Fragments aneb Útržky ze života tanečníků
Les SlovaKs, nyní jeden z nejžádanějších souborů současného tance v Evropě, zavítal opět do Prahy díky festivalu Hybaj ho!. Taneční kolektiv pěti slovenských tanečníků žijících v Belgii je festivalu věrný už od jeho počátkupřed sedmi lety.
V Praze tentokrát vystoupili se svým nejnovějším projektem nazvaným Fragments. Základními principy projektů Les SlovaKs je kolektivní tvorba, vzájemná inspirace, improvizace, hudba a jejich přátelství. Martin Kilvády, jeden z členů souboru, v rozhovoru pro Taneční aktuality řekl, že „každé z našich predstaveni odráža rôzne obdobie našej umeleckej a životnej dráhy, a preto tvorba každého z našich diel vyžadovala špecifický spôsob kolektívnej práce“.
Název představení je skutečně přiléhavý. Jedná se útržky situací a variací, výstupy jednotlivých tanečníků se mísily, spojovaly a zase rozdělovaly. Také hudba se vyznačovala fragmentárností, skladba Simona Thierréa pro smyčcový orchestr se prolínala se slovenským popem padesátých až osmdesátých let (tanečníci si vybrali skladby zpěvačky Melánie Olláryové). Pohybový materiál, vznikající často na bázi improvizace, byl inspirován především hudbou. Tanečníci nevyprávěli žádný konkrétní příběh, šlo v první řadě o pohyb a radost z něho.
Představení se rozjíždělo pomalu, z ticha a tmy se pomalu začaly vynořovat postavy v bílém a ozvaly se první tóny hudby. Každý z tanečníků měl na sobě originální kostým ve stejné barvě, ale rozdílného střihu a charakteru (autor Mat Voorter). Přesně takový byl i jejich tanec. Každý si držel svůj individuální, jedinečný projev, přesto ale bylo cítit jejich vzájemné propojení. V inscenacích Les SlovaKs nikdy nechybí osobitý humor a ani Fragments nejsou výjimkou. Smích vzbuzovaly třeba jen výrazy některých tanečníků, v tomto směru se asi nejvíce zapsal do paměti diváků Anton Lachký se svýma vykulenýma očima a trhanými, někdy až opičími pohyby. Tento vysoký tanečník, který působil občas trochu nemotorně, vytvořil skvěle kontrastní dvojici s malým a hbitým Peterem Jaškem, jenž neustále poletoval po scéně. Milan Herich, oblečený v overalu inspirovaném střihem sedmdesátých let, byl v pomyslném páru s Milanem Tomášikem, jejich vzájemná interakce byla ovšem méně patrná. Jakýmsi solitérem se stal Martin Kilvády, který se jako příslovečné páté kolo u vozu často objevil na jevišti, rozhlédl se a zmateně odešel, jako by tam nemohl nalézt své místo.
Tanečníci použili v tvorbě všechny možné taneční styly, kterými prošli, citovali z nich krátké pasáže anebo je parodovali. V tomto případě jsme hned v úvodu představení mohli zaznamenat reminiscence klasického tance: všichni tanečníci se po pozvolném nástupu sešli uprostřed jeviště a jako přípravu provedli baletní preparaci. Poté se volným krokem přemístili na forbínu jeviště a pozdravili diváky pomalou, téměř nejistou poklonou. Baletní inspirace se rozplynula v pohybu veskrze současném, občas s „výlety“ do folkloru, historického tance, tanga nebo toho nejlacinějšího popu.
V první řadě vždy stála osobnost jednotlivých tanečníků, jejich energie a to, jak si s pohybovým materiálem pohráli. Jejich individualita se projevila i ve scénografii a svícení, interpreti sami přesouvali stojany s reflektory, které zapínali a vypínali podle potřeby, sledovali světelným „štychem“ navzájem své taneční kreace; výrazným motivem světelného designu byl v tomto představení také častý kontrast mezi naprostou tmou a plnou světelnou „palbou“ do diváků.
Tanečníci souboru Les SlovaKs nás provedli svou krajinou plnou fascinujícího pohybu, hry, vtipu a hudby, a na konci této cesty se všichni opět shromáždili na forbíně jeviště, aby nám úklonou poděkovali za pozornost. Inscenace Fragments, stejně jako předchozí Opening Night a Journey Home je především o osobitém pojetí pohybu, o životě v tanci, s tancem a spolu navzájem. Vyskytují se zde zdánlivě absurdní asociace a nečekané zvraty, které jsou výsledkem svobodné tvorby v kolektivu přátel, jakým Les SlovaKs bezesporu jsou. Pro diváky prahnoucí po dramatu či hlubších emocích nemusí být tato podívaná dostatečně poutavá, ovšem pro toho, kdo si užívá pohled na čistý tanec v celé jeho rozmanitosti a se špetkou humoru, jsou Fragments skvělým zážitkem.
Psáno z představení 5. října 2014, divadlo Komedie.
FragmentsChoreografie a účinkují: Les SlovaKs Dance Collective – Martin Kilvády, Peter Jaško, Anton Lachký, Milan Herich, Milan Tomášik
Hudba: Simon Thierrée
Kostýmy: Mat Voorter
VAŠE HODNOCENÍ
A jak byste představení hodnotili vy?
Hodnoceno 0x
Jana Novotná
Myslím, že recenze a její závěrečné otázky dokonale odpovídají na to, nakolik je tento už sám o sobě ND naprosto nehodný…Puppet, Dos soles solos – Dvojitá sázka na jistotu?