V baletu Padající andělé budou vystupovat tanečníci, zpěváci, herci, artisté a vězni
zprávy
Choreograf Philippe Talard není v práci s vězni žádným nováčkem, ale v Ostravě to bude poprvé, kdy se mu podařilo získat důvěru ředitele vězení i divadla, a jeho „padající andělé“ budou moci účinkovat přímo na divadelním jevišti, a ne jen v rámci mimořádných představení za branami věznice. Talard mnoho let pečoval o vězně v nejrůznějších věznicích a zkoušel s nimi různé divadelní projekty. Všechny zaznamenaly úspěch a Talardův pokus, i přes počáteční kritiku a pochyby, připravit vězně pomocí jevištního umění na život po odpykání trestu, se mu zdařil. To vše bez incidentů, bez ztráty kontroly. S vězni spolupracoval Philippe Talard poprvé před deseti lety ve Schrassigu (Božská neboli vězeňská slza), o rok později v Marseille (If moře a hřbitov zámku If), rok na to v Římě (Romeo & Julie střílející) a v roce 2009 v Berlíně (Potom se stalo všechno).
Padající andělé jsou tak pátou produkcí Philippa Talarda, ve které svádí dohromady zavedené herce a jevištní umělce s vězni. Ambiciózní projekt, iniciovaný šéfem baletu Igorem Vejsadou, vznikl speciálně pro Národní divadlo moravskoslezské s velkou podporou Věznice Heřmanice, je poctou již zmiňovanému Jeanu Genetovi, jenž patří k nejvíce oceňovaným spisovatelům, básníkům a dramatikům Francie, a pro francouzského choreografa je velkou celoživotní inspirací. „Genetova slova mě dojímají a zřejmě nejlépe odrážejí pocity vězňů. Jsou temná, bolestná, mluví o izolaci a odnětí svobody,“ vysvětluje Talard a dodává: „Každý z nás se může dostat do vězení. Stačí jedna nepozorná sekunda v autě a jste jedním z nich. Člověkem v pasti, na dně společnosti.“
Autorem hudby k této baletní inscenaci je skladatel světového renomé Armand Amar, držitel Césara za nejlepší soundtrack k filmu Le concert. Pro Talarda komponoval hudbu již dříve k baletům uváděným v Národním divadle v Mannheimu, kde Talard působil jako umělecký šéf. V případě Padajících andělů si ale dal se souhlasem na čas. „Je to překvapující a obdivuhodný projekt, musel jsem o něm ale přemýšlet. Chvíli mi trvalo, než jsem řekl ano,“ přiznává. Jeho hudbou se prolínají zpěvy vězňů, na jejichž nahrávání skladatel sám dohlížel. „Pro ty chlapíky je zpěv naprosto zásadním způsobem vyjádření. Odvádí jejich myšlenky jinam. Cítí se u toho svobodní. V jejich zpěvu je proto mnoho emocí.“ Právě kvůli nahrávání zpěvů pro hudbu k inscenaci, které se odehrávalo za osobní Amarovy účasti, smělo sedm vězňů opustit své cely. „Studio v Divadle Antonína Dvořáka připomínalo trakt se zvýšenou ostrahou,“ vzpomíná Talard. „U vězňů vyvolalo to krátkodobé propuštění dojem prázdnin. Smáli se, vtipkovali a na nahrávkách ze sebe vydali to nejlepší. Jsou neuvěřitelně muzikální, hudba z nich plyne přirozeně a bez jakýchkoliv vlivů,“ říká francouzský choreograf.
„Padající andělé jsou ale výjimečným projektem pro všechny umělce, kteří se na něm podílejí. Každou ve vězení nastudovanou zkoušku Philippe natáčí. S video materiálem přijede do divadla, kde se setká s profesionálním ansámblem. Společně zhlédnou videa a přizpůsobí taneční kroky výkonům vězňů a celkové koncepci. Není totiž možné svést na zkoušky všechny účinkující dohromady,“ komentuje přípravy inscenace šéf baletu Národního divadla moravskoslezského Igor Vejsada. A jak tuto spolupráci vnímají sami umělci? „To téma nás všechny někam posunuje. Je to obrovská výzva pro nás, ale také pro publikum,“ dodává ostravská operní diva Eva Dřízgová-Jirušová, která je jedním z hlavních aktérů multižánrové inscenace. Umělecký tým dále tvoří kromě tanečníků Olgy Borisové-Pračikové, Barbory Kaufmannové, Lucie Skálové, Rodiona Zelenkova, Jana Krejčíře, Vladimíra Vašků a dalších členů baletu Národního divadla moravskoslezského, také herci Pavlína Kafková, Petr Sýkora, cirkusoví artisté z Cirkusu trochu jinak Lucie Kurnická a Radim Eliáš a odsouzení z Věznice Heřmanice Petr Daniel, Ivan Plachetka, Milan Vašek a Tibor Rajs. Veřejná otevřená baletní zkouška se koná 13. března 2012 v 10.30 hodin v Divadle Jiřího Muréna, premiéra 22. března od 18.30 hodin. Zdroj: NDM Foto: Martin Popelář
Diskuze
Přidat komentářNEJČTENĚJŠÍ
-
Zemřel Milan Sládek, průkopník slovenské pantomimy
zprávy -
Šeherezáda se na prkna Národního divadla vrací po padesáti letech, tentokrát v podání Maura Bigonzettiho
zprávy -
Scales - Taneční performance, která zkoumá propojení člověka a technologií
zprávy -
Pátá kapitola Emergency Dances trvala pět hodin. Dlouhé přestávky utlumily zájem, otevřenost i pozornost diváků
recenze -
Padesátka tanečníků burcuje bratislavskou scénu v nové inscenaci Bolero
recenze
POSLEDNÍ KOMENTÁŘE
před 6 dny
Roman Zotov-Mikshin
Znova si nerozumíme. Já jsem odpovídal na poslední větu z Vaší předchozí odpovědi. “Není to celé naprosto zbytečná…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 6 dny
Petr K.
To je dost trapný pokus otočit co jsem napsal přesně naruby. Realita je, že svět je přeplněn zajímavým obsahem a kdo se…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 6 dny
Roman Zotov-Mikshin
Jojo… znáte ten vtip?Starý včelař umírá a všichni blízcí jsou kolem něho a ptají se: ty jsi tak starý a moudrý, řekni…
Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 6 dny
Petr K.
On tenhle pohled na kritiku občas bývá prezentován jako konec umělecké kritiky, protože krom jiného znamená, že recenze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Roman Zotov-Mikshin
Preference, vkus recenzenta tím pádem přináší obrovské omezení samotné kritice - dekódování umění probíhá jen skrze…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
před 7 dny
Petr K.
Mně tahle debata přišla jako naprosto prototypická vzhledem k situaci na české současné scéně. Vzhledem k ohlasu, který…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr
pierrot_le_fou
Romane, moc díky za tu první reakci. Cením si na ní zejména toho, že se pokouší otevřít prostor k rozmluvě o věci jako…Pokus o introspekci, který v performanci Pěny ztrácí směr