Významnou roli v cirkulaci tuzemské scény sehrály také festivaly. Cirkopolis poprvé ve formátu bienále nabídl velkoryse koncipovanou českou showcase, ostravský Cirkulum našel novou podobu pouličního divadla v zimním termínu pod střechou, festivalovou mapu oživovaly stálice jako ostravský MOVE Fest, plzeňská Žonglobalizace, trutnovský Cirk-UFF, českokrumlovské Meandry, pražské Nuselské dvorky, Arena, Za dveřmi, Letní Letná i Théseova loď a další, vedle kterých například z iniciativy Katedry nonverbálního divadla HAMU vznikl v ulicích hlavního města festival Nonverbálno No.1.
Až na hranu svých sil…
Novocirkusový soubor Cirk La Putyka v čele s principálem Rostislavem Novákem ml. se v dlouhodobě připravovaném projektu St.art vášnivě oddal reflexi vztahu vrcholového sportu a cirkusu. Prozkoumal oblast pohlcujících posedlostí a přiblížil soutěžní prostředí s pozorností upřenou k výkonům. Mezioborový početný tým vytvořil působivé multižánrové audiovizuální dílo, které v repertoáru uskupení prohloubilo signifikantní řadu rodinných, a současně univerzálních témat. Nade všemi úvahami oproštěnými od vysokých očekávání, touze po dramaturgické soudržnosti a hlubší metafoře projekt vzdává hold sportovním hrdinům od starověku po současnost, volá po kultivaci tělesnosti a akcentuje duševní harmonii. Staví na příď mentální zdraví, fyzickou investici vnímá jako disciplinovanou dřinu, ale také poukazuje na neustálé pochybování a odhodlané sebeničení.
Na zkázu světa se rozhodl připravit soubor Losers Cirque Company, když představil kabaret Armagedon: Poslední derniéra. Mimo jiné jím také pootevřel téma sebeobětování se práci v kultuře. Inscenace s nadsázkou i černým humorem ukazuje umělce, kteří navzdory blížícímu se konci nepřestávají vystupovat, jako by samotná potřeba bavit publikum byla silnější než pud sebezáchovy. Za cirkusovou virtuozitou, kabaretní lehkovážností a groteskními situacemi se tak skrývala až kritická reflexe profese, v níž je neustálá připravenost, výkon a oddanost tvorbě často považována za samozřejmost. Druhá „Lůzří“ premiéra sezóny také rozvíjela varietní formát. Cirkus Bazaar rozpracoval motiv aukce na bleším trhu, kde se ovšem vedle již nepotřebných předmětů nabízela i artistická čísla, a dokonce samotní performeři. Celek působil jako soubor více či méně známých cirkusových čísel, kterým ale chyběla silnější vnitřní gradace a významová provázanost.
Ostravské uskupení BoCirk situuje většinu svých produkcí na letní open-air festivaly, včetně své poslední premiéry nazvané NaTři. V lednu však v multifunkční aule Gong v areálu Dolních Vítkovic představil velkoformátový scénický koncert Vzdušná symfonie. Spolupráce s orchestrem Janáčkovy filharmonie Ostrava Camerata Janáček pod vedením Pavla Doležala přesvědčivě ukázala, že decentralizace současného cirkusu nespočívá pouze v regionální distribuci inscenací, ale především ve vzniku svébytných tvůrčích platforem s vlastním uměleckým zázemím a neskrývanými ambicemi. Projekt současně potvrdil systematickou práci BoCirku s mladou generací artistů, jejichž artistický záběr za poslední roky roste jak co do kvality, tak co do rozsahu.