Luna Plina

Nová premiéra Luna PlinaÚplněk rumunské choreografky trvale tvořící v Čechách Ioanny Mony Popovici ruší očekávaně bariéry mezi tanečním a pohybovým divadlem. Na prknech „tanečního“ divadla Ponec tak bylo 25. a 26. listopadu prezentováno představení více a cíleně spadající do té druhé kategorie. Představení velmi očekávané díky tomu, že realizace byla iniciována (kromě jiných aspektů) i udělením Ceny Sazky autorce za „objev v tanci“ pro rok 2007, čímž vznikl závazek k přípravě přestavení. Ošemetná záležitost tato Cena Sazky. Tvůrce má prostředky, ale zároveň je ostře sledován a jeho práce možná i kritičtěji posuzována. Ioanna Mona Popovici se však k této situaci postavila s originalitou sobě vlastní. Inscenace Úplněk se stala abstraktně barevnou kompozicí sledu neplynule řazených obrazů plných napětí, strnulosti, dohadů a především různého sypaného materiálu. Divák se spolu s interprety ocitá uprostřed jakési pusté krajiny, na kterou intenzivně svítí bílý papírový měsíc.Vyloupané ořechové skořápky jako pocit marnosti dávají tušit, že nebude mezi těmi třemi na jevišti vše úplně v pořádku. Jeden, „ten praštěný“ detailista (Jan Švec), hledá hry a drobnosti, druhý, „ten agresivní“ (Florian Tilzer), hledá konflikt i usmíření. Ona, „hysterka“ (Veronika Kolečkářová), je oba vyvažuje. Nesouvislá komunikace se stává víc a víc tlakem, který stupňuje další rozsévání sypkých hodnot. Velké jeviště tak na konci pokrývá nepřeberné množství všeho možného a vytváří úžasný výtvarný chaos, díky kterému se nedá litovat, že představení nebylo realizováno v komornějším prostředí, které by bylo pro tento žánr asi více vhodné, ale pro scénografii takového rozsahu, by bylo malé. Luna Plina opět dokazuje, jaké přednosti má Ioanna Mona Popovici jako režisérka a choreografka. Je to především smysl pro detail v jeho kontextu dění i jednání osob. Dokonale dokáže vystihnout charakter drobnou úpravou činnosti i vizáže a nebojí se riskovat. Představení se stalo příležitostí pro všechny tři zkušené, a přesto v Praze málo známe protagonisty prezentovat své interpretační kvality především ve výrazovém potenciálu. Na druhou stranu Luna Plina snad svým žánrem, snad svou premiérovou čerstvostí postrádá jasné časování akcí, které by vytvářelo intenzivnější dynamiku celého díla. Nakolik je tento stav záměrem a nakolik stavem tvůrčího procesu, lze jen polemizovat. Plujeme v  dílku jako na jakési lodičce a jen tu a tam brkneme o kámen či kořen. Měsíční krajina poskytuje mnoho kráterů, na druhou stranu padat do nich...., to se taky zrovna nemusí. Není pochyb, že autorka svým dílem překvapí mnohé své příznivce i odpůrce a zaujme či odradí ty, kteří její tvorbu neznají. Jen těžko se však názor bude pohybovat někde mezi, zvlášť pokud budou mít diváci na paměti, že se jedná o pohybové divadlo. Psáno z premiéry 25. listopadu 2008 Videorozhovor a ukázky z představeni můžete nalézt na: http://www.moravskatelevize.cz/cooltura/luna-plina/

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: