Kukačka – Přesto zůstal člověkem – O pár let později, na stejném místě

Kukačka – Přesto zůstal člověkem – O pár let později, na stejném místě

Kukačka – Přesto zůstal člověkem – O pár let později, na stejném místě

V A studiu Rubín se uskutečnila premiéra magisterského představení na katedře nonverbálního divadla HAMU Kukačka – Přesto zůstal člověkem Anny Kukuczkové, inscenace s anotací: „Jeden skromný večer věnovaný jednomu skromnému člověku. Představení o lásce a hledání víry, životě a smrti, ale i o lidské krutosti a nenávisti.“ Poslední diváci jsou usazeni, performerka Anna Kukuczková se spokojeně rozhlédne po sále. „Jsme všichni? Tak, můžeme začít…“ – a nekoná se téměř žádná změna. Nenastává tvrdý přechod, plynule se pokračuje v klidné, přívětivé promluvě. Začátek není ani nijak oddělen výrazným světelným efektem, inscenace nenuceně začne. Publiku, své dnešní návštěvě, začíná Anna vypravovat o svém otci. Nevypráví do davu, ale jako kdyby svůj a táty příběh předávala jen vám. Možná díky této blízkosti a intimitě sdělení se mi v částech vyprávění vybavoval můj táta. Poskytuje divákovi si do předváděného, zcela konkrétního vztahu otec–dcera promítat vlastní zkušenost. Zároveň je ale natolik konkrétní, že nepochybujeme, že to, co se před námi odehrává, je pravda. Postupně nám představení odhaluje – skrze zážitky Anny, ale i texty Erwina Kukuczky – spletitý osud otce, básníka, prozaika, faráře… člověka, kterému také kvůli přátelství s Egonem Bondym a Václavem Havlem založila StB spis s názvem Akce Kukačka. Díky vynikající dramaturgické práci dostáváme postupně střípky obrazů z jeho života, které se nám spojují v jednu osobnost. Ve všedních historkách, kde se s námi autorka dělí o své zážitky. Například se smíchem vysvětluje, proč nahlas smrká: „Ne, nejsem nevychovaná. Když jsem byla malá, táta mi říkával, ať do kapesníku zatroubím jako slon.“ Ve vyprávění se objevují podobné detaily velmi často. Tyto momenty dodávají vystoupení pravdivost, otevřenost a zároveň intimitu. Anna Kukuczková ukázala svůj pohybový talent a vypracovanou techniku v mnoha předchozích představeních, zde se jejím dominantním sdělovacím prostředkem stalo mluvené slovo. Touto volbou dokázala, že se na pohybové vyjádření zdaleka „omezovat“ nemusí. Inscenace je těžko žánrově zařaditelná. Vyskytují se v ní čistě činoherní části, pantomima, zpívané kusy, prvky grotesky. Ani tyto rychlé přechody žánrů nečiní Kukuczkové sebemenší problém. Vybrané části vyprávění zdůrazňovala rozehráním pasáží, které udržovaly dynamiku. K dispozici měla pouze stůl, židli a sklenici vína. I ty, stůl a židli, ale později odsune a hraje jen v prázdném prostoru. Tím vzniká těsnější sepětí mezi performerkou a diváky. Žádná rekvizita ani scénografický prvek nepomáhají, ale ani nic nestojí v cestě výpovědi. Jednou z výrazných scén byla pro mě ukázka části jednoho představení, které hrál Erwin Kukuczka v Divadle Orfeus, v dnešním A studiu Rubín. Anna při jejím vyprávění a přehrávání střídala čtyři role včetně vypravěče. Všechny postavy striktně oddělila mluveným projevem i pohybem, který ještě více podpořil komiku předváděné scénky. Kombinace dobře uchopeného, silného tématu, podaného bez patosu a skvěle zahraného, vzbudila bouřlivou reakci publika. Dojetí a nadšení se ještě znásobily, když na jeviště přišel na děkovačku i Erwin Kukuczka, který seděl po celou dobu v první řadě.   Psáno z premiéry 6. května 2017, A studio Rubín.     Kukačka – Přesto zůstal člověkem
Námět: Anna Kukuczková
Režie: Ondřej Holba
Texty: Erwin Kukuczka, Anna Kukuczková a Ondřej Holba
Supervize: Roman Horák
Premiéra: 6. května 2017

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: