Chaplinův Tulák promluvil taneční řečí

Chaplinův Tulák promluvil taneční řečí

Chaplinův Tulák promluvil taneční řečí

V rámci kulturní výměny u příležitosti čtyřicetiletého jubilea partnerské spolupráce mezi Lipskem a Brnem byl Lipský balet pozván, aby 19. a 20. ledna 2014 představil svou inscenaci Chaplin na scéně Národního divadla v Brně. Brněnský soubor se naopak představil v Lipsku svým úspěšným baletem Lucidor a Arabella z choreografické dílny Youriho Vàmose. Lipský balet patří v současnosti k velmi úspěšným souborům, jeho vznik se datuje koncem 17. století. Umělecký vzestup a povědomí o něm zaznamenáváme již od devadesátých let minulého století s nástupem Uweho Scholze do funkce šéfa baletu a hlavního choreografa. Po jeho smrti přichází Paul Chalmer a od sezony 2010/2011 převzal baletní soubor Mario Schröder. S jeho jménem a choreografickou tvorbou se Brno seznámilo už v roce 2010 v rámci projektu Tanzbrücke, kdy byla uvedena kratší choreografie Your life a taneční muzikál Love hurts... Petruška. Baletní inscenace Chaplin vychází z životopisných reálií tohoto slavného světového filmového tvůrce. Sleduje jeho soukromý i umělecký život. Je to cesta od nelehkého dětství přes účinkování v Karnově herecké společnosti až k oslnivé kariéře v Hollywoodu a jeho vyhoštění z USA kvůli „komunistickému smýšlení“. Balet tvoří šestnáct obrazů, z nichž každý nachází svůj odpovídající doprovod v hudební koláži skladatelů různých časových period od Richarda Wagnera, Benjamina Brittena, Johna Adamse, Alfreda Schnittkeho až po původní filmovou hudbu Charlieho Chaplina. Hudba vždy přesně charakterizuje situace a nálady tohoto současného díla. Sólo pro taneční soubor Velice důležitou roli v choreografickém uchopení tématu má všestranný baletní sbor. Již sama expozice přináší na jeviště velmi svižnou a dynamickou skupinovou choreografii, která je dětsky hravá a využívá atributy postavy Tuláka – jeho neodmyslitelnou buřinku, hůlku či široké plandavé kalhoty. Další Chaplinovu cestu líčí jeho působení v Karnově herecké společnosti. Tady je prostor pro vtip, partnerskou souhru, komické situace a hlavně mužské akrobatické výkony včetně inspirace současným break dancem. Odkazy na Chaplinovu uměleckou tvorbu v Hollywoodu se plně rozvinou ve velké sborové taneční grotesce, která má přesně to, co Chaplinovy filmy – smích na hraně a jeho schopnost vyjádřit se přes grotesku i k závažným celospolečenským problémům, kdy Amerika tančí valčík, ale v Evropě se bojuje. Plné jeviště tuláků a jejich neustále se opakující mechanický pohyb evokuje Chaplinovu slavnou Moderní dobu. Taneční sbor Chaplina velkolepě oslavuje a „vyhazuje do povětří“, aby ho později zlynčoval. Člověk a jeho Tulák Postava Charlieho Chaplina je v choreografově pojetí geniálně rozdělena na dva taneční party. Je zde patrný rozdíl mezi umělcem, člověkem a mezi postavou Tuláka, kterého Chaplin stvořil pro film a jehož prostřednictvím vyjadřuje své vize, sny, ale i obavy. V roli Chaplina jako umělce se představil skvělý Tyler Galster. Je ve svém tanečním vyjádření plný citu. V jeho podání vyniknou především lyrické scény – od prvních uměleckých začátků až po nádherné taneční duety s velkými životními láskami. To, co však dává celému představení humánní přesah, je postava Tuláka, kterou naprosto bravurně tančí žena – Amelia Wallerová. Díky její interpretaci dostává role úžasnou křehkost, dochází k zajímavým partnerským střetům mezi umělcem a jeho postavou. Tulák Amelie Wallerové v typickém kostýmu, velkých botách, s vytočenýma nohama, s drobounkými krůčky a mírně se komíhající hlavou je dojemný. Tanečnice nezůstává pouze u imitace pohybů samotného Chaplina. Často se zapojuje do tanců sboru či osobitě komentuje milostné duety, z nichž se stávají vtipné tercety. Je neuvěřitelně pohybově flexibilní, upřímná a pravdivá. Totální divadlo Mario Schröder je nejen výborný choreograf, ale i režisér, který dokáže srozumitelně vyprávět příběh současným tanečním jazykem a vytvořit skutečné taneční divadlo. S inscenací zcela koresponduje i výtvarné pojetí. Scéna, kostýmy a videoprojekce jsou dílem Paula Zollera. Jsou jednoduché s výraznými atributy sdělnosti. Utkví nám v paměti „pokoj“ – bílá otevřená krychle se stolem a židlí připevněnými k boční stěně a ke stropu, sloužícími jako cvičební nářadí. Smrt Chaplinovy matky dramaticky zdůrazňuje stržená rudá opona. Hollywoodské ateliéry jsou charakterizovány velkým otevřeným prostorem a reflektory sehrají svou roli i v závěru, kdy „šlehnou“ naposledy do odcházející a kulhající postavy Tuláka. Vtipná je galerie slavných hollywoodských hvězd, které běhají po scéně v růžových župáncích a do diváků se dívají jejich černobílé fotografie připevněné na hlavách tanečníků. Závěr inscenace, který je pohybově gradován v honu na čarodějnice, využívá bílé barvy, jež z motivu srpu a kladiva postupně pokrývá celou stěnu „pokoje“ i kostým Tuláka. Poslední scéna přináší katarzi a zklidnění v nalezení nové lásky a dojemné rozloučení s Tulákem. V Lipsku sklidil Chaplin při premiéře v roce 2010 frenetický potlesk a standing ovations. Nejinak tomu bylo i při brněnském hostování. Psáno z představení 19. ledna 2014, Národní divadlo Brno. Balet Chaplin
Choreografie: Mario Schröder
Dirigent: William Lacey (v Brně ze záznamu)
Scéna, kostýmy a video: Paul Zoller
Dramaturgie: Thilo Reinhardt
Premiéra: 2010 

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: