Národní divadlo Brno má nového ředitele

3. 11. 2013 zprávy

Mário Radačovský, Martin Glaser, Jiří Heřman

Od 1. listopadu nastoupil v Národním divadle Brno na pozici ředitele oficiálně Martin Glaser a byli představeni noví umělečtí šéfové jednotlivých soborů. V čích rukou tedy bude první brněnská scéna v následujících sezonách? Martin Glaser
Vystudoval pražskou DAMU obor činoherní režie a dramaturgie. V roce 1997 absolvoval inscenací Alarcónovy Podezřelé pravdy. Ještě předtím ale se svými spolužáky založil generační Divadlo na prahu, ve kterém uvedl své první inscenace (Goldoni – Zamilovaní, Topol – Hodina lásky a vlastní hru Unikání neboli cynismus).
Během studia na DAMU přijal angažmá v Jihočeském divadle, kde působil od roku 1998 jako kmenový režisér. Prvního ledna 2006 se stal uměleckým šéfem činoherního souboru Jihočeského divadla. Ten vyprofiloval jako moderní činohru souborového typu s důrazem na souhru hereckých osobností a současnou dramatiku.
Martin Glaser se ve svých inscenacích nejčastěji zabývá tématem hry, manipulace a moci (Havel – Odcházení, Shakespeare – Macbeth, Něco za něco, Hampton – Nebezpečné vztahy, Trier – Kdo je tady ředitel, Lausund – Benefice, Presňakovové – Hrát oběť, Maupasant – Miláček, Mastrosimone – Jako naprostý šílenci anebo operní Verdiho Otello), víry a fanatismu (Schwab – Prezidentky, Slobodzianek – Prorok Ilja, Corneille – Polyeuktos) a rozpadem tradičních morálních hodnot (Zelenka – Očištění, Crimp – Misantrop, LaBute – Tlustý prase). Často se vrací i k tématu outsiderství, osamělosti a vykořeněnosti (McDonagh – Osiřelý západ, Mrzák inishmaanský, Belbel – Mobil, Vedral – Kašpar Hauser, Egressy – Portugálie, Čechov – Tři sestry).
Má slabost pro brutální grotesky, thrillery a detektivky (Letts – Zabiják Joe, McDonagh – Lebka z Connemary, Christie – Deset malých černoušků, Past na myši, Highsmithová – Cizinci ve vlaku).
Pravidelně hostuje v divadlech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Liberci, Pardubicích a v Plzni. Za olomoucké nastudování Arabské noci Rolanda Schimmelpfenniga získal cenu Josefa Balvína, kterou uděluje Pražský divadelní festival německého jazyka nejlepší české inscenaci německy psané hry. V roce 2008 byla oceněna hra Nebezpečné vztahy jako nejpozoruhodnější umělecký počin přehlídky České divadlo. Zelenkovo Očištění bylo v režii Martina Glasera v cenách Nadace Alfréda Radoka vyhlášeno jako nejlepší uvedená nová česká hra. Inscenace Tlustý prase získala Cenu studentské poroty na pardubickém Grandfestivalu smíchu. Havlovo Odcházení bylo vybráno na prestižní plzeňský festival Divadlo, Prezidentky a Mobil byly uvedeny na hradeckém festivalu Divadlo evropských regionů.

Dne 1. listopadu 2013 nastoupil na pozici uměleckého šéfa Baletu NDB Mário Radačovský. Mário Radačovský
Choreograf, tanečník a pedagog, jako umělecký šéf vede od 1. 11. 2013 Balet NDB. Po dokončení studia na Taneční konzervatoři v Bratislavě nastoupil v roce 1989 do Baletu SND, kde se po krátkém čase stal sólistou. V roce 1992 dostal nabídku tancovat v Netherlands Dance Theater Jiřího Kyliána v Haagu. Během sedmiletého působení v tomto souboru měl možnost spolupracovat s nejvýznamnějšími světovými choreografy: Jiřím Kyliánem, Matsem Ekem, Nachem Duatem, Ohadem Naharinem, Williamem Forsythem, Édouardem Lockem, Hansem van Manenem, Paulem Lightfootem, Johanem Ingerem, Paulem Ribeirou. V roce 1999 přijal další nabídku ze zahraničí a stal se prvním sólistou souboru Les Grands Ballets Canadiens v kanadském Montrealu. Byl pravidelným účastníkem prestižních baletních gala představení Gala des Étoiles v Montrealu, Gala Stars v Torontu, World Stars Gala v Budapešti, Gala setkání v Praze i Baletu Gala v Brně. O svém tanečním umění přesvědčil diváky jako host v takových významných divadelních domech, jako jsou Royal Winnipeg Ballet, Ballet British Columbia, Toronto, Jacob´s Pillow.
Do Baletu SND se vrátil v roce 2000 nejprve jako hostující sólista, od října 2006 do května 2010 zastával funkci uměleckého ředitele Baletu SND. Je zakladatelem samostatného souboru Balet Bratislava, který nyní působí pod názvem Taneční soubor divadla Nová scéna Bratislava. Zde nyní působí jako taneční pedagog a choreograf.
Choreograficky začal tvořit v roce 2002, jeho prvotinou byla miniatura The Letter. Mezi další choreografická díla patří Passage à l‘eau trouble, Vals, Inspirace, Bolero, Shadows and Lights, Balansoire, Setkání s labutí, Souffle des oiseaux. Pro Balet SND vytvořil díla Změna ..., 68, celovečerní balety Warhol a Everest. Dále vytvořil choreografii pro operetní inscenaci Maria de Buenos Aires (Bukurešť), balet Romeo a Julie (Grand Rapids Ballet Company v Michiganu, USA), Skříňka hraček (Montreal). Pro Balet Bratislava (nyní Taneční soubor divadla Nová scéna) vytvořil choreografie Romeo a Julie, 3 Duety, Monos a nejnovější, úspěšné celovečerní taneční divadlo Queen. Pro Choreografický ateliér Baletu NDB vytvořil v roce 2009 duet Urlicht. Na jaře uvedl v ND Brno v premiéře v rámci večera Osudové lásky jednoaktovku stejného názvu (19. 4. 2013).

