Ji-Eun Lee pro Pražský komorní balet: The Condition of Disappearance

Ji-Eun Lee pro Pražský komorní balet: The Condition of Disappearance

Ji-Eun Lee pro Pražský komorní balet: The Condition of Disappearance

Téměř na konci sezóny se odehrála poslední letošní premiéra Pražského komorního baletu, po delší době opět na velké Nové scéně.
K vytvoření nového díla byla přizvána jihokorejská choreografka Ji-Eun Lee, absolventka oboru choreografie na pražské Akademii múzických umění, která již několik let úspěšně působí na mezinárodní taneční scéně. Svou tvorbu prezentovala v Soulu, Tokiu, USA i v mnoha evropských zemích. Mezi její poslední úspěchy patří letošní vítězství na Mezinárodní výtvarné výstavě Expo v Benátkách. V Praze zaujala taneční publikum již svými studentskými projekty jako Object and Particle (2007), skvělým absolventským představením Angels and Demons (2008) a choreografií Blame me (2009). Všechna tato díla vytvořila ve spolupráci s českými tanečnicemi, se kterými spoluzaložila nezávislou taneční skupinu ME-SA, fungující dodnes. Její choreografie se vyznačovaly hloubkou a propracovaností jak po choreografické, tak po dramaturgické stránce.
V současné době Ji-Eun Lee studuje doktorát v Anglii na Univerzitě v Surrey a vytváří choreografie pro různé soubory po celém světě. Přijala také nabídku Pražského komorního baletu,  a tak máme opět možnost u nás vidět její práci. V první části večera byla reprízována choreografie Hany Polanské Turečkové Mono no aware (Na hranici krásy), která měla premiéru v roce 2011 (recenze představení zde: http://www.tanecniaktuality.cz/prazsky-komorni-balet-a-hoste/). Toto dílo o pomíjivosti krásy je inspirované japonskou filozofií a tanečním stylem butó. Od premiéry však choreografie poněkud ztratila na síle, což může být dáno i novým obsazením (oproti původní verzi zde tančili tři noví interpreti). Tanečníci tentokrát nebyli příliš sehraní a tato rozkolísanost v provedení trochu ubrala dílu jeho hloubku. Po přestávce následovala premiéra choreografie Ji-Eun Lee The Condition of Disappearance (Podmínka zániku). Je to příběh o muži, jenž není schopen rozpoznat svou identitu a je zmítán krutou realitou moderní doby. Moderní společnost je zde prezentována jako uniformní masa v jednotně střižených sakách, ve které není místo pro individualitu. Pokud někdo cítí, že potřebuje vyjít ze zaběhnutých kolejích, je tvrdě potrestán.
Choreografie, znázorňující zpočátku pouze tuto uniformní společnost, je přiléhavě konkrétní, bez jakýchkoliv „zkrášlujících“ metafor. Světlo prudce osvítí scénu a diváci spatří šest postav v tmavých oblecích sedících na židlích v řadě vedle sebe, za pěticí z nich je vidět černá obruč. Tanečníci provádějí sled monotónních pohybů jako je rozepínání a zapínání saka a poté se začnou systematicky posouvat v prostoru, padají před svým sousedem na kolena a zvedají hlavu k jeho rozkroku. Tuto sekvenci opakují mnohokrát a pokračují v určeném směru, takže když vedle nich již nikdo nestojí, zvedají hlavu do prázdna. Již během této úvodní části začne na publikum doléhat pocit úzkosti a tím je udán tón celého díla. Z anonymního davu se začne vydělovat jeden muž, který se cítí být jiným, chce se vyjádřit po svém. Jeho pokus o revoltu, znázorněný sólovým výstupem (jednoduchou a trochu legrační hiphopovou kreací), je ale ostatními krutě potrestán. Vysvlečen pouze do košile a spodního prádla musí prolézt obručemi všech svých „kolegů“, kteří ho postupně deformují tím, že mu pod zbylé oblečení strkají nafouknuté balóny, hlavu zdobí čelenkou a na nohy nazouvají lodičky na vysokém podpatku. Na konci této cesty následuje další sólo, o poznání více tragické než komické. Jeho zvláštně deformované tělo podobné mravenci na jehlách se pomalu svíjí a rukama si dělá na nose sloní chobot. Jeho jinakost se tak vizualizuje tou nejpodivnější formou. Následně ale lodičky odhazuje, nafouknuté balóny ničí a odebere se na cestu zpátky, tentokrát ale prolézá kruhy z paží ostatních tanečníků, aniž by se cestou jedinkrát dotknul podlahy. Po pomalejší první části následuje tanečnější sekvence, během které rozpoznáváme pestrý choreografický slovník Ji-Eun Lee. Nacházíme zde lehkou inspiraci hiphopem, současným tancem i asijským bojovým uměním. Většinou tančí všech šest interpretů shodné pohybové téma, jejich pohyby jsou sladěné do posledního detailu. Je zde cítit výjimečné napojení jednoho na druhého, na hudbu a na atmosféru představení. Muž, který vybočoval, se pak snaží spíše zapadnout, i když občas projeví znova marný pokus o hledání sebe sama. Celým představením se táhne napětí, co bude dál a zároveň roste frustrující pocit, že se jedná o bezvýchodnou situaci. Tento pocit definitivně zvítězí v závěrečné scéně, během které jsou tanečníci doslova „ubiti“ mnoha hlasitými ranami ozývajícími se z reproduktorů. Při každé ráně znovu vyskakují a dopadají do stejné pozice, až nakonec i ten poslední leží nehnutě na zemi. Pak následuje už jen tma a ticho. V choreografii vynikala promyšlená koncepce díla a vyvážená stavba, ve které se prolínaly pomalejší herecké části s těmi více tanečními. Tomu odpovídal i výběr hudby, který sestával z koláže skladeb různých interpretů. Scéna i kostýmy byly laděné do tmavých barev a byly ve velmi minimalistickém stylu, v podobném duchu se nesl i light design, jehož hlavním rysem bylo střídání plně nasvícené scény a bodových světel na jednotlivé interprety. Ti vynikali výbornými tanečními výkony, hlubokou koncentrací a procítěním svých partů. Pražský komorní balet se ukázal ve skvělé formě a Ji-Eun Lee potvrdila svou pověst výjimečné choreografky. Psáno z premiéry 24.6.2013, Nová scéna ND Praha.     The Condition of Disappearance – Podmínka zániku
Koncept a choreografie: Ji-Eun Lee
Hudba a hudební aranžmá: Filip Míšek, Stephan Micus, Loga Ramin, Torkian, Kroke, John Potter, Savina Yannatou, Primavera en Salonico
Návrh scény: Ji-Eun Lee
Návrh kostýmů: LaFormela
Asistent choreografie: Nikol Šneiderová
Světelný design: Jakub Sloup
Tančí: Lenka Bílková, Jaroslava Janečková, Nikol Šneiderová, Tomáš Červinka, Šimon Kubáň, Alex Sadirov Mono no aware
Choreografie: Hana Polanská Turečková
Hudba: Georg Hriedrich Handel, Štěpán Polanský
Asistent choreografie: Lenka Kolářová
Kostýmy: Hana Turečková, Laformela
Světelný design: Markus Selg, Hana Turečková, Jakub Sloup
Umělecký poradce: Markus Selg
Tančí: Lenka Bílková, Jaroslava Janečková, Nikol Šneidrová, Tomáš Červinka, Šimon Kubáň, Jakub Sedláček

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: