Sylvie Guillem otřásla baletním světem hned několikrát. V devatenácti letech (29. prosince 1984) byla po své premiéře v roli Odetty a Odilie v Labutím jezeře jmenována historicky nejmladší étoile v moderní historii Opéra national de Paris. Ve čtyřiadvaceti s prásknutím dveří odešla a Paříž vyměnila za Londýn. Tamní The Royal Ballet pak s podobným dupnutím opustila v roce 2002 a později otevřeně a nevybíravě za důvod označila novou nastupující šéfku Monicu Mason a její, dle slov tanečnice, nedostatečnou uměleckou vizi a průměrnost. Kariéru velké klasické a neoklasické baleríny začala brzy kořenit výlety do světa moderního a současného tance – milovala tvorbu Maurice Béjarta, Matse Eka, Rusella Maliphanta, jako první baletka tančila spolu s Akramem Khanem. A k tomu byla vysoká, s extrémně dlouhými pažemi a nohama, které s gymnastickou samozřejmostí zvedala na dokonale čistých 180 stupňů, aniž by rezignovala na předpisově srovnané kyčelní klouby. Puristické baletní publikum bylo zděšeno, „škody“ však již byly napáchány a ony pozice „na šest hodin“ (podobně jako extrémně vysoké arabesky) se staly očekávaným standardem. Dokonce prý i slavná Margot Fonteyn prohlásila, že kdyby mohla, zvedá nohy stejně vysoko…
Sylvie Guillem, nepřiznaná feministická baletní ikona
Vyčleňovat jedince ze skupiny a kontextu a přisuzovat jim revoluční nálepky, případně z nich činit body zlomu ve vnímání toho či onoho oboru je vždycky trochu ošemetné. Jenže čas od času se zkrátka objeví osobnost, u které si současnost, snad opojená představou prožívání něčeho vpravdě historického, prostě nemůže pomoct. Jednou z takových je Sylvie Guillem, francouzská tanečnice, u níž nejeden kritik či kritička prohlásili, že baletní dějiny se už navždy budou dělit na dobu „před Guillem“ a „po Guillem“, která během kariéry zpřevracela nejeden zavedený (a dost možná nesmyslný) pořádek, vlastníma nohama způsobila zásadní posun v estetické normě klasické baletní techniky, loni oslavila šedesátiny a o tomto víkendu, 8. února, získala cenu za celoživotní přínos světu tance na prestižní Prix de Lausanne.
