Jungle Joke a Forever, happily v jednom odpoledni na Letní Letné

Jungle Joke souboru Teatr Novogo Fronta byl v neděli 20. srpna 2017 chvíli před začátkem vyprodaný, na představení čekalo před dětskou scénou mnoho malých diváků i jejich rodičů. Uspořádání dětské scény je sympatické v tom, že první řady jsou tvořeny malými stoličkami pro děti a teprve zhruba od prostředku šapitó začínají židle pro dospělé. Herecká dvojice – vysoký muž (Matěj Kohout) a malá žena (Irina Andreeva) – přichází a chvíli trvá, než se obecenstvo zklidní a na začátek se naladí. Ten není nikterak výrazný. Na scéně je jen několik málo rekvizit hlavně z izolační pěny na potrubí a kokosové látky. Z té jsou ušity i široké kalhoty ženské postavy a batoh muže, ze kterého se později vyklube opice. Ve hře není jeden stěžejní či lineární příběh, jde spíše o na sebe zvolna navazující skeče, které spojuje svět zvířat a lidí. Zvířata, jako například zebra, zmíněná opice, had, slepice či pes, jsou ztvárněna pomocí jednoduchých proměn kostýmů či pouze zvuky, diváci musejí zapojit svou fantazii. Celý kus je proveden s minimem slov, s velkým množstvím zvuků a pazvuků, občas za doprovodu reprodukovaných hudebních kousků či hry na ukulele. Jungle Joke dobře zapadá do koncepce Letní Letné, seznamuje malé diváky také s klaunskými výstupy a pantomimou, herci jsou přesvědčiví jak ve svých samostatných, tak společných číslech. Několik dětí se – přitahováno příběhem a hereckými výkony – ocitá v těsné blízkosti jeviště, nebo si dokonce sedá až na pódium, načež jsou pořadateli s úsměvem sundáváni a herci nedávají najevo, že by je to obtěžovalo. To je příjemné, protože se nevytváří žádná bariéra nebo napětí mezi nimi a publikem, jak u některých představení se spontánními dětmi bývá. Celý kus možná na dospělého diváka působí trochu roztříštěně, ale to tomu dětskému vůbec nevadí.

Jungle Joke (I. Andreeva, M. Kohout). Foto: František Ortmann

Jungle Joke (I. Andreeva, M. Kohout). Foto: František Ortmann

Hana Galiová Autor: Hana Galiová

Svět pro děti – nebo spíše svět pohádek – je hlavním motivem i představení francouzsko-belgického souboru Collectif Malunés Forever, happily Dětí je tentokrát v zaplněném šapitó jen málo, představení je primárně určeno dospělým divákům. Hned na začátku se vynoří Červená karkulka i vlk a můžeme vplout do světa fantazie. V první třetině představení jsou aktivní zejména muži – tři artisté a dva hudebníci. Ženy ztvárňující pohádkové bytosti jsou zatím v roli spíše pasivní. Otrávená Sněhurka leží na teeterboardu, na kterém o ni soupeří dva princové a ona je zmítána každým jejich skokem, až z něho sklouzne a je odklizena na stranu, aby nepřekážela. Skoky na teeterboardu střídají párové kousky na hrazdě či houpačce zavěšené uprostřed šapitó, ke slovu či spíše k pohybu se dostávají ženy. Červenou karkulku pronásleduje chvílemi vlk, který se ocitá v různých rolích (zmožený či vystrašený, ochočený a poslušný). Na scéně se objeví i Šípková Růženka či mořská panna (ta s kolegou předvádí své kousky v kostýmu, kdy má obě nohy v jedné nohavici – jako správná mořská panna, takže o to těžší jsou zejména dopady kvůli udržení rovnováhy). Hudebníci vystřídají několik nástrojů a začleněni po celou dobu do dění tvoří důležitou a rovnocennou složku představení. Performeři jsou nejen dobrými akrobaty, ale také herci, takže i v klidnějších částech, kde jde spíše o výraz než fyzické schopnosti, jsou diváci plně soustředěni a zaujati a neberou tyto chvíle jako výplň a čekání na další dechberoucí skok. Všichni protagonisté si navíc získávají velké sympatie za to, že většinu svých replik provádějí v češtině. A na to, za jak krátký čas se je naučili, se jedná o obdivuhodný výkon, protože je jim dobře rozumět, nejde o nějaké pitvoření nebo nesrozumitelný pokus o napodobování jazyka. (Toto vstřícné gesto asi neocenili zahraniční diváci, ale i bez porozumění představení funguje také skvěle.) Závěr, kdy se na scéně objeví všichni v kostýmech babičky, je trochu bláznivý a zběsilý, ale opět je okořeněn několika skoky na teeterboardu či na hrazdě a nakonec dochází ke zklidnění a důmyslnému svléknutí kostýmů babiček.

Celé představení krásně plynulo, střídaly se scény divoké s klidnějšími, často je provázely vtip a humor, dobrá muzika a skvělé výkony v pozemní i vzdušné akrobacii. Z protagonistů čišela radost, kterou se jim podařilo přenést i na diváky, kteří se nakonec s úsměvem na rtech a k poděkování za vtažení do světa pohádek postavili k potlesku při zaslouženém standing ovation.  

Psáno z představení na festivalu Letní Letná 20. srpna 2017, Letenské sady.    

Letní Letná 17. srpna–3. září 2017, Praha XIV. mezinárodní festival nového cirkusu a divadla  

Jungle Joke
Koncept: Irina Andreeva a Matěj Kohout
Režie: Jakub Folvarečný


Forever, happily…
Koncept: Simon Bruyninckx, Juliette Correa, Arne Sabbe, Lola Devault-Sierra, Nickolas Van Corven, Luke Horley a Gabriel Larès
Režie: Dominique Bettenfeld

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Dominique BettenfeldJakub Folvarečný

Letenské sady

Nonverbální divadloNový cirkus

Letní Letná

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

listopad 2019

Po Út St Čt So Ne
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