Ředitel Národního divadla připravuje organizační změny, ruší se pozice ředitele Nové scény

4. 12. 2013 zprávy

Národní divadlo čekají v novém roce změny. „Je nutné znovu definovat hlavní činnosti, smysl a poslání Národního divadla,“ říká Doc. Jan Burian, „Prioritou musí být vlastní umělecká tvorba, realizovaná vlastními uměleckými soubory na našich divadelních scénách.“ S účinností od 1. ledna se mimo jiného ruší pozice ředitele Nové scény. Zaměstnanci, provoz i repertoár přechází do kompetencí šéfa Činohry Michala Dočekala.

Nové plány

„Nová scéna bude prostorem, který Národnímu divadlu umožní uvádět především vlastní komorní inscenace, soudobé drama, netradiční texty, menšinové žánry, atypickou tvorbu, tvorbu na pomezí divadla a jiných uměleckých druhů,“ představuje vizi Michal Dočekal.
„Michal Dočekal jako umělecký šéf souboru, který bude na Nové scéně nejvíce zastoupen, bude zároveň uměleckým garantem dalších dramaturgických linií,“ vysvětluje změnu v koncepci Nové scény Jan Burian. „Nová scéna musí svým programem odpovídat profilu Národního divadla. Nová scéna nemá být jako dosud „jen“producentským centrem,“ doplňuje Dočekal.
„Stávajícímu řediteli Štěpánu Kubištovi děkuji s největším respektem za dosavadní práci, kterou odvedl na realizaci koncepce, která byla jiná,“ dodává Jan Burian, který odstupujícímu Kubištovi nabídl v Národním divadle jinou pracovní pozici, odpovídající jeho kvalifikaci. Kubišta však nabídku nereflektoval.

Jako součást reorganizace plánuje Národní divadlo s koncem divadelní sezony odchod ze své páté scény – podkrovního Divadla Kolowrat. Půdní prostor Národní divadlo využívalo od roku 1991 díky mecenášskému pronájmu od rodiny Kolowrat-Krakowských. Stávající repertoár částečně přejde na Novou scénu. „Variabilita Nové scény by měla umožnit i hraní velmi komorních inscenací ve studiovém formátu – tedy s diváky na jevišti,“ plánuje Michal Dočekal. Na Nové scéně by se měly z repertoáru Divadla Kolowrat v příští sezoně objevit mimo jiných inscenace Ohlušující pach bílé, Z prachu hvězd nebo Blackbird.
Přímo pro Novou scénu vznikne do konce června 2014 původní inscenace Kvartýr – dramatizace povídky Johannese Urzidila v režii Davida Jařaba. Další projekty připravují soubory Baletu a Opery.

S účinností od 1. ledna 2014 čekají změny rovněž sekci výroby kostýmů a dekorací. Kreativním šéfem výroby se stává scénograf Martin Černý. Hlavními spolupracovníky mu budou zkušení a renomovaní Ing. Stanislav Hrdlička a Aleš Frýba. „V Martinovi se ideálně propojuje jeho aktivní scénografická kariéra se schopností koordinovat a řídit souběh výroby několika inscenací několika uměleckých souborů,“ říká Jan Burian.
S novým rokem vznikne také Rada Národního divadla jako poradní orgán ředitele. Její členové zastupují širokou veřejnost a budou nápomocni zejména při přípravě transformace ND do nové právní formy, včetně formulace změny postavení jednotlivých uměleckých souborů. Očekávat můžeme návrh zákona o veřejnoprávních institucích.
Leden 2014 přinese výsledky personálního auditu Národního divadla a závěry auditu, zveřejněného na podzim tohoto roku. Doc. Jan Burian, na základě půlroční zkušenosti s výkonem funkce ředitele ND, ve spolupráci s garanční radou hodlá předložit ministrovi kultury a veřejnosti koncepci dalšího rozvoje ND.

Nová scéna 2010 - 2013: otevřený prostor a desítky úspěšných projektů Fakticky končí čtyřletá éra dosavadního směřování Nové scény, resp. konceptu, který realizoval Štěpán Kubišta a jeho tým. „Odcházím v lednu 2014. Nabídku na alternativní posty v Národním divadle jsem odmítl, protože nesouhlasím s připojením Nové scény ND k Činohře Národního divadla. Národní divadlo se vzdává konceptu současného pojetí divadla a z mého pohledu je to tedy výrazný krok k zpátky k dříve mnohokrát kritizované „kamenné instituci,“ říká Kubišta.

