Bohemia Balet představil nový repertoár
Inzerce
Soubor absolventů a studentů Taneční konzervatoře hl. m. Prahy Bohemia Balet rozšířil svůj repertoár o několik nových choreografických děl a seznámil s nimi publikum 30. října 2014 na scéně Stavovského divadla. Program byl po všech stránkách vyrovnaný, choreografie pohybující se od neoklasického po moderní styl potěšily diváka a interpretační nároky děl byly zcela přiměřené tomuto tělesu mladých tanečníků. Společným jmenovatelem večera byla hudba, proto i souhrnný název večera zněl zcela prostě – Tanec a hudba.
Bohemia Balet obohatil své choreografické portfolio o dva kusy z ďagilevského repertoáru a v obou případech jde o aktualizace starších děl, jež se na naši scénu dostávají z Paříže, díky dlouholeté spolupráci s pedagogem a Cyrilem Atanassoffem. Prvním z nich je duet z baletu Dafnis a Chloe, a to verze z roku 1959 v choreografii George Skibina, který patřil k mladší generaci umělců působících v souborech, které vznikly po rozštěpení Ballets Russes. Původní premiéra baletu se uskutečnila v roce 1912 v choreografii Michaila Fokina a můžeme se právem domnívat, že v padesátých letech 20. století šlo o rekonstrukci a přenesení originálního díla, jež tak zůstalo dodnes zachováno. Bylo by krásné, kdybychom tento kus mohli vidět celý, protože i z pouhého fragmentu cítíme muzikálnost choreografie a její sepětí s impresionistickým hudebním podkladem (balet zkomponoval Maurice Ravel). Lyrický duet nevypráví o ničem jiném než o lásce a štěstí.. Mladí tanečníci (Lenka Maříková a Mustafa Cagatay Özmen) tančí s lehkostí, ačkoli pohybový materiál choreografie, která vychází z formy pas de deux, není úplně banální. Kromě některých, trochu předvídatelných sekvencí obsahuje zajímavě tvarované zvedačky, chvílemi nechává těla zastavit v pózách, v nichž pár připomíná oživlé sousoší, dekorativní ornament, chvílemi je plná citu a plynulých navazujících pohybů. Rozpuštěné vlasy tanečnice musely být ve své době dosti novátorským prvkem. Provedení je čisté a tanečníci nakonec téměř splývají jako obraz s horizontem, na nějž je promítána barevná kresba od Marca Chagalla, původního výtvarníka inscenace.
Druhou novinkou je Faunovo odpoledne ve verzi Serge Lifara z roku 1935. Zatímco pohybový slovník zachovává věrnost inscenaci Václava Nižinského, je tato o dvacet let mladší varianta specifická scénografickým řešením. Je zcela oproštěna od opulentní dekorace i od charakteristického faunova kostýmu, jediným spojovatelem je stupňovitý podstavec, který představuje skálu, na níž faun odpočívá. Pokud původní Faunovo odpoledne mělo být oživlým obrazem, zde se jedná jen a pouze o pohyb sám, a místo tří uměleckých žánrů jsou tu opravdu zastoupeny jen dva, tanec a hudba. Zmizely i nymfy a jediným atributem, rekvizitou, zůstává hedvábný šál, který leží na zemi připraven pro fauna. Pozornost je tak o to více stržena na tanečníka, jenž na prázdné scéně nemá k dispozici nic než své vlastní tělo a jeho napětí. Choreografie, v níž je třeba dodržet její specifický reliéfní tvar a také vyjádřit animální podstatu postavy fauna, je tak interpretačně ještě náročnější. V podání Gaëtana Pirese působí faun více lidsky a je výrazově umírněnější, což ale bude pravděpodobně režijní záměr. Tanečník své tělo ovládá a opravdu cítí jako jeden celek.
Ke spolupráci s Bohemia Baletem se vrátila také mladá francouzská choreografka Bérangère Andreo, která převedla do pohybu 5. klavírní koncert f moll Johanna Sebastiana Bacha. Tančí v něm čtyři páry a dílo samo je zcela abstraktní oslavou radosti z tance. V programu je pohybový materiál definován poněkud obecně jako „současné pohybové prostředky“, což by mohlo mást jako odkaz na současný tanec, s nímž ale choreografka v pravém slova smyslu nepracuje. Jde o směs neoklasických vazeb a moderních pohybových principů, které dovolují tanečníkům propojovat prvky více dynamicky s využitím větších kontrastů v napětí a uvolnění, vedení pohybu švihem nebo vychylování z osy, choreografii sem tam oživí nečekaně paralelní pozice a civilní gesta. Je hravá a rychlá a mladým tanečníkům jako šitá na tělo. Možná by šlo některé pasáže ještě propilovat, aby bylo zcela jasné, kde má být kanonický nástup a kde unisono, ale drobné nejasnosti zatím odsouvá na vedlejší kolej zápal interpretů.
