Jeden příběh se z mnoha úhlů pohledu také mění, přesto, že jde stále o ten samý, o tutéž situaci. I Lucia Kašiarová je stále ta stejná Lucia z ALTY, a přece v performativním sólu Mnohodinec je jiná. Zhmotňuje skrze sebe různorodost pohledů a přístupů, a zároveň jim poskytuje prostor sama v sobě. A zároveň ho v produkci Ufftenživot poskytuje i sama sobě.
Ve sloupovém ateliéru Studia ALTA, sídlícím v karlínské Invalidovně, se prostor při uvedení Mnohodince proměnil, a přitom rozložení daných rolí zůstává stejný. Diváci jsou diváci, přestože sedí na místě jeviště, a performerka zůstává v dané performativní dimenzi, i když se v úvodu snaží být co nejvíce osobní. Téměř se vpíjí do postupně přicházejících diváků, aby jim následně slovem i pohybem demonstrovala banální situaci, kterou by snad mohl zažít každý z přítomných. V dramaturgii Jiřího Šimka a Sáry Arstein je skutečná i performativní osobnost Lucie Kašiarové najednou pod mikroskopem.
Ale to, co zobrazuje čočka, nejsou emoce či osobní rituály, ale stroze fungující, a zároveň tajemně působící fyzikální rovnice a obrazy modelu pohybů atomů. Hlubinný podtext filosofické roviny v experimentálním dozvuku. Tanec a pohyb, akce a reakce, teorie a realita. Jak fungujeme? Spolu, každý sám, v detailu, nebo v celku?
Lucia je nečekaně pohybově křehká. Její silovost vyvolávaná urputností jí vlastní, se kterou se vryla do divácké paměti posledních let, se najednou proměnila v jemně pohybovou hbitost jiskřivé volnosti. Jako by už konečně dokázala rozložit své síly tak, aby nemusela všechno nést na svých bedrech. Jako by ti, kteří se s ní o zodpovědnost dělí, spoluvytvářeli prostor, ve kterém bude jen ona se sebou, a zároveň tam budou s ní i oni.
Není to ale jen fyzičnost Kašiarové, co vytváří podstatu představení. Výzkum zvuku, generovaného pohybem těla v prostoru, je silně experimentálním prvkem tohoto díla, který zásadně mění podstatu jeho vnímání. Výsledky jsou sice využity v konvenčně pojatém scénickém módu, ovšem jejich prezentovaný potenciál je víc než jen příslibem do budoucna, je skutečným partnerem performerce i samotné performanci. Výrobce onoho hluku Tomáš Vtípil nakonec stejně neodolá a stane se fyzicky součástí celé této divadelní akce.
Třetím aspektem inscenace Mnohodinec je vizuální stránka od Magdaleny Vrábové. Nejen vytvořené prostředí, ale především rafinovaný jing dává celému dílu třetí rozměr, poetickou snovost v neukotveném prostoru času i místa. Zhmotňuje kreslený monostrip Sáry Arstein, který si bylo možno přečíst při příchodu: „Mysl zkoumá všechny možnosti a prožívá různé varianty.“
Psáno z představení 19. června 2021, Studio ALTA, Invalidovna.
Mnohodinec
Idea, koncept: Lucia Kašiarová
Tvůrčí tým: Sára Arnstein, Jiří Šimek, Tomáš Vtípil, Magdalena Vrábová, Lucia Kašiarová
Umělecká podpora: Peter Šavel
Koprodukce: Ufftenživot (Tereza Tomášová) a Studio ALTA
Česká premiéra 17. 6. 2021
VAŠE HODNOCENÍ
Hodnoceno 6x
Eliška Brtnická
Děkujeme, to nás moc těší!Thin Skin – Křehkost kovových prutů