Kytice. Foto The Queens (Aleksandre Katsapov a Mario Bakuš).
Nová autorská inscenace Petra Zusky Kytice, kterou choreograf vytvořil pro Pražský komorní balet na motivy známé Erbenovy sbírky veršovaných balad, bude mít premiéru v polovině tohoto týdne. První slavnostní uvedení celovečerního baletu proběhne ve středu 1. května od 2019 ve Stavovském divadle v Praze, druhá premiéra se odehraje o několik dnů později, v neděli 5. května v Městském divadle v Mostě. Petr Zuska si ke spolupráci přizval hudebníka, skladatele a herce Ondřeje Brouska, který k nové inscenaci zkomponoval originální symfonickou hudbu. V první premiérový večer ji živě provede Filharmonie Hradec Králové pod taktovkou dirigenta Jana Kučery.
Petr Zuska, jeden z nejvýraznějších českých představitelů současné choreografie, pro Pražský komorní balet v rozmezí let 1994‒2002 vytvořil celkem šest nových, originálních opusů. Kytice je nyní „magickým“ sedmým a to navíc v roce, kdy PKB slaví pětapadesáté výročí svého vzniku (v roce 1964 bylo založeno Studio Balet Praha, na které PKB navázal). Choreograf proto představení symbolicky věnuje těm, kteří u začátků souboru stáli, Pavlu Šmokovi a Luboši Ogounovi.
Zuskova jevištní podoba Kytice, nejslavnějšího díla miletínského rodáka Karla Jaromíra Erbena a jednoho z nejznámějších děl české literatury vůbec, je inspirována deseti básněmi, není to však jejich doslovné převyprávění. Některé básně sbírky zde mají větší prostor, jiné se objeví jen jako určitá esence, balady se navzájem prolínají, jedna se přelévá do druhé…
„I když považuji své pojetí Kytice do značné míry za narativní, mám pocit, že verbální vyjadřování toho, co v jednotlivých scénách probíhá na jevišti, by bylo dosti těžkopádné, zavádějící a vlastně zbytečné,“ říká Petr Zuska. „Tak jako už několikrát dříve v rámci notoricky známých titulů či témat jsem se i ke Kytici postavil v jistém smyslu autorsky. Ne proto, abych ‚přepral‘ Karla Jaromíra Erbena, naopak, abych se hlouběji dotkl čitelných archetypů, které sbírka jako celek i jednotlivé balady samostatně v sobě ukrývají. Jde vlastně o aspekty typické pro lidovou poezii a balady všeobecně, jako jsou láska a smrt. Erbenovy příběhy nadto disponují další magickou trojicí: vina ‒ trest ‒ vykoupení. A pak je tu ještě cítit jistá naděje, že každá tragédie, hrůza a smrt jsou kořeny ‚nového stromu života‘. Tedy věcná disputace, ale i soulad mezi životem a smrtí. To vše jsou základní kameny, na kterých je tato inscenace postavena.“
Koproducenty představení Kytice jsou Taneční centrum Praha, konzervatoř – gymnázium a Filharmonie Hradec Králové. Mecenáši Kytice jsou JUDr. Ivan Dunovský, zakladatel Balet Praha, o.p.s., bez jehož velkorysého přispění by Kytice nikdy nevznikla, dále pak Prof. MUDr. Dadja Altenburg-Kohl a Günther Mayer.
„Taneční centrum Praha vstoupilo jako koproducent do mimořádně významného uměleckého projektu,” říká Antonín Schneider, manažer Tanečního centra Praha, konzervatoře – gymnázia. „Doufáme, že se nám spojenými silami podaří nastartovat novou éru českého tanečního divadla a přesvědčit všechny, že model nezávislého mobilního komorního uměleckého tělesa je opravdu nezastupitelným, významným prvkem při jeho rozvoji, který nemohou nahradit ani kamenná divadla, ani alternativní klubové projekty performerů.“
„Práci Pražského komorního baletu sleduji již delší dobu a vždycky mě fascinovalo zaujetí, umělecké nasazení, umělecká výpověď a profesionalita tohoto souboru. Proto jsem neváhal a nabídl spolupráci na přípravě nového původního baletu Ondřeje Brouska inspirovaného baladami Erbenovy Kytice,“ doplňuje Václav Derner, ředitel Filharmonie Hradec Králové. „Máme velkou radost z toho, že můžeme spolupracovat s takovými umělci, jako je Petr Zuska či právě již zmíněný Ondřej Brousek. A jsme také rádi, že můžeme tento balet živě s naším orchestrem (kromě jiných plánovaných společných vystoupení) uvést i 11. září 2019 v sále Filharmonie Hradec Králové, a tuto produkci tak nabídnout i hradeckému publiku.“
Zdroj: Institut umění - Divadelní ústav a ČTK
Tábor
To je jedním slovem ubohost. Nechápu, že člověk takové představení považuje za umění. Nedoporučuji, nevydrželi jsme ani…Iluzionista – V zajetí vlastních snů