Prokofjeva. Světová premiéra byla 30. prosince 1938 právě v Brně, balet se podle archivních pramenů hrál také 15. března 1939, v den okupace nacistickým Německem.
Téma baletu, tedy zakázaná láska milenců ze dvou znesvářených táborů, je podle divadelníků aktuální i dnes, ukazuje totiž svět rozdělený na dva tábory, na „my a oni". Dnešní společnost sice není rozpolcená vedví jako shakespearovská Verona Monteků a Kapuletů ani nestojí na prahu světové války, přesto podle režiséra Martina Glasera jen těžko nachází jednotu a společné jmenovatele.
„Důsledky toho rozdělení budeme sklízet ještě dlouho. Je důležité o tom hrát," řekl novinářům Glaser. Z Prokofjevova díla je podle něj cítit také hrůza z totality, která na sklonku 30. let panovala v tehdejším Sovětském svazu a šířila se prakticky v celé Evropě. Glaser ale zdůraznil, že z baletní inscenace nezmizí ani základní linka - milostný příběh Romea a Julie.
Choreografii pro světovou premiéru na konci roku 1938 připravil Ivo Váňa Psota. Od té doby se brněnský soubor k Prokofjevovu dílu hlásí jako ke „svému" a opakovaně Romea a Julii vrací na repertoár. Nová inscenace v choreografii Mária Radačovského je sedmá v pořadí.
Radačovský měl za cíl vytvořit pro oba znesvářené tábory dva odlišné taneční jazyky, třetí pak charakterizuje postavy Romea a Julie. „Je jasné, že když každý mluví jiným jazykem, musejí si společně vytvořit svůj vlastní jazyk lásky," uvedl Glaser. Radačovský doufá, že inscenace zanechá publikum na konci dojaté a pohnuté, s „knedlíkem v krku".
Představení vzniká v mezinárodním obsazení a několika alternacích. Roli Julie studuje například Klaudia Radačovská, Romea Arthur Abram. Kostýmy jsou dílem Alexandry Gruskové, scénu navrhl Marek Hollý.
Zdroj: Institut umění - Divadelní ústav a ČTK
Národní divadlo Brno bude přenášet premiéru baletu Romeo a Julie přes internet
zprávy
Fotogalerie
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze -
Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 3 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 3 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 4 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 4 dny
Petr K.
Mně tahle debata přišla jako naprosto prototypická vzhledem k situaci na české současné scéně. Vzhledem k ohlasu, který…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 4 dny
Roman Zotov-Mikshin
Proč z kritiky nikdy nelze vypárat priority a preference kritika? Souhlasím, že by neměli v kritice prosakovat, ale…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr