
„Obsah webu tvoříte i vy. Pokud chcete vložit na stránky Divadlo.cz vlastní článek, stačí jeho text vepsat do jednoduchého formuláře a zpráva se po schválení administrátorem objeví mezi nejnovějšími aktualitami. Čerstvé zprávy o divadelním dění vám mohou chodit přímo do emailové schránky, pokud se zaregistrujete k odběru našeho newsletteru. Ten je rozesílán každý pátek v 16.00 a najdete v něm všechny články, které byly od poslední rozesílky na web vloženy. Pokud vás zajímá nějaká konkrétní informace z oblasti divadla a nemůžete na ni nalézt odpověď, není nic jednoduššího, než se zeptat odborných pracovníků IDU prostřednictvím Infopultu,“ vysvětlují zástupci IDU.
Nové podoby se dočkaly také databáze Premiéry, Festivaly a Adresář. Informace o připravovaných premiérách a festivalech se zobrazují spolu s ostatními databázemi Divadelního ústavu přímo v rámci Virtuální studovny. U premiér jsou všechny dostupné informace, jako je přehled inscenátorů, obsazení, fotografie, bibliografické odkazy i digitalizované tiskoviny, případně také záznam představení ve videotéce. (Plné texty a videozáznamy jsou přístupné registrovaným badatelům ve studovnách IDU.) Databáze festivalů poskytuje kromě základních kontaktů a webových stránek také jejich programy. Průběžně aktualizovaný Divadelní adresář, pro který byla nově zřízena vlastní webová aplikace, shromažďuje kontakty na česká divadla a soubory, festivaly v České republice i v zahraničí, odborná periodika, instituce a školy.
„Sekce Před 50 lety denně připomíná jednu divadelní inscenaci z naší historie za využití bohatých dokumentačních databází přístupných v prostředí Virtuální studovny. Podobně box Divadelní architektura, který představuje každý den jinou náhodně vybranou divadelní budovu, čerpá z dalšího cenného zdroje IDU – databáze na stránkách theatre-architecture.eu,“ uzavírají zástupci IDU.
Zdroj: Institut umění – Divadelní ústav
Josef Herman
Milé dámy,papír, net, podcast, blog a cokoli dalšího si vymyslíte, to jsou přece jen média sloužící komunikaci v té…
Přestat se zdržovat nesmysly aneb Co s kritikou v éře nových médií