Kromě toho, že je posluchačkou druhého ročníku bakalářského programu, patří také k souboru Cirk La Putyka a přiznává, že duší je spíše interpretka než choreografka. „Postupně si uvědomuju, že obor choreografie pro mě nebyl nejlepší volba, a pokud by to šlo, studovala bych raději interpretaci, ale toto zaměření v Česku není. Občas nerozumím, co se po mně chce, protože z Duncanu už jsem na něco zvyklá a dostávám se mimo komfortní zónu. Zpětně si někdy musím přiznat, že to bylo skvělé, ale někdy s tím nesouhlasím,“ popisuje Šárka.
Uvědomuje si, že existují lidé, kteří nad tvorbou dokáží přemýšlet lépe, disponují lepším pohybovým slovníkem a mají co říct. Studium choreografie tak doporučuje zejména lidem, kteří už na konzervatoři cítí, že je pro ně prioritou sdělovat své myšlenky. Na druhou stranu věří, že vzdělání jednou pomůže i jí samotné. „Doufám, že hodnotu diplomu z HAMU si uvědomím za pár let, až se nebudu moct hýbat. Z konzervatoře mám sice pedagogické minimum, takže možnost někde učit je, ale s bakalářským nebo magisterským studiem jsou možnosti širší,“ věří.
