V polovině sezóny 2009/2010 se Laterna magika, po dlouhá léta samostatný umělecký soubor, spojila opět s Národním divadlem a stala se tak čtvrtým uměleckým ansámblem ND. Po prvním roce ve společném svazku se chystá představit divákům novou inscenaci, kterou budou 3. března 2011 Legendy magické Prahy. Nový projekt Laterny magiky vychází z inscenace Černého divadla Jiřího Srnce, kde bylo toto téma zpracováno v inscenacích Legendy staré matky Prahy a Ahasver. V Laterně magice dostává námět, totiž provést diváka po stopách některých více i méně známých pražských pověstí, novou podobu: s novou choreografií, hudbou, kostýmní výpravou, scénografickým řešením i filmovou projekcí. „Jedná se po delší době o projekt, který vychází z principů Laterny magiky, bude navazovat na její umělecký odkaz a odkaz jejích tvůrců,“ vysvětluje umělecký šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš. Laterna magika je nejen v této premiéře především syntetickým divadlem, ve kterém technologie není účelem, ale prostředkem umělecké tvorby, divadelní poetiky.
Praha je město doslova opředené legendami a mýty, z nichž některé přibližuje tato nová multimediální inscenace: o nejznámějších obyvatelích Faustova domu – Faustovi a anglickém alchymistovi Edwardu Kelleyem, o Chanině, dceři židovského obchodníka, která odmítá nabízené ženichy a vedena láskou tajemného Pána řeky Vltavy vstupuje do řeky a vracívá se po střechách jen v podobě zelené kočky, o tajemných setkáních císaře Rudolfa II. s filozofem a mystikem a velkou osobností pražské židovské kultury rabínem Löwem a jeho Golemem, a konečně o legendě spojené s vytvořením Staroměstského orloje. Příběhy, kterými diváci projdou, stmeluje postava Kráčivce, průvodce celým dějem i aktéra událostí.
Režie celé produkce se ujal zakladatel černého divadla Jiří Srnec, který v letošním roce oslaví své 80. narozeniny. Hudbu k inscenaci zkomponoval Kryštof Marek, klavírista, jazzový muzikant i autor soudobé hudby. Choreografie byla svěřena do rukou Petra Zusky, šéfa baletu Národního divadla. Další zkušení tvůrci se chopili výpravy: kostýmy a masky pro inscenaci navrhla akademická malířka Šárka Polak Hejnová, scénografického řešení se ujal dlouholetý spolupracovník Laterny magiky, architekt Miloslav Heřmánek. Jedná se vesměs o tým tvůrců, kteří jsou větší či menší měrou spjatí s Laternou magikou.
„Nápad inscenovat nově Ahasvera vyšel od pana šéfa Prokeše. V představení je převaha legend, které vznikly v pražském ghettu,“ říká režisér inscenace Jiří Srnec: „Měli jsme dojem, že bude vhodné využít pro Laternu tohoto osvědčeného a jaksi nadčasového tématu a byli bychom rádi, kdyby zaujalo i českého diváka. Mým záměrem je vyznat se z lásky k tomuto místu, kde žiji, k městu, které má velikou magii pro každého, kdo je ochoten ji vnímat.“ K tvorbě inscenace uvádí: „Legendy magické Prahy stojí na principech Laterny magiky, jsou tu ale použity i prvky černého divadla, ačkoli jen v malé míře, zvláštností je pět postav, které jsou dílem v černém a dílem ve zlatém a vystupují tak, že někdy vidět jsou a někdy ne, je to zase trochu jiná forma černého divadla.“
O spolupráci s choreografem Petrem Zuskou říká: „Mám samozřejmě určité představy, které s Petrem Zuskou probírám. Pro mne je pocta, že je ochotný pracovat na mé inscenaci, obdivuji jeho práci a invenci, s jakou tvoří. Na některých věcech si ale stojím, v mém divadle je například vždycky místo pro improvizaci, proto je mi třeba blízký William Forsythe. Chci po tanečnících, hercích, aby dělali to, co v daný moment cítí, a rád bych taková místa měl i tady v Legendách.“
Scénograf Miloslav Heřmánek přibližuje některé technické detaily inscenace: „Jedná se o kinetický systém ekranů kombinovaný s prvky tradiční dekorace. Pohyblivé lamely mohou členit prostor vytvářením různých konfigurací a formátů. Vedle toho se používají také plošné transparentní materiály umožňující prolínání obrazu a živého aktéra. Promítat budeme někdy také na součásti kostýmu.“ Zdroj: Laterna magika Foto: Lukáš Žentel a Hana Smejkalová