V druhé polovině večera se vedle členů Bohemia Baletu představili také další studenti Taneční konzervatoře, a to v kantátě Carla Orffa Carmina Burana, kterou má soubor v repertoáru od loňského října. Písně, které v Carmině Buraně zní latinsky, jsou inspirací k různým výjevům a žánrovým scénkám, jeviště zaplňuje prostý lid různého věku a profesí, žebraví mniši, hospodská chasa, chlapci a dívky se svými hrami a škádlením. Nechybí dva milostné duety představující mládí v rozkvětu, ale především všudypřítomná postava Smrtky. Ta choreografii otevírá a i uzavírá výstupem, v němž vede všechny smrtelníky jako v procesí, a vstupuje i do jejich životů a her jako stále přítomný prvek, který k životu patří, ačkoli se jej každý děsí. Její představitelka Lenka Maříková se do role dobře vžila, jen se mi stále zdá na Smrt až příliš sympatická a křehká. Choreografická verze Ivanky Kubicové vychází z moderního a lidového tance, jednoduchých pohybových kombinací a základních formací tanečníků na scéně. Ve své střídmosti je však působivá a přirozená. Náhodou, či úmyslem je Smrti stejně jako dvěma mileneckým párům určen slovník, v němž převládají moderní prvky, zatímco pro ostatní části je zásadnější inspirace folklorem, v jednoduchých párových tancích a stále se opakujícím motivu kolečka, případně hrají prim pantomimické a herecké výstupy. Toto zpracování Carminy Burany klade důraz na obsah víc než na hudební formu, kterou bezvýhradně sleduje, ale domnívám se, že i takový postup je zcela legitimní. Záleží ovšem velmi na interpretech, choreografie je zdánlivě prostá, ale právě proto potřebuje dodat život zvnitřku. Bohemia Balet je teď zřejmě v dobré formě, protože se jim podařilo Carminu rozehrát přesvědčivě.
Psáno z představení 30. října 2014, Stavovské divadlo.
Dafnis a Chloe (duet)
V druhé polovině večera se vedle členů Bohemia Baletu představili také další studenti Taneční konzervatoře, a to v kantátě Carla Orffa Carmina Burana, kterou má soubor v repertoáru od loňského října. Písně, které v Carmině Buraně zní latinsky, jsou inspirací k různým výjevům a žánrovým scénkám, jeviště zaplňuje prostý lid různého věku a profesí, žebraví mniši, hospodská chasa, chlapci a dívky se svými hrami a škádlením. Nechybí dva milostné duety představující mládí v rozkvětu, ale především všudypřítomná postava Smrtky. Ta choreografii otevírá a i uzavírá výstupem, v němž vede všechny smrtelníky jako v procesí, a vstupuje i do jejich životů a her jako stále přítomný prvek, který k životu patří, ačkoli se jej každý děsí. Její představitelka Lenka Maříková se do role dobře vžila, jen se mi stále zdá na Smrt až příliš sympatická a křehká. Choreografická verze Ivanky Kubicové vychází z moderního a lidového tance, jednoduchých pohybových kombinací a základních formací tanečníků na scéně. Ve své střídmosti je však působivá a přirozená. Náhodou, či úmyslem je Smrti stejně jako dvěma mileneckým párům určen slovník, v němž převládají moderní prvky, zatímco pro ostatní části je zásadnější inspirace folklorem, v jednoduchých párových tancích a stále se opakujícím motivu kolečka, případně hrají prim pantomimické a herecké výstupy. Toto zpracování Carminy Burany klade důraz na obsah víc než na hudební formu, kterou bezvýhradně sleduje, ale domnívám se, že i takový postup je zcela legitimní. Záleží ovšem velmi na interpretech, choreografie je zdánlivě prostá, ale právě proto potřebuje dodat život zvnitřku. Bohemia Balet je teď zřejmě v dobré formě, protože se jim podařilo Carminu rozehrát přesvědčivě.
Psáno z představení 30. října 2014, Stavovské divadlo.
Dafnis a Chloe (duet)
Hudba: Maurice Ravel
Choreografie: George Skibine
Nastudování: Cyrile Atanassoff
Asistent nastudování: Jaroslav Slavický
Kostýmy a scéna: Josef Jelínek (podle návrhů Marca Chagalla)
Nahrávka: Berlínská filharmonie, dirigent Herbert von Karajan
Premiéra: 1959
Česká premiéra: 30. 10. 2014
Faunovo odpoledne
Hudba: Claudie Debussy
Choreografie: Serge Lifar
Nastudování: Cyrile Atanassoff
Asistent nastudování: Jaroslav Slavický
Nahrávka: Boston Symphony Orchestra, dirigent Charles Munch
Premiéra: 1935
Česká premiéra: 30. 10. 2014
Klavírní koncert
Hudba: Johann Sebastian Bach
Choreografie: Bérangère Andreo
Asistentka choreografie: Sylva Nečasová
Kostýmy: Renáta Nováková
Nahrávka: Columbia Symphony Orchestra, dirigent Vladimír Goldschmann
Premiéra: 30. 10. 2014
Carmina Burana
Hudba: Carl Orff
Choreografie: Ivanka Kubicová
Asistentky choreografie: Libuše Ovsová, Magdalena Kaprasová
Kostýmy: Roman Šolc
Nahrávka: Česká filharmonie, dirigent Václav Smetáček, Český pěvecký sbor
Premiéra: 2001
Premiéra pro Bohemia Balet: 28. 10. 2013