Marée Basse, Cirkopolis vol. 4 – Bizarně a hravě

Marée Basse, Cirkopolis vol. 4 – Bizarně a hravě

Marée Basse, Cirkopolis vol. 4 – Bizarně a hravě

Ve čtvrtek 16. a pátek 17. února 2017 se v Paláci Akropolis představila Compagnie Sacékripa z francouzského Toulouse. Soubor se v Praze ukázal už v roce 2015 se skvělou minimalistickou inscenací Vu, letos však u nás poprvé představil duo Marée Basse v podání Benjamina De Matteise a Mickaëla Le Guena. Ti představili žongláž s noži, již zmíněný minimalismus i vytříbenou klaunerii. Interpreti předvedli dvě klaunské postavy, sice bez nosů, ale velmi odpovídající klasické komické dvojici jednoduššího a peskovaného klauna Augusta spolu s bílým klaunem, který je dominantní, nabubřelejší a Augustovi se posmívá. Tématem celého díla byla výroba svařeného vína a artisté předvedli řadu situací od nakrájení jablek po neustálé upíjení, práci s lahvemi, prkny a noži. Žonglérská virtuozita je tu samozřejmostí a aktéři z ní vytěžili mnoho vtipných momentů, kdy si třeba peskovaný klaun pohazoval s nožem, až ho „omylem“ hodil směrem k vedle sedícímu partnerovi, jemuž se zabodl do krájecího prkýnka. Prkýnko mu zrovna zakrývalo ruku, takže kdyby je neměl, nůž by letěl přímo na jeho žílu. Vše bylo okomentováno pomalými udivenými pohledy protagonistů, které přešly v úděs a rozčilení nad tím, co se právě stalo. Tato pomalost a drobné herecké reakce se pak střídaly se scénami, které probíhaly ve zběsilém tempu – někdy skvěle provedenými, jindy záměrně zparodovanými, kdy oba artisté padali a nestíhali chytat házené předměty. Minimalistický humor a virtuózní scény v kontrastu s těmi parodickými zabavily diváky až do chvíle, než byl svařák uvařený a dvojice si v televizi pustila dětský animovaný seriál. Absurdní završení absurdního příběhu, v němž bizarně a hravě nahlédli na jednu prostou činnost v lidském životě – vaření vína.  
Radost z divadla Mezinárodní skupina hostů, kteří se účastnili kreativní dílny, si pro závěrečný den festivalu Cirkopolis 18. února 2017 připravila inscenaci Cirkopolis vol. 4. V té účinkující nabídli divákům pásmo vtipných novocirkusových, tanečních a pohybových scének. V první polovině celovečerního pásma na sebe výjevy nenavazovaly, ale zpravidla vyprávěly jednotlivé mikropříběhy. Na začátku sledujeme setkání dívky visící na laně s mužem na vozítku typu Segway. Něžná a snová schůzka je okořeněna kapkou brutality, neboť se pár ve vzduchu nedrží pouze lana, ale velmi často visí i za vlasy. Tato úvodní scéna na rozdíl od zbytku pásma neklade důraz na komiku. Hravost a potěšení ze samotného bytí na jevišti jsou základními aspekty zbytku scén a všechny akrobatické, taneční a herecké prvky se jim podřizují. Můžeme vidět skupinu aktérů, kteří přicházejí v zástupu za zpěvu známé odrhovačky Jede, jede mašinka a pokoušejí se zapojit do zpěvu i obecenstvo. Posléze sledujeme hipíka, jenž má rád dvě věci: padání – na jeviště se dostává pádem z provaziště – a křepčení na reggae muziku. I ten se rozhodne roztančit diváky, protože tancovat na reggae sám nechce. Nutno dodat, že se mu to povedlo lépe než aktérům z předchozí scény. V průběhu se ještě také objevuje pár z první scény: muž jede na vozíku a táhne za sebou dívku za vlasy. Tento bizarní přejezd přes jeviště však nepůsobí násilnicky, ale spíše úsměvně. Scény z druhé půle inscenace jsou propojeny příběhem poslíčka s pizzou, který si pro sebe i všechny ostatní ujasní, co je to podle něho vlastně divadlo, když hlásá: Divadlo je setkání dvou skupin lidí, z nichž jedna si něco připravila a druhá si nepřipravila vůbec nic.“ Následně je vtažen na jeviště, kde začíná neskutečně vtipný rej, při němž je ubohý poslíček velmi neotřelými způsoby postupně zbaven všech kousků pizzy. Pak vyčerpáním usíná, zdá se mu sen a nakonec se pod jeho vlivem včleňuje do skupiny účinkujících. Poslední scéna stejně jako první působí lehce nepatřičně. Vše se ztlumí a utiší a zůstane pouze světlo svíček, kterými je osvětlena tanečnice. Závěrečný tanec utlumí rozvernou náladu všech přítomných. Inscenace sice nepřináší žádnou hlubší myšlenku, ale tematizuje divadlo hravostí a prostou radostí ze setkání s ostatními aktéry i diváky v jednom prostoru, kde všichni mohou projevit svého tvůrčího ducha.   Psáno z představení 16. a 18. února 2017 v rámci festivalu Cirkopolis, Palác Akropolis. Marée Basse
Autoři: Benjamin De Matteis a Mickaël Le Guen
Česká premiéra:
16. února 2017 Cirkopolis vol. 4
Koncept a režie: Roberto Magro

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

srpen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
30
31
1 2 3 4
5 6 7 8
9
10 11
12 13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

POSLEDNÍ KOMENTÁŘE

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: