Festival Nové generace: Možnosti choreografické tvorby nové generace

Festival Nové generace: Možnosti choreografické tvorby nové generace

Festival Nové generace: Možnosti choreografické tvorby nové generace

Je to více než šest let, co běží projekt pražské Katedry tance HAMU, založený na myšlence prezentovat systematickou cestou práci studentů oboru choreografie. V letošním roce se organizátoři rozhodli rozšířit působení, nebo chcete-li nabídku a uspořádali 1. ročník Festivalu Nové generace s ambicí mezinárodní platformy pro studenty stejného oboru i z jiných vysokých škol a kateder. Realizační naplnění chvályhodného záměru bylo zatím spíše jakési pilotní, nicméně přínos ukáže až budoucnost.
Zahájení festivalu obstarala 23. listopadu vernisáž fotografií. Dále pak po tři večery od 24. do 25. listopadu 2012 měli diváci ve Studiu Alt@ – Hala 30 v pražských Holešovicích možnost vidět práci studentů více než čtyř národností ze tří vysokých škol v několika tanečně-divadelních představení, tanečních filmech a jedné prezentaci taneční dílny Gaga. Každý z večerů byl následně zakončen moderovanou diskusí tvůrců s odborníky z řad tanečních kritiků a s diváky. Nutno zdůraznit, že tam, kde to bylo na místě, se chválou či kritikou nešetřilo, stejně jako konkrétními připomínkami k věci.
První večer byl věnován „domácí“ choreografické tvorbě z Katedry tance HAMU. Kateřina Stupecká představila v repríze svou bakalářkou práci Teorie chaosu. V souladu s hudební skladbou Stevea Reicha (Drumming Part III.) měla choreografie minimalistické pojetí pohybu, ale velmi bohatou a promyšlenou strukturu zobrazující jakoby neviditelné pohyby částic, seskupující se a zase se rozdělující ve věčném koloběhu s nekonečnem možností. Neustálé proudění jako chaos v protikladu setrvačného klidu stability. Zaujetí tanečníků věcí jen umocnilo působivost celé choreografie.
Studentka V. ročníku Dana Pala uvedla multimediální projekt Elementhis!, který propojuje tanec - choreografii, fotografii a hudbu. Ve spolupráci s Jiřím Lukešem (hudební kompozice), Michalem Hornem (scéna/ light design/ fotografie) a Lailou Tafur (taneční interpretace) vytvořila dílo, jenž akcentuje trendy dnešního divadla jako formu syntézy uměleckých žánrů. Podmanivý projev španělské tanečnice (dílo vzniklo v rámci stáže choreografky na Institut del teatre Barcelona) velkou měrou přispěl k celkové meditativní atmosféře, která z tohoto živého obrazu vycházela, nicméně motivace tří elementů popsaná v programu zůstala pro diváka nečitelná a nedůležitá.

V první části večera představila japonská stážistka Haruky Kasai kratinkou sólovou choreografii Letter of Autumn (tančila Honoky Yokota, která dbala na akademickou čistotu neoklasického stylu) a dále uvedl svoji práci Idan Porges. Tento izraelský pedagog, lektor stylu Gaga, byl pozván v rámci doktorandského výzkumu Terezy Indrákové a uvedený Work in progress byl výsledkem jeho společné práce se studenty katedry tance a katedry pantomimy HAMU vzniklé během týdenního workshopu. Program prvního večera ještě doplnily dva studentské taneční filmy Za sklem Kataríny Rampáčkové a Princezna Paľo Kršiaka.

Poslední jmenovaný Paľo Kršiak byl i autorem první choreografie druhého dne - duetu Léto (též uvedené jako work in progress). Pokus o jiné možnosti pohybového vyjadřování byl spíše pouhou ochutnávkou z myšlenek budoucí tvorby choreografa.
Zcela jasno ve svém tanečním slovníku má naopak student 2. ročníku choreografie HAMU Mário Radačovský. Jak bylo vidět ve velmi osobně laděném duetu Susan, jeho bohatá taneční zkušenost udává použití konvenční neoklasiky. Konfrontace s mladšími kolegy by mu však časem mohla pomoci přinést nový pohled na její používání a obohatit jeho práci o nové přístupy.
Třetím duetem večera bylo Genesis – bakalářská práce Heleny Šťávové. Pro téma Adama a Evy zpracované do čitelné formy měla velký přínos spolupráce s živou hudbou, velmi citlivě reagující na  tanečníky Radima Kláska a Dášu Horváthovou. Je zřejmé, že loňský absolventský ročník bakalářského studia (Kateřina Stupecká, Helena Šťávová) má ve své choreografické budoucnosti výjimečně dobře nakročeno.

Uniwersytet Muzyczny Fryderyka Chopina ve Varšavě vyslala na Festival Nové generace Katarzynu Stefanovicz. Její The Birth of Venus je demonstrací ženských pocitů, tajemství ukrytých za dveřmi koupelny a především snahou o taneční divadlo s velkou mírou experimentu ve všech složkách díla. Zcela jistě by její choreografii slušela větší koncepční propracovanost v celkové struktuře i samotném pohybu. Dalšími zahraničními účastníky respektive reprezentanty studia na slovenské VŠMU byly Kateřina Fojtíkova a Katarína Kalivodová se scénickým obrazem Žízně uvedeným třetí den festivalu. Komorní dílo inspirované grafickou a poetickou tvorbou Bohuslava Reynka nabízelo pohled na velmi kvalitní a propracovanou práci se scénickými aspekty jevištního díla. Vyrovnaný balanc na hranici žánrů fyzického a předmětového divadla ukázal jasně na vyzrálost obou autorek a protagonistek. Fyzičnost žila opravdovostí, předmětnost určovala souvislosti detailem. Klauzurní práce loňského 2. ročníku Katedry pantomimy HAMU 7 zbytečných uzavřela program festivalu ve Studiu Alt@. Klasická pantomimická groteska vzniklá (pod pedagogickým vedením Radima Vizváryho) technickými postupy tradiční pantomimy, ale aktuálně zpracovaným tématem z románu Arta Paasilinny Autobus sebevrahů představila tvůrčí a interpretační schopnosti protagonistů. Potvrzuje se stále, že obor má ve své znovuobrozené formě budoucnost, nicméně pořád je nutná dokonalost provedení pohybového detailu pro jasné pochopení sdělení. První ročník Festivalu Nové generace poskytl v přátelské a tvůrčí atmosféře přehled o možnostech, které choreografická tvorba a studium choreografie pro budoucnost nabízí nejen tvůrcům samotným, ale i divákům. Ne každá školní choreografie má všechny plně profesionální parametry, ale od toho je to školní práce, aby student mohl beztrestně experimentovat a své pokusy konzultovat. Snad proto je trochu zarážející absence téměř všech pedagogů pořádající Katedry tance HAMU (ať z oboru choreografie případně i například oboru taneční vědy, zabývajících se kritikou a analýzou), kteří by těmto studentům mohli být v jejich práci nápomocni a jejich vyjádření by dál obohatila rozborové diskuse. Ale i to může být záležitostí budoucnosti. Autor: Zuzana Smugalová Dílna Gaga – opouštění pohybových stereotypů
Kromě zahraničních studentů se Festivalu Nové generace zúčastnil také izraelský choreograf Idan Porgess, který vedl taneční dílnu s titulem Praga tančí Gaga na pražské HAMU. Přišel se zcela jasným uchopením těla, kterému se naučil v jednom z nejvýznamnějších ansámblů světa Batsheva Dance Company. Ve zcela přátelské atmosféře pobízel k naslouchání těla a hledání různorodých odpovědí, které poskytuje. Z pohybového materiálu, který zde nazýváme texturou, změnou její kvality od jemného k hutnému pohybu, Idan Porges utvářel spolu se zúčastněnými základ pro prezentaci, která se konala v divadle Alta v sobotu 24 .11. 2012.                                                                                          Pod vlivem vystudované divadelní teorie se v Porgessově pojetí Gagy pojí prvky divadelního myšlení se zákonitostmi těla jako scénického média. Gaga je jazyk, není ani technikou ani metodou.V průběhu workshopu Gaga zkoumáme možnosti pohybů, vycházíme z manýry, vzdalujeme se vlastním pohybovým stereotypům, ve kterých se jako tanečníci dobře cítíme. Zkoumáme možnosti působení různých směrů a protisměrů ve vedení pohybu, představujeme si například imaginární putovaní „kuliček“ naším tělem – mění se jejich velikost a rychlost pronikání. V procesu práce je důležitý dech, harmonizuje nás, ale také si uvědomujeme, že<s> </s>dýcháme, abychom nejen tančili, nýbrž i žili. Nepracujeme s námahou a kvantitou pohybů. S Gaga objevujeme stabilitu a potěšení, rozkoše, radosti… Někdy se stává, že pohyb vyrazí pláč na povrch světa, ale tento druh katarze by v našem případě měl poskytovat jen další opěrný bod, který nás odrazí ke znovuoživení ve smyslu tance a existence. Proto u Gagy víme, jak začneme, ale co nám její vnitřní ozvěny přinesou, zjišťujeme posléze. Autor: Ivana Dukić Festival Nové generace
1. ročník festivalu
23. – 26. listopadu 2012
Studio Alt@, Praha

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: