Balet brněnského Národního divadla uvede 22. dubna 2017 Spící krasavici v nastudování choreografa Bachrama Juldaševa. Vznik tohoto pohádkového baletu spadá do období vlády cara Alexandra III. Poprvé byl uveden v roce 1890 a brněnskou premiéru připravoval v roce 1952 tanečník a choreograf Ivo Váňa Psota. Bylo to poslední Psotovo nastudování baletu, protože v době zkoušek náhle zemřel. Do brněnského divadla se Spící krasavice vrací po více než dvaceti letech. Poslední inscenace tohoto baletu byla na repertoáru v letech 1984–93.

„Snad nejnáročnější balet po všech jeho stránkách – svou hudební i taneční obtížností klade ohromné nároky na interprety, bohatostí a pompézností scénické a kostýmní výpravy pak na divadelní rozpočet. Výsledek ale stojí vždy za to. Jen úzký okruh divadel a baletních souborů je schopen dostát uměleckým a provozním nárokům tohoto základního kamene klasického baletního repertoáru. Naše inscenace bude akcentovat petrohradskou baletní tradici, proto byl osloven ruský baletní mistr a choreograf Bachram Juldašev, který Spící krasavici s naším souborem nastudoval. Více než sto let chodí generace diváků obdivovat pohádkový příběh princezny Aurory a prince Désiré, kdy nad jejich osudy svádí boj síly dobra a zla, Šeříková víla a zlá Carabosse. Nádherná hudba Čajkovského, geniální choreografická kompozice Petipy spolu s pohádkovou výpravou a výkony našeho sboru a sólistů slibují vrchol baletní sezony,“ dodávají zástupci Baletu NdB.
Ľudmila Várossová a Peter Čanecký ke kostýmům a scénografii říkají: „Jen pár let po uvedení premiéry Spící krasavice zažívalo obrovský úspěch, zejména ve Francii, hnutí art deco. Masivně ovlivnilo užité umění, zejména architekturu a design. Pro scénografii i kostýmní výpravu k naší inscenaci Spící krasavice jsme proto hledali analogii, inspiraci právě v umění počátku 20. století a rovněž v období rokoka, kde diváci dobové zasazení příběhu očekávají. Jednotlivé obrazy se nám otevírají jako dokonalé grafické listy pohádkové knihy, kde v magicky prosvětlených vitrážích ožívají taneční variace s famózní Čajkovského hudbou. Takže se vlastně pokoušíme o spojení a harmonii dvou výrazných historických stylů. Doufáme, že tímto bizarním spojením bude až puntičkářská výtvarná drobnokresba celého vizuálu v dokonalém souladu s brilantním tanečním uměním tohoto krásného díla.“

Bachram Juldašev
Narodil se v Taškentu v Uzbekistánu. Taneční vzdělání získal nejdříve v choreografickém učilišti v Taškentu a později na Ruské akademii klasického tance v Moskvě. Působil jako sólista baletních souborů státních divadel v Taškentu, Novosibirsku, Kazani, v Uffě, v Mariinském divadle, Michajlovském divadle a v souboru Choreografické miniatury Leonida Jakobsona v Sankt Petěrburgu a v Národním divadle v Istanbulu.
Po ukončení sólové kariéry začal působit jako baletní mistr a choreograf. Zkušenosti získané praxí si zdokonalil studiem na Petrohradské státní Konzervatoři a své vzdělání později završil akademickým titulem na choreografické fakultě Kyjevské národní univerzity kultury a umění. Působil jako baletní mistr v srbském Novém Sadu, ve Slovenském národním divadle v Bratislavě, v Národním divadle v Bělehradě a posléze jako hostující baletní mistr a pedagog v SND Bratislava, Volksoper ve Vídni a v NdB. Je dlouholetým odborným pedagogem na Taneční konzervatoři Evy Jaczové v Bratislavě.

Zdroj: NdB