Od 1. 1. 2015 nastoupí jako umělecký šéf Janáčkovy opery NDB režisér Jiří Heřman: Patří mezi nejpozoruhodnější české operní režiséry současnosti. Jeho vyhraněný a propracovaný režijní styl má vedle vytříbených estetických kvalit vždy také silný duchovní rozměr. Klade důraz na sugestivitu divadelního prostoru a jeho vztah k hercovu pohybu i ke znějícímu slovu a hudbě. Renomé si získal jak komorními projekty v netradičních prostorech, tak inscenacemi na velkých operních jevištích. K těm prvním patří např. Lamenti (2004), původní scénická meditace na text F. Micieliho a hudbu Michala Nejtka, uvedená v Universálním prostoru NoD, v divadle Schlachthaustheater ve švýcarském Bernu a na festivalu Riocenacontemporanea v brazilském Rio de Janeiro, nebo česká premiéra duchovní hry B. Brittena Curlew River (2005) v bývalém kostele sv. Maří Magdaleny na Malé straně (České muzeum hudby) v rámci festivalu Struny podzimu. Na velkém operním jevišti se představil v plzeňském Divadle J. K. Tyla Saint-Saënsovým Samsonem a Dalilou (2002), Wagnerovým Bludným Holanďanem (2004), který získal Cenu Sazky a Divadelních novin, a nejnověji Gounodovým Faustem (2013). V letech 2007–2012 byl uměleckým šéfem opery Národního divadla. Nastudoval zde šest inscenací, které získaly mimořádný ohlas publika i kritiky – Monteverdiho Orfea, Dvořákovy opery Rusalka a Jakobín, Hry o Marii B. Martinů, Wagnerova Parsifala a Brittenovu Glorianu.
K jeho současným uměleckým počinům patří originální scénické zpracovaní Schubertovy Zimní cesty v obřím a syrovém prostoru filmového ateliéru č. 4 na pražském Barrandově, evokujícím nekonečnou a stále se měnící krajinu naší duše i naší fantazie. Momentálně Jiří Heřman připravuje tři nové premiéry – Lorcovu Yermu pro činohru Jihočeského divadla, nové nastudování Rusalky pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově a poslední velkou Fibichovu operu Pád Arkuna pro Národní divadlo v Praze. Od 1. září 2014 nastoupí jako umělecký šéf Mahelovy činohry NDB režisér a dramatik Martin Františák: Narodil se ve Valašském Meziříčí, kde působil jako textař a performer v několika undergroundových seskupeních. Poté vystudoval na brněnské JAMU dramatickou výchovu a činoherní režii studoval v ateliéru Arnošta Goldflama. Prozatím nastudoval přes padesát inscenací na českých a převážně moravských scénách. V letech 2003–2005 byl šéfrežisérem a uměleckým šéfem v brněnském Divadle Polárka, od roku 2006–2013 působil jako umělecký šéf ostravského Divadla Petra Bezruče, kde nastudoval např. oceňované inscenace Správkař, Rodinná slavnost, Nevěsta, Bezruč?!, Job, Macbeth. V titulní roli Joba ve Františákově režii získal herec Norbert Lichý Cenu Thálie (2008), v témže roce získala toto ocenění i herečka Petra Hřebíčková za ztvárnění Maryši ve Františákově zlínské inscenaci.
Dále vytvořil např. inscenace: Obrazy z dějin národa českého, Fernando Krapp mi napsal dopis, Maryša, Strýček Váňa (Městské divadlo Zlín), Její pastorkyňa (Národní divadlo moravskoslezské, Ostrava), Paní Urbanová, Věc Čapek (Klicperovo divadlo v Hradci Králové), Tři sestry (Divadlo v Dlouhé, Praha), Frankenstein (Švandovo divadlo, Praha), Měsíc pro smolaře (Divadlo na Vinohradech), Nora ( Slovácké divadlo Uherské Hradiště), Advent (Jihočeské divadlo České Budějovice). Martin Františák je kreativní v práci s herci, kteří v jeho inscenacích každoročně bodují v anketách Cen Thálie, anebo cen Alfréda Radoka. Je také vůdčí osobností amatérského Divadelního souboru Jana Honsy v Karolince na Valašsku, inscenaci jeho původní hry Doma v podání karolinského souboru natočila Česká televize; Jeho hra Nevěsta se poprvé v dějinách české amatérské scény účastnila světového festivalu amatérského divadla v norském Tromso. Režíroval také cyklus České televize Česko jedna báseň.
Jeho hry s „rurálním laděním“ bývají někdy označovány jako vesnická dramatika. Jeho prvotinu Doma uvedla po karolinském nastudování také činohra pražského Národního divadla. Následovaly hry Nevěsta, Tvůj Děda, Karla. V loňském roce Karlu nastudovalo v režii Jana Kačera rovněž pražské Národní divadlo. Jeho hra Průtrž zvítězila na jaře letošního roku v prestižní soutěži vypsané k devadesátému výročí českého rozhlasu.
Za jeho hru Dva chlapi za město byl Ivan Trojan nominován na cenu Grand Prix českého rozhlasu. V současné době připravuje Martin Františák filmovou podobu své hry Nevěsta s režisérem Václavem Kadrnkou a hudebnicí Zuzanou Lapčíkovou. Zdroj: ND Brno