Taneční kritička a historička Jana Hošková vzpomíná na Pešíkovou takto: „Mirka vstoupila do mého života na počátku své baletní kariéry v 60. letech minulého století jako zářivá balerína v konkurenci neméně zářivých svých kolegyň, tehdy absolventek nově založeného Tanečního oddělení pražské Hudební konzervatoře. V roce 1963 Jan Reimoser, zakladatel Tanečního oddělení a Taneční katedry Divadelní akademie múzických umění, obnovil vydávání svých Tanečních listů, časopisu zaměřeného na ,taneční kulturu‘. Já jsem se stala jeho šéfredaktorkou.
Miroslava Pešíková, noblesní primabalerína, ideální taneční partnerka a energická pedagožka ve zlatých střevících
V neděli 11. ledna 2026 zemřela Miroslava Pešíková, dlouholetá sólistka, hvězda Baletu Národního divadla. Přesto, že na první pohled vypadala jako křehká, něžná blondýnka, zářila v dramatických rolích typu Lady Macbeth, Paní Měděné hory v Kamenném kvítku, Myrthy v Giselle, Aiginy ve Spartakovi nebo Zaremy v Bachčisarajské fontáně, jak vzpomínají ti, kteří balerínu znali – nejen kolegové z divadla a její svěřenci a svěřenkyně, kteří prošli jejíma rukama. Shodují se na jejím technicky čistém projevu, charismatu a eleganci.