Choreografický ateliér – Devět pohledů na svět

Choreografický ateliér – Devět pohledů na svět

Choreografický ateliér – Devět pohledů na svět

Ve středu 27. dubna se v brněnském divadle Reduta konal již 5. ročník choreografické dílny, setkání mladých tanečních umělců z řad souboru brněnského baletu Choreografický ateliér. Je to již vlastně tradice, která umožňuje vyzkoušet si práci tzv. z druhé strany. Hlavním cílem těchto setkání je podchytit mladé choreografické talenty souboru a dát jim možnost tvůrčího rozvoje. S některými jmény jsme se setkali již v minulém ročníku a je zřejmé, že Gregor Giselbrecht, Alessandro Giovine či Markéta Habalová se choreograficky vyvíjejí a je zajímavé sledovat jejich práci.   Rozličná témata Úvodní choreografie večera patřila Nelce Lazović, která navodila příjemnou a nenucenou atmosféru hrou na současnou dobu nabízející téměř vše. Na zavolání se můžeme o sobě dozvědět „všechno“. Poznej své pravé já nabídlo charakteristiku různých ženských typů od hravé dětské polohy, přes rozvíjení a hledání mladého člověka, diskotékovou puberťačku až k rockerské rebelce. Nápad zajímavý, ale ve zpracování pohybového materiálu poněkud naivní. Závislost jako stav bytí způsobující trauma byla tématem představení Vincenta Tapii. Na vyvýšené stoličce tančila žena vamp, byla sexy a upoutávala strojově se pohybujícího muže. Ten jí postupně podlehl a nemohl se od ní odtrhnout, stal se jejím vazalem v choreografii Assuétude. Dílo Unavoidable/Nezvratný Florenta Operta přivedlo na jeviště trio – dva muže (člověka a jeho alter ego) a jednu ženu, která se pohybuje mezi nimi. Celek působil nápaditě, zvláště v partnerské práci. Světla oddělovala jednotlivé výstupy vzájemných vztahů plných upřímného prožitku. Každý se s velkým citem v životě setkal, i když nakonec musel jít svou vlastní cestou. Barbora Bielková, která celým večerem prostupovala jako výrazná interpretka, se též představila vlastní choreografií OFF your Mind. Dvě dívky v zeleném poslouchají „systém“ a slouží společnosti. Najednou se mezi nimi objevil bílý nafukovací balonek symbolizující osvobození, vydechnutí. Každá zůstala v tom okamžiku sama sebou – jedna snová, druhá dynamičtější. Závěrem obě našly souznění a bílý balonek se vznášel nad hlavami publika – krásná taneční imprese. Titul I Light See Can choreografa Alessandra Giovineho přinesl pohybově nejoriginálnější part, evokoval východní kultury za výrazného svícení. Černá a bílá, dva světy, pravda a lež a to vše zahaleno mystikou za využití jednoduché třepetavé chůze a dalších pohybově divadelních prostředků. Výjimečná byla též interpretace Barbory Bielkové a Sayumi Nishiiové.   Vážné, hravé, politické Druhou část večera zahájila Karin-Anna. Životní osud sestry choreografa Gregora Giselbrechta, pro kterého je vztah k nemocnému sourozenci životním tématem. Zamyšlení se nad osudem člověka, který nekomunikuje, ale žije a možná má své představy, zážitky a sny. Tanečnice na vozíčku opatrovaná zdravotní sestrou, černí lidé z jejího blízkého okolí, kteří se nemohou smířit s danou situací. Balet o lidském neštěstí, ale i o naději, velmi citlivý a dojemný. Od minulé choreografie ušel její autor kus cesty kupředu. Následoval naprostý střih a taneční gag – All what you needed to know about supermarket, but you were afraid ask to. Název, který známe všichni, jen v trochu jiném kontextu. Choreograf Martin Svobodník si vzal na mušku živé reklamy v obchodních domech. Formou divadelní grotesky s jednoduchým, ale výstižným pohybovým materiálem se nám představil uprchlý medvěd z oddělení mléčných výrobků, dívka se zaječíma ušima a dva ježci s barevnými balonky. Velmi hravé, vtipné, využívající všech možných divadelních prostředků. Vzpomínky budoucnosti již zkušené choreografky Markéty Habalové byly bezesporu nejkompaktnějším a nejprofesionálnějším číslem celého večera. Téma věčné a čitelné – vztah dvou lidí, vzpomínka, něco drásavého, společný zážitek. Nádherný duet dvou plastických těl vyjadřujících souznění, jemné doteky, dramatické okamžiky, naznačené a nedokončené pohyby, strach a pochyby. V choreografii pulzovalo mnoho citu, vášně, něhy, pokory. A celý tanec souzněl se zkušenými tanečníky – choreografkou a jejím partnerem Arthurem Abramem. Znáte to, když jeden touží po lásce druhého v ten nevhodný okamžik. V minulém ročníku se Jan Fousek pokoušel vyjádřit k obecné filozofičtější rovině v tanečním obraze Lidice. Letos tuto snahu o politické divadlo na téma demokracie převzala ve Status Quo Carolina Isach. Myšlenka krásná, ale záludná, která byla, bohužel, podána příliš prvoplánově. Představila hybatele světa (boha, ďábla?), diktátora a zaslepené lidi, kteří se nejprve nechají ovládat, aby se následně vzchopili k revoltě. Tady téma předběhlo začínající choreografku a udělalo ze závěrečné tečky „politický plakát“. Devět pohledů na svět, devět tanečníků s chutí vyjádřit se vlastním jazykem. Náměty vycházející především z lidských pohnutek, citů, zmatků, nálad. Společným znakem byl vztah tvůrců k hudbě. Ani jeden si nezvolil ucelenou hudební předlohu. Vždy šlo o koláž, která doplňovala myšlenku a choreografický obraz, což dokumentuje současné trendy, kdy se vlastní taneční pohyb dostává na vedoucí místo a hudba slouží k dokreslení nálady a záměru choreografa. Je dobře, že tanečníci v divadlech dostávají prostor pro svou vlastní tvůrčí prezentaci. Svého diváka si jistě najdou. A to není málo.   Psáno z premiéry 27. dubna 2016, Reduta, Brno.   Choreografický ateliér Poznej své pravé já Choreografie: Nelka Lazović
Hudba: Daft Punk, Igorrr, Cyndi Lauper, Sanja Ilić, Balkanika a Six is the Godʼs Number
Assuétude Choreografie: Vincent Tapia
Hudba: René Aubry, Laurent Garnier a Michael Nyman
Unavoidable/Nezvratný Choreografie: Florent Operto
Hudba: Ólafur Arnalds a Chris Snelling
OFF your Mind Choreografie: Barbora Bielková
Hudba: Livia Ferri, Pogo a Metaform
I Light See Can Choreografie: Alessandro Giovine
Hudba: Marcos Monteiro, Andres Poveda a Mattia Rulent
Karin-Anna Choreografie: Gregor Giselbrecht
Hudba: Anna Moor, Andrei Krylov a Lana Ross
All what you needed to know about supermarket, but you were afraid ask to Choreografie: Martin Svobodník
Hudba: Black Keys a Store Music
Vzpomínky budoucnosti Choreografie: Markéta Habalová
Hudba: René Aubry a Martin Todsharow
Status Quo Choreografie: Carolina Isach
Hudba: Göran Söllscher, Jian Wang, Charlie Kunz, Casani Club Orchestra, Richie Hawtin / F. U. S. E., Max Richter, Charlie Chaplin a Real Orquesta Sinfónica de Sevilla

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: