Drama o povstání otroků à la Grigorovič

Drama o povstání otroků à la Grigorovič

Drama o povstání otroků à la Grigorovič

Baletní soubor Moravského divadla v čele se svým šéfem a choreografem Robertem Baloghem si troufl na náročné dílo Arama Chačaturjana Spartakus, které mělo premiéru v Olomouci 6. a 7. března 2015. V programu píše autor úpravy libreta, choreografie a režisér Robert Balogh, že si inscenací této látky splnil své tajné přání. Historie tohoto sovětského baletu je poměrně dlouhá, datuje se od premiéry roku 1956, přes další uvedení až k verzi Jurije Grigoroviče, která byla ve své době (1968) pokládána za dramaturgicky i choreograficky nejlepší inscenaci tohoto tématu, a to hlavně díky vyváženým masovým sborovým scénám a intimním monologům a duetům hlavních představitelů. Příběh thráckého otroka Spartaka, jeho lásky Frygie, vojevůdce Crassa a zrádné Aeginy, odehrávající se na pozadí událostí povstání římských otroků, vychází z původního libreta Nikolaje Volkova, které Balogh krátí do dvou dějství, oprošťuje od zbytečných vedlejších figur a soustředí se na drama ústřední čtveřice. Poněkud sporné se mi však jeví choreografické zpracování Roberta Balogha, který přiznává, že vychází z Grigorovičovy verze. A tady se dostáváme k otázce, nakolik je olomoucká inscenace pouhým plagiátem a nakolik původní autorskou tvorbou. Již použitá akademická technika odkazuje ke Grigorovičovu zpracování, navíc některé úseky jsou převzaté až do detailů – například sólo Spartaka v diagonálách otroků, část duetu Crassa a Aeginy, velké maskulinní skoky, a zvláště pak celé scénické obrazy včetně závěrečného konce Spartaka v houšti kopí. Musela bych srovnat obě videonahrávky, abych mohla úplně přesně stanovit podíl Grigoroviče a Balogha. Ale na první pohled je zřejmé, že to, co vystupuje do popředí u Grigoroviče – tedy ony masové scény římských vojsk, odhodlání a postupný odboj otroků, který funguje právě díky mase mužských skvěle připravených tanečníků symbolizujících svobodu, na olomoucké scéně na malém jevišti a při slabší připravenosti sborových tanečníků fungovat nemůže. A proto se logicky hlavní choreografova pozornost soustředila na ústřední čtveřici, která má od počátku danou linku a svůj jedinečný vývoj. Obecně lze říci, že z práce se sbory mohl Balogh vytěžit daleko více. Mohl být nápaditější v dynamice a ve variacích a umocnit tím dění, které s sebou drama přináší. Již úvodní, triumfující nástup římských legií příliš nezaujme, eroticky nabitý duet Crassa a Aeginy doplňuje sbor kurtizán a hostů jen „vlažným“ přizvukováním. Bojové scény gladiátorů a vojáků poměrně vycházejí, možná i díky hostujícím členům šermířské skupiny Adorea. Je však u nich zase patrné, že nejsou tanečníky. Poněkud nesrozumitelnou scénou je rozkol vzbouřených otroků. Dělí se na dvě skupiny, neznámo proč. Teprve po tomto rozdělení přichází lstivá Aegina, která svádí muže vínem a erotickým tancem. Jak již z uvedeného vyplývá, měly by být nosným pilířem tohoto představení psychologicky vystavěné výkony hlavních interpretů. Hrdina Spartakus je statný, technicky dobře připravený Ivo Jambor. Jeho part je choreograficky nejbohatší, i když v některých momentech nepřesvědčivý (počáteční tápání v okovech). Nejvíce dovede diváka strhnout v citlivých duetech s Frygií. Je výborným partnerem, ale jeho herecký vklad je plný zbytečných teatrálních pantomimických gest a nadužívané velké mimiky, která by se dala nahradit výrazovým pohybem. Tato výtka jde však spíše na vrub choreografa. Na první pohled nelze Jamborovi nic konkrétního vytknout, ale chybí něco navíc, co by vytvořilo charismatickou jevištní postavu. Zato Frygie Yui Kyotani přesně ví, o čem tančí, je křehká, její projev je vysoce taneční, plastický, nádherná je její práce paží. Duety se Spartakem jsou jímavé a partnersky náročné, někdy až hraničící s akrobacií. Ale nejdojemnější je v sólových výstupech vyjadřujících něhu, lásku ke Spartakovi či závěrečné zoufalství a jeho překonání. Už kvůli jejímu výkonu stojí za to představení navštívit. Výrazný charakterový protipól tvoří dvojice nelítostného a panovačného Crassa a jeho poživačné milenky Aeginy. Crassa charakterizuje Balogh hlavně dynamickými skoky a sošnými pózami. Lukáš Cenek se snaží hrát fanaticky posedlého muže plného nenávisti, zahleděného do sebe, ale zůstává pouze na povrchu. Technicky je part přizpůsoben jeho možnostem, jen se stále objevují ona velká silácká gesta. Jeho milenka Aegina v podání Iriny Laptěvy dokáže své roli dát erotický náboj, být lstivá a jakoby ze zákulisí tahat za nitky osudu.Ostatní složky inscenace doplňují realistické pojetí a podporují celkový rámec inscenace.  Scéna Eduarda Přikryla musí nechat otevřené jeviště, které už tak omezuje inscenaci svou velikostí. Využívá tedy malované perspektivy v realisticky pojatém náznaku Fora Romana a Crassovy vily, kde se odehrává i souboj otroků. Ostatní scény jsou řešeny pouze náznakem (stan) či světlem a projekcí, a to ku prospěchu jevištní akce. Tradiční kostýmy Romana Šolce si hrají se zlatou, černou a rudou v případě Římanů, tmavými odstíny otroků a jednoduchostí a čistotou Frygie a Spartaka. Spolehlivý výkon orchestru vedeného Tomášem Hanákem podtrhuje monumentální a působivou Chačaturjanovu hudbu, která svou výraznou emocionalitou a dramatičností zachraňuje některé problematické stránky choreografie.
Olomoucké představení přináší zásadní otázky, týkající se uchopení tohoto baletu v 21. století. Je nutno se stále držet starších vzorů, které ve své době posouvaly vývoj baletního umění? Nebo je lepší jít svou vlastní cestou s důvěrou ve schopnosti a možnosti tanečního výrazu v takovýchto epických představeních?
Psáno z druhé premiéry 7. března 2015, Moravské divadlo Olomouc. Spartakus – balet z historie antického Říma Hudba: Aram Chačaturjan
Libreto (podle Nikolaje Volkova): Robert Balogh
Choreografie (podle Jurije Grigoroviče) a režie: Robert Balogh
Asistentky choreografa: Dana Krajevskaja a Jelena Iliina
Hudební nastudování: Tomáš Hanák
Dirigent: Tomáš Hanák a Petr Šumník
Scéna: Eduard Přikryl
Kostýmy: Roman Šolc

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: