Olga Pásková – první dáma taneční pedagogiky
Olga Pásková (roz. Štenclová) se narodila roku 1923 v Brně, kde začala v dětství navštěvovat hodiny klasického tance, nejprve u Máši Cvejičové a následně u Ivo Váni Psoty. V pouhých šestnácti letech se stala členkou souboru tehdejšího Zemského divadla v Brně, kde setrvala přes válečná léta až do roku 1944. Během tamějšího působení se setkala s několika významnými československými tanečními osobnostmi, přičemž její další kariéru ovlivnil především Saša Machov, který v Brně spolu s E. F. Burianem připravoval činoherní premiéru Krysaře. Kvůli Machovovi se tak Olga Pásková rozhodla přesunout do Prahy a od roku 1946 působila v baletním souboru Národního divadla, kde tančila sedmnáct let až do roku 1963 a představila se např. v Moravských tancích, Jarní symfonii a Popelce Saši Machova, tančila rovněž v operách jako Prodaná nevěsta (choreografie J. Jenčík), Carmen a Čert a Káča (choreografie S. Machov).
Relativně krátce po nástupu do pražského ND Pásková složila přijímací zkoušky na nově otevřenou Katedru tance AMU, kde se v roce 1951 pustila do studií taneční pedagogiky, která úspěšně ukončila o pět let později. Díky tomu pak stála u znovu obnovené činnosti Přípravky baletu ND, kde se jejími kolegyněmi staly Věra Ždichyncová a Naděžda Sobotková a kde působila jako šéfka až do začátku 80. let. Vedle toho absolvovala pedagogický kurz Olgy Iljiny a stáže v Budapešti, Moskvě, tehdejším Leningradě i Londýně na Královské baletní škole.
Svou pedagogickou činnost nadále rozvíjela. Spolupracovala s Laternou magikou, Armádním uměleckým souborem či Československým souborem písní a tanců, věnovala se rovněž taneční průpravě mladých sportovních gymnastek, přičemž jednou z jejích žákyň byla i mladá Věra Čáslavská. Přes dvacet let byla pedagožkou pražské Taneční konzervatoře (1968–1989), přes třicet přednášela na taneční katedře HAMU (1963–1992 interně, 1992–1995 externě), kde byla v roce 1981 jmenována docentkou. Pod jejím dohledem vyrůstaly i budoucí baletní hvězdy. Mezi ně patří také Daria Klimentová, která si vkladu získaného během konzervatorních studií velmi cení: „Dostala jsem výborné základy. Celých osm let studia jsem měla na klasiku Olgu Páskovou. Měla jsem velké štěstí, byla vynikající pedagožka. Každý pedagog má svůj styl, a i když se drží system of training, neznamená to, že učí vše dobře – náklony hlavy, pozice, postavení těla. A mě Olga Pásková naučila tyto důležité detaily dobře.“ (rozhovor v TA dostupný zde).
Olga Pásková se spolu s kolegyní Věrou Ždichyncovou nezpochybnitelně zapsaly do československé metodiky klasického tance díky skriptům Základy klasického tance, která vyšla poprvé pod hlavičkou Státního pedagogického nakladatelství v roce 1972 (přepracované vydání poté 1978); krom toho přeložila dvě sovětské učebnice Klasický tanec a Abeceda klasického tance.
Olga Pásková byla aktivní do vysokého věku a své znalosti a vědomosti uplatňovala napříč vzdělávacím systémem tuzemského tanečního světa – tedy v kurzech pro děti, hodinách pro budoucí profesionály na konzervatoři a tréninzích profesionálních souborů. Její přínos byl roku 2001 zaznamenán i Nadací Život umělce, která Páskové předala každoročně udělovanou cenu Senior Prix. Významná pedagožka zemřela 10. ledna 2003 v Praze ve věku nedožitých 80. let.
Zdroje:
Holeňová, Jana (ed.) Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima. Praha, Divadelní ústav 2001.
Kabelová, Naděžda. Významné české pedagogické osobnosti klasického tance. Praha, 2013. Diplomová práce. Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění.
Národní divadlo
www.narodni-divadlo.cz
TANEC PRAHA
Konstrukt vytvářený kolem Tance Praha (TP) je i dle tohoto článku bohužel plný nesprávných informací, o jejichž původu…Co nás naučilo prosincové setkání o dění v Tanci Praha a divadle PONEC?