Pohádková baletní premiéra v Ústí nad Labem – Broučci

2. 10. 2013 zprávy

První premiéru sezóny zahajuje baletní soubor spolu s Baletním studiem Severočeského divadla v neděli 6. října 2013 v 15.00 hodin. Uskuteční se premiéra baletu na motivy pohádky Jana Karafiáta Broučci, ke které vytvořil hudbu český skladatel Otmar Mácha. Baletní soubor ústeckého divadla nastudoval toto pohádkové představení v choreografii a režii šéfa baletu Vladimíra Nečase, poutavou scénu a pro dětské oko líbivé kostýmy vytvořil výtvarník Josef Jelínek. Představení je s nahrávkou. Text o Broučcích bude z nahrávky vyprávět Petr Kostka.
Choreograf Vladimír Nečas k inscenaci vysvětluje: „Přirozeným úkolem každého divadla je nabízet široké spektrum repertoáru a zde má své pevné místo dětský divák. Konkrétně baletní soubor má ve svém repertoáru již více než 6 let Čajkovského Louskáčka a ještě před několika léty uváděl balet Z pohádky do pohádky Oskara Nedbala. Takže zlatý fond baletu určený nejen dětem. Patří do něj i balet Otmara Máchy Broučci. V našem divadle byl uváděn před 13 lety. Je tedy opět čas nabídnout divákům toto vpravdě rodinné představení, to patří k dobrým zvykům dobrých divadel.
Inspirací Otmaru Máchovi k napsání hudby byla přirozeně známá knížka Jana Karafiáta – Broučci, která téměř vždy patřila do povinné výbavy dětských knihovniček již v dobách našich prababiček. Příběh Broučků nás zavede do rodinného prostředí se všemi vztahy dětského a pak dospívajícího Broučka k rodičům, přátelům, je tu první láska, střet s nebezpečným světem a nádherná soudržnost rodiny. Příběh Broučka v našem baletním představení je vyprávěn tak, že neukazuje v takové reálné tvrdosti život Broučka, jak nám to líčí kniha Jana Karafiáta, ale vidí méně smutně příhody a osudy Broučků a je tam více naděje. Zatančí si tu téměř celý soubor našeho baletu a významné místo na úrovni opravdových rolí tu mají i dětští žáci našeho divadelního Baletního studia. Pohádkovému ladění Broučků velmi přispěje i básník kostýmů a scény, výtvarník Josef Jelínek. Toto rodinné představení bude, jak věřím, oslovovat svou pohádkovostí, barevnou hudbou a sympatickými hrdiny děti, kterým snad může napovědět, co je v životě správné a dobré, ale také jejich rodiče a prarodiče, kteří si možná vzpomenou na knihu, film nebo divadlo, jež jim alespoň jednou příběh Broučků přinesly a nabídly. Budou tu vystupovat známí hrdinové – Brouček, jeho Beruška, Tatínek, Maminka, Kmotříček a teta Janinka, Luční koník, Cvrček, Svatojánci, Sova, ale také Havrani, Netopýr a Pavouk. Dětský divák je pro nás velmi cenný, je to ještě velmi tvárná duše, zvídavá duše, a pokud ho divadlo zaujme, tak je to také budoucí dospělý divák.“

Filip Rybár (Brouček), foto: Petr Berounský

V rámci premiéry probíhá výstava ilustrací Kateřiny Bittmanové (plakát představení a obálka programu vychází z návrhu jejích ilustrací) a současně do konce měsíce probíhá též výstava návrhů výtvarníka Josefa Jelínka. Jan Karafiát se narodil v Jimramově 4. ledna 1846. Vydával články o biblických studiích, kázání, publikoval i teologické spisy a pustil se také do revize textů Bible kralické. Jeho jméno je však spjato především s jedinou knihou – s Broučky (poprvé vyšli v roce 1876). Karafiát pocházel ze vzdělané, ale poměrně chudé rodiny. Studoval gymnázium a následně teologii v Berlíně, Bonnu a ve Vídni. Byl soukromým učitelem v Kolíně nad Rýnem a skotském Edinburgu, tam se také seznámil se svou mecenáškou, lady Jane Beaukenen, která mu byla nápomocna s prvním vydáním Broučků. Od roku 1872 byl učitelem evangelického semináře v Čáslavi a od roku 1875 působil 20 let jako evangelický farář v Hrubé Lhotě na Valašsku. Ke konci života žil v Praze, kde také 31. ledna 1929 zemřel. Otmar Mácha se narodil 2. října 1922 v Ostravě-Mariánských Horách, studoval skladbu nejprve u Františka Míti Hradila (1941-42), poté na pražské konzervatoři (1943-45) a na její mistrovské škole (1945-48) u Jaroslava Řídkého. Pracoval jako hudební režisér Československého rozhlasu v Praze (1945-55) a jako ústřední dramaturg hudebního vysílání Československého rozhlasu (1956-62). Dále se věnoval pouze skladbě. Jeho hudba neopouští svět tonality, je výrazná a srozumitelná. Na přelomu druhého a třetího tisíciletí byl Otmar Mácha spolu se Sylvií Bodorovou, Lubošem Fišerem a Zdeňkem Lukášem členem volného skladatelského sdružení Quattro. Za svou hudební tvorbu byl Otmar Mácha mnohokrát oceněn, kromě jiného Hlavní cenou televizního festivalu Zlatá Praha, státní cenou a titulem národní umělec. Zdroj: Severočeské divadlo