Znepokojivý a syrový Hofesh Shechter
Prudká gesta, zkřivené grimasy, tepající rytmus, tělo hadrové panenky měnící se v mžiku v divoké zvíře, agresivita a neústupnost. To jsou jen jedny z mála aspektů tvorby izraelského choreografa Hofeshe Shechtera, který letos 3. května slaví padesátiny.
Hofesh Shechter. Zdroj: Wiki Commons.
Hofesh Shechter se narodil 3. května 1975 v izraelském Jeruzalémě, kde se jako dítě začal věnovat lidovému tanci, mnohem důležitější pro něj však bylo setkání s mladou taneční skupinou Jeruzalémské hudební a taneční akademie, kam se následně dostal. Přijat byl nejprve jako nadějný klavírista, protože ke hře na nástroj ho od dětství vedli rodiče, nicméně velmi záhy změnil obor a začal se věnovat baletu a modernímu tanci. Ve dvaceti letech se přesunul do Tel Avivu, kde poznal Batsheva Dance Company, v níž následně začal tančit (a po večerech v divadle pracoval jako uvaděč, aby naplnil požadavky povinné tříleté vojenské služby).
Taneční kariéru začal v Batshevě, vnitřně však tíhnul k Evropě. Za poslední kapku sám označil situaci v Izraeli po teroristických útocích na Světové obchodní centrum 11. září 2001, kdy se „politika a válka doslova valily dveřmi i okny“. Štěstí zkusil nejprve v Paříži, odkud se přesunul do Londýna, opět ne jako tanečník, nýbrž jako bubeník rockové kapely The Human Beings. Vše se změnilo v roce 2003, kdy Shechter vytvořil své první taneční dílo, choreografii Fragments pro soubor Jasmin Vardimon Company, díky níž dostal nabídku stát se spolupracujícím umělcem s londýnským divadlem The Place. O rok později uvedl dílo Cult, získal s ním Place Prize od publika a vše začalo nabírat na obrátkách.
Z Hofeshe Shechtera se stala hvězda nejprve londýnské a následně celoevropské scény současného tance. Uváděl svá díla v Sadler’s Wells, spolupracoval s londýnskými divadly National Theatre (Saint Joan, 2007) a Old Vic (Oidipus, 2025), tvořil pro Nederlands Dans Theatre (Clowns, 2016), Alvin Ailey American Dance Theatre nebo Batshevu, byl residenčním umělcem v souboru Gaithier Dance (2021–2024), okusil operní režii v Royal Opera House (Orfeus a Eurydika, 2015), choreografii vytvořil i pro muzikál Šumař na střeše (2016), za kterou byl nominován na Tony Award, nebo pro televizní seriál Skins, založil si vlastní soubor Hofesh Shechter Company, který se stal jednou z hlavních hvězd filmového snímku En corps (2022) režiséra Cédrica Klapische, stal se držitelem britského řádu OBE (Officer of the Most Excellent Order of the British Empire), čeká ho celovečerní premiéra v Opéra national de Paris.
Za jedny z nejcitovanějších Shechterových děl platí Political Mother z roku 2010, které v průběhu let samotný choreograf několikrát doplnil a proměnil (Political Mother: The Choreographer’s cut, 2011; Political Mother Unplugged, 2020; Political Mother: The final cut, 2021), a Clowns (2016), drsná groteska, jež se šíří i díky své zfilmované verzi vzniknuvší pro BBC. Choreografův pohybový slovník je drsný, animální, zemitý a snad i neurvalý. Často se obrací ke skupině, uvnitř které však vidíme notně pokřivené vztahy a často pochybujeme o autonomii jejích členů a členek. Individuum v Shechterově práci jako by neustále hledalo svobodu a bojovalo – ať už se sebou, se systémem, s očekáváními, s vlastní minulostí. Jako většina současných tvůrčích osobností Shechter přiznává vliv svých osobních zkušeností, které se v jeho dílech odráží a s nimiž se díky své práci vyrovnává (např. v The Art of Not Looking Back, čistě ženském opusu, kde tematizuje svůj vztah s matkou).
V rámci svého tanečního souboru Shechter otevřel i jeho mladší divizi, Shechter II, pro začínající tanečnice a tanečníky, vedle toho věnuje pozornost rovněž participativním programům v rámci Shechter Moves. Tento projekt zaštiťuje jak intenzivní workshopy pro ty, kteří stojí na počátku profesionální taneční kariéry, tak pohybové a vzdělávací balíčky pro školy, v rámci kterých je např. možno se naučit část z některé ze Shechterových choreografií nebo se dozvědět více o tvůrčím procesu, vzniku konkrétních děl, jejich inspiraci.
Díky svému silnému hudebnímu zázemí, jež v dětství znamenalo jak Bacha nebo Chopina, tak Pink Floyd nebo Queen, se Shechter profiluje rovněž jako skladatel a ke svým dílům si často tvoří vlastní hudební a zvukové koláže. Ostatně sám dodává, že jako malý si přál stát se rockovou hvězdou. Hudba je pro Shechtera životně důležitá, je jako bijící srdce každého díla a její často zhmotněná přítomnost podtrhuje dravost a atmosféru výsledných inscenací.
Shechter vyšel z politicky i kulturně turbulentního prostředí, a ač se k situaci ve své domovině nemusí nutně otevřeně vyjadřovat, jeho dílo je samo o sobě výpovědí plnou asociací, ačkoli se i samotný choreograf někdy dle vlastních slov potýká s otázkami, zda ve světle hrůz, jichž jsme svědky, má jeho tvorba smysl. Jestli jen bezmocně nekřičí do prázdna. Vnitřní potřeba tvořit a vyjadřovat se tancem a hudbou je pořád silnější. „Nikdy nevíte, jak to dopadne. Jako když na začátku fotbalového zápasu kopnete do míče a pak sledujete, co se bude dít. Vím, že za volantem jedoucího autobusu sedím já, že dělám to nejlepší, co můžu, a s těmi nejčistšími úmysly. Přicházím se srdcem na dlani, ale tanec se nakonec zkrátka nějak stane. A pokud se publikum zamiluje do výsledku, paráda! Pokud ale ne, mohu se jen jménem celého vesmíru omluvit…“ Shechter je choreografem hloubavým a na první pohled temným. Nicméně někde uvnitř pořád vykukuje ten šestnáctiletý kluk, prožívající pubertu pod vlivem osmdesátkové popkultury Návratů do budoucnosti a Gremlinů, což je ve výsledku vlastně skvělé.
Zdroje:
Hofesh.co.uk
ndt.nl
sadlerswells.com
Roy, Sanjoy. Step-by-step guide to dance: Hofesh Shechter. 13. 5. 2009, The Guardian.
https://www.theguardian.com/stage/2009/may/13/guide-dance-hofesh-shechter
Mackrell, Judith. War was coming through the window. 12. 1. 2009, The Guardian
https://www.theguardian.com/stage/2009/jan/12/dance-hofesh-shechter-choreographer
Robertson, Allen. The crouching tiger: How Israeli Hofesh Shechter became the biggest beast in British choreography. 16. 5. 2010, Independent. https://www.independent.co.uk/arts-entertainment/theatre-dance/features/the-crouching-tiger-how-israeli-hofesh-shechter-became-the-biggest-beast-in-british-choreography-1971977.html
Winship, Lyndsey. Hofesh Shechter: The biggest inlust I’ve received is that I’m the rockstar of contemporary dance! 7. 10. 2024, The Guardian. https://www.theguardian.com/stage/2024/oct/07/hofesh-schechter-dance-theatre-of-dreams
