Jak ředitelé a pedagogové profesionálních tanečních škol reagují na jejich opětovné uzavření?

Výuka na konzervatořích probíhá již druhý měsíc v online prostoru. Ředitelé a pedagogové se ocitli ve stejné situaci jako na jaře. Distanční výuka teoretických předmětů se dá v podstatě bez problémů zvládnout, ale tréninky tanečních technik, které jsou každodenní součástí vzdělávání na tanečních konzervatořích, se skrze obrazovku a v domácích podmínkách realizují obtížně.

Studenti Taneční konzervatoře hl.m. Prahy. Foto: TKP.

Studenti Taneční konzervatoře hl.m. Prahy. Foto: TKP.

Obrátili jsme se na ředitele a pedagogy s otázkami:  

Zohlednila vláda při opětovném plošném uzavření škol výuku tanečních technik, byla vám nabídnuta v tomto ohledu pomocná ruka?

Jaroslav Slavický, ředitel Taneční konzervatoře hl. m. Prahy:

„V rámci povolené praktické odborné přípravy mohla probíhat na konzervatořích výuka praktických odborných předmětů. Proto jsme mohli realizovat tuto výuku již v červnu a pak i v říjnu, kdy již probíhala distanční výuka na SŠ a byl dokonce zakázaný tělocvik (snad nám v tomto případě pomohla neznalost oboru). Od 14. října probíhá i v těchto předmětech distanční výuka, což je samozřejmě, vzhledem k podmínkám, které studenti doma mají, spíše iluzorní, jedná se pouze o jakési udržení fyzické kondice a opakování základních principů. Podle zprávy z MŠMT a Asociace ředitelů konzervatoří je návrat k praktické odborné přípravě prioritní a mělo by k ní být přistoupeno, jakmile to situace dovolí. Uvidíme. Podle názoru některých kolegů, s kterým se ztotožňuji, pokud by bylo nadále vyučování praktických odborných předmětů omezeno, je třeba uvažovat o opakování ročníků, protože výpadek tohoto vyučování nelze plnohodnotně nahradit.“

 

Zdeněk Kárný, ředitel Taneční konzervatoře Brno:

„Vláda po opětovném uzavření škol vůbec odbornou taneční výuku nezohlednila. Tedy žádná pomoc naší škole nabídnuta nebyla.“

 

Vlasta Schneiderová, ředitelka Tanečního centra Praha:

„Jak by nás vláda mohla zohlednit? V prvním období jsme mohli vykonávat alespoň praxi – byly povoleny praktické předměty. Po zpřísnění opatření byly školy zcela uzavřeny. Je to problém, který diskutujeme se všemi odbornými školami (někdo potřebuje práci v dílnách, někdo v laboratořích, my na sále) – ale pokud vláda uzná, že je situace kritická a ohrožovali bychom zdraví studentů, je jasné, že se musíme podřídit. A tak děláme, co můžeme: vyučujeme praxi na dálku: lekce online, konkrétní zadání a úkoly od jednotlivých pedagogů (poctivě si všechny ročníky rozdělili, vzájemně můžeme konzultovat), odkazy na další možnosti tréninku atd. atd. Odkládáme a přesouváme plánovaná představení, nabízíme představení online… Je to samozřejmě slabá náhrada, ale jsme se studenty v kontaktu. Můj základní dojem: je to těžší pro všechny zúčastněné, než bylo na jaře, v podstatě se všem stýská. Je to přirozené, zvl. pro studenty je tanec, fyzický kontakt se spolužáky a pedagogy potřebou, tento návyk nemůžete ihned eliminovat.“

Studenti Tanečního centra Praha. Foto: TCP.

Romana Lisnerová, ředitelka Konzervatoře Duncan Centre:

„Ne.“

 

 

Jaké problémy či výzvy spatřujete ve výuce tanečních technik online?

 

Mahulena Křenková, pedagožka, katedra tance HAMU:

„Výuka tanečních technik online formou může nabídnout formální informace, které nikdy nenahradí bezprostřední kontakt pedagoga se studentem-tanečníkem. Kvalita pohybu se hledá touto formou velmi těžko.

Pro ty, kteří určitou techniku dobře ovládají, je pochopitelně tento způsob schůdnější a zajišťuje především udržení tanečníka ve formě. Absence prostoru je zásadní a kvalitní korekce je těžké na dálku vysvětlovat.

Co se týká výuky pedagogů na katedře tance HAMU, mohou touto formou získat mnoho informací, ale prezenční pedagogická praxe je zásadní a nezbytná a ta se distanční formou zprostředkovat nedá. Co přináší online forma pozitivního v této těžké době, je možnost zůstat se studenty v kontaktu a to není málo... Shrnuto: distanční forma výuky tance nemůže adekvátně nahradit formu prezenční profesionální výuky.“

Studenti Duncan Centra v představení Arytmie. Foto: Duncan Centre.

Libuše Ovsová, pedagožka, katedra tance HAMU, TKP:

„Výuka online byla pro mne výzva už na jaře. Inspirovala jsem se hodně v zahraničí, kde mám kolegy pedagogy. V podzimní karanténě jsme už docela připravení a výuka u mne probíhá. Na taneční katedře učím z domu, mám i silné připojení i místo v pokoji, zkoušela jsem Skype a pak školní MT, většinou mají víc problémů studenti než já, s prostorem a připojením. Na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy učím online ze školy, používáme Google Meet a jde to docela dobře.

Je zde stejný problém, někteří studenti mají problémy především s připojením. Jsou zvyklí, že jim některé složitější vazby předtáčím a posílám, aby se mohli připravit.

Samozřejmě, že to nepovažuji za plnohodnotnou výuku tance, ale ti, kteří jsou zodpovědní, si alespoň udrží víceméně kondici po dobu této už víc než měsíční pauzy. Dostávají také úkoly k rozvoji jejich kreativity a vlastní tvorby. Posílají mi svoje videa přes messenger. Také s nimi sdílím významné události, které jsou dostupné online. Na taneční katedře AMU se více soustředím na e-learningovou podporu, kterou jinak používám více méně doplňkově.

Protože k výuce techniky potřebuji kontakt a dotyk se studenty, tak výuka na dálku je ještě jakž takž možná se studenty, se kterými se už déle znám, ale s těmi, které jsem začala učit tento školní rok, je to více problematické. 

Domnívám se, že nebyl a ani není důvod mít školy zavřené v našem oboru, protože skupiny nikdy nejsou moc velké a při dodržení základních hygienických pravidel nikterak neohrožujeme zdraví spoluobčanů.“

 

Témata článku

distanční výukataneční konzervatoře

Tanec

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: