Systém „Pay what you can“ (zaplať, kolik můžeš) umožňuje návštěvníkům zvolit si dobrovolně výši vstupného v předem definovaných hladinách. Zároveň je vždy nabídnuta doporučená částka, která odráží běžné nastavení cenové politiky lístků na příbuzných pražských divadlech. Publikum si však může zvolit nižší nebo vyšší částku podle aktuálních finančních možností, ale také podle svého měřítka ohodnocení či ochoty přispět na kulturní služby.
„Přijde nám, že tak dlouho zavedené kategorie ,plného‘ a ,studentského‘ vstupného jsou již překonány, jelikož nedostatečně reflektují aktuální situaci velké části našeho publika. Chceme tedy předvést takový systém, který nestigmatizuje ty, pro které je cena vstupného už moc vysoká - a zároveň umožní přispět události větší částkou, a podpořit tak nejen umělce a umělkyně, ale i samotnou organizaci. Věříme našim divákům a divačkám, že najdeme v nových hladinách rovnováhu. Nejde nám však jen o systém vstupného. V naší perspektivě je Studio ALTA pečující institucí, tedy místem, které se nestará jen o ty, kteří ,na to mají‘,” dodává za kolektiv Studia ALTA kurátor Petr Dlouhý.
Inspirací pro vstupenkovou iniciativu byly již obdobně fungující systémy bruselského KAAI Theater, Atelieru 210 a londýnského Battersea Arts Centre.
„Pay what you can“ je spuštěn na veškeré akce v produkci Studia ALTA od února tohoto roku. Mezi první události, na které si publikum bude moci dobrovolně zvolit výši vstupného, patří dvojpředstavení This is not about me! Michaely Daškové a HEREAFTER Kateřiny Szymanski (2. února) nebo imerzivní performance/instalace Kabinet Kuriozit, skrze kterou promlouvá kolektiv Studia ALTA a spříznění umělci*umělkyně do diváckého nevědomí. 10. a 11. února od 18:00 do 21:00 bude uvedena speciální edice Kabinetu kuriozit, která pootevře zazimované dveře Invalidovny a dovolí publiku vstoupit do jejích skrytých zákoutí.
Zdroj: Studio ALTA
Kata Zagorski
No jo, niekedy sa nepodarí. Ale zase niekedy je to komunikačne konzistentné, aj celkom adresné aj javisková istota tam…Nadčasově neuchopitelná excelence, anebo přehlédnutí diváka?