Řekne-li se Bournonville, naprostá většina baletního publika si vybaví jeho La Sylphide (1836). Dílo, které mladý August Bournonville (1805–1879) viděl poprvé v Paříži s hvězdnou Marií Taglioni, a zachtělo se mu titulu i v rodné Kodani, především proto, že měl v souboru rostoucí hvězdu v Lucile Grahn. Z La Sylphide se stal bournonvillovský fenomén, který si na svou mezinárodní slávu ale musel počkat až do druhé poloviny 20. století, kdy se se zvyšující se poptávkou po hostování baletních souborů najednou v Dánsku otevřely dveře a svět naráz jako by viděl oživlé romantické litografie z poloviny 19. století.
August Bournonville, otec stvořitel dánského baletu
Svět baletního umění je do velké míry tvořen několika vzájemně se prolínajícími národními tradicemi, a jakkoli za jejich vznikem nikdy nemůže stát jediná postava, velmi často se jednotlivé styly či tzv. školy baletu personifikují. Otcem amerického baletu je George Balanchine, ruskou tradici si přivlastnil Marius Petipa, Italové za vše vděčí Carlu Blasisovi a později Enricovi Cecchettimu. A v Dánsku mají Augusta Bournonvilla, díky němuž vznikla nejen celá řada romantických baletních titulů, ale především specifický styl, který se s jeho dílem a dánskou školou spojuje.
Zdroj: Wiki commons.