Nová scéna Národního divadla se za necelých pět let svého působení stala budovou se svébytnou dramaturgií. Kubištova koncepce divadla jako „otevřené platformy pro prezentaci současných uměleckých projektů“, tvořila zásadní kontrast k předchozí éře Nové scény, kdy se v této budově v letech 1992–2009 hrála pouze představení Laterny magiky navštěvovaná převážně zahraničními turisty. Vytvořit nový program a tím do budovy Nové scény potažmo Národního divadla přivést nové diváky byla výzva pro Kubištu a jeho tým. Druhou výzvou pak byla od ledna 2012 Laterna magika, dříve nejslavnější český multimediální projekt, o jehož znovunavrácení na pole světového divadla se tým Nové scény ve třech nových inscenacích pokusil. „Na samém začátku plánování Nové scény bylo hlavním cílem otevřít budovu lidem. Zní to jako floskule, ale my jsme šli opravdu po pravém významu toho slova,“ glosuje Kubišta.

Nová scéna jako instituce obsáhla nejen provoz budovy Nové scény, součástí konceptu pod vedením Štěpána Kubišty byly nové projekty Laterny magiky, program zaměřený na multimédia, široké veřejnosti zdarma přístupný doprovodný program na veřejném prostranství piazzety, mezinárodní koprodukční projekty aj. Programové směřování Nové scény nebylo na rozdíl od ostatních budov ND omezené pouze na divadelní projekty, jedním z hlavních cílů bylo obohatit nabídku Národního divadla o nové aktivity a přivést do ND nové diváky, tzv. audience development, za který si Nová scéna získala kredit jak v Čechách, tak v zahraničí, a originálními projekty z piazzety se inspirovaly instituce v Německu, Británii a v dalších zemích.

Co se financování projektů týče, dokázal tým Nové scény takříkajíc zázrak. Jelikož rozpočet Nové scény, který po odečtení mzdových a technicko-provozních nákladů tvořil přibližně 3 mil. Kč na rok, byly téměř všechny projekty pokryty financemi z externích zdrojů. Součástí každého projektu byl od jeho prvopočátku fundraisingový plán, bez kterého by si Nová scéna mohla dovolit realizovat pouze provoz běžného repertoáru souborů Národního divadla a Laterny magiky. Výsledky fundraisingových aktivit Nové scény zaujaly i zahraniční instituce a právě na Novou scénu míří studenti kulturního managementu Fullbrightovy nadace, zahraniční studenti Univerzity Karlovy, plánovalo se rozšíření aktivit, spojení s Kennedy Arts Centrem ad.
Ve struktuře Národního divadla dosud tvořila Nová scéna ND samostatnou sekci, jejíž personální obsazení je oproti jiným složkám ND minimální a i přes to Nová scéna ukázala, jak je možné vytvořit a zavést zcela novou instituci a najít vlastního diváka.

Dalším z plusů na kontě Kubištova týmu je restart do té doby tápajícího domácího souboru Laterny magiky, která působí v budově od roku 1992. Nové projekty nejen že přivedly na inscenace Laterny magiky českého diváka, ale podařilo se po mnoha letech vyvézt představení Laterny do zahraničí. Za poslední rok uvedla Laterna magika pod hlavičkou Nové scény tři nové inscenační projekty.
Za dobu působení dosavadního týmu přijaly pozvání do programu Nové scény takové hvězdy světové scény jako Alexander Ekmann, Mats Ek, Phillipe Ghenty, Barber and Osgerby, David La Chapelle, Jiří Kylián, Marshmallow Laser Feast, Frieder Weiss, Nick Moran, Cullberg Ballet, Rimini Protokol, Constanza Macras, Tin Can Company a mnoho dalších.

V rámci „doprovodných“ akcí, které tvořily 1/3 programové nabídky NS se povedlo uskutečnit jedinečné projekty ve veřejném prostoru, kterými se nyní inspirují kulturní manažeři v zahraničí. Instalace na piazzetě ND se navíc jako jedny z mála českých projektů objevily v tištěné verzi New York Times a v evropském vydání International Herald Tribune.
Profilaci Nové scény jako otevřeného prostoru v nejširším slova smyslu odpovídá i dlouhý výčet partnerských institucí, které se podílely na realizaci různých projektů. Nová scéna byla v posledních pěti letech klíčovou partnerskou institucí v oblast performing a visual arts, alternativních projektů stejně jako etablovaných festivalů a institucí. Jejich výčet by se do tiskové zprávy nevešel.
„Neuzavírat se do sebe, nacházet společné projekty s dalšími významnými partnery a umožnit tak jejich vznik je nejen potřebou, ale i nezbytností,“ uzavírá Kubišta. Pražská, potažmo česká kulturní scéna, přichází o jeden z nejdůležitějších kulturních subjektů poslední dekády. Zdroj: Národní divadlo