Roots – Návrat slavné éry kabaretů

Roots jsou druhým dílem trilogie Family Roots in Black Black Woods. Představení vzniklo speciálně pro prestižní berlínský kabaret Chamäleon, kde mělo 17. března 2016 světovou premiéru. Zmíněný kabaret si k sobě zve cirkusové ansámbly, kterým umožní půlroční spolupráci. Členové souboru Cirk La Putyka tedy odjeli do Berlína, kde při každodenním hraní stihli vystoupit ve více než 180 představeních. Po této velmi náročné „štaci“ se vrátili a zahrají v Praze pozpátku celou trilogii. Z berlínského kabaretu nám přivážejí skutečně velkou podívanou s nevšedním zážitkem. Při vchodu do sálu jste přivítáni uvaděči, kteří vás doprovodí až k vašemu stolu. Hlediště je upraveno na kabaretní sál, kde je rozeseto mnoho malých kulatých stolečků s čísly. Usadíte se a během chvíle je u vás obsluha, můžete objednat pití, případně si vybrat z jídelního menu. Občerstvení je vám podáváno i během představení. Režisér představení Rostislav Novák ml. dokázal přenést (nebo snad vrátit) kabaretní prostředí i do pražského holešovického divadla. Inscenace Roots (v překladu kořeny) je rozdělena na dvě části. První nás vrací do počátků kočovných cirkusových společností, do doby sličných provazochodkyní, artistek, bujných koní a marionet. Ještě před roztažením obrovské červené opony zhlédneme první čísla a naladíme se na pomalý rytmus náhledu do cirkusové historie. Po asi dvaceti minutách a roztažení opony se ale atmosféra představení zcela změní. Nostalgická hudba prodělá – na mě až moc agresivní – přechod do moderní a s ním se ze vzpomínek na „staré dobré časy“ stává svižná show podpořená četnými projekcemi. Zůstává jen dějová linka, která nás provází cirkusovou historií. Tato sekvence končí semknutím performerů navlečených do světlých baloňáků, za nimi se promítají dobové záběry. Podle programu se ocitáme v roce 1989 při pádu berlínské zdi. Tato chvíle, i když nepatří mezi akrobatické špičky show, je pro mě svou výstavbou jednou z nejsilnějších momentů celé inscenace. Scéna je z velké části obložena bílými deskami. Na první pohled vypadá, i přes svou velikost, velmi jednoduše. Opak je ale pravdou, na scéně je další „scéna“, na které se odehraje loutkový výstup, promítají se zde všechny projekce a skrývá prolézačku. Další vychytávkou je například zabudovaná trampolína v podlaze, schovaný vysouvací teeterboard, vyklápěcí zrcadla. Druhá část, která následuje po přestávce, je rozdělena na několik drobných scén. Zaměřuje se postupně na všechny performery, jejich „kořeny“, předchozí zkušenosti. Jednotlivé výstupy jsou mistrně vystavěny. Ať už se jedná o komické číslo švédských akrobatek na hrazdě, nebo velmi osobní příběh vyprávěný skrze atleticko-akrobatický výstup na bradlech a trampolíně. Většina z nich má svůj jasný začátek a konec s pointou. Postupně se nám z těchto drobných náhledů poskládá celý artistický soubor. Inscenace přináší mnoho skvělých nápadů. Mé jediné výhrady se týkají již zmíněné hudby a některých loutek. Například scéna s loutkovým akrobatem, kterému je vyhraněn velký prostor, mohla předvést mnohem více. Použití loutek má pro mě smysl, když dokážou ukázat něco víc než okopírovat realitu. Tady se tak nestalo, zdálo se mi, že loutkový akrobat byl použit jen na efekt, samoúčelně. Místo toho, aby předvedl triky, které nikdo z „živých“ artistů nezvládne, ukázal naprosté minimum všech akrobatických možností. Oproti tomu koně a zpěvačka jsou ztvárněni po této stránce nápaditě a vtipně. Všechny tyto připomínky ale zdaleka převáží hlavní idea (práce s kabaretní formou, která novocirkusovým výstupům v inscenaci sluší) a energie představení. Forma kabaretu dává větší volnost jak divákům, kteří pod akrobatkami na hrazdě usrkávají své nápoje, tak i tvůrcům. Z večera jsem si odnášela estetický zážitek a radost výjimečného představení. Návrat do reality nastane, až když vám obsluha přinese za vaše drinky účet.   Psáno z české premiéry 16. října 2016, Jatka 78.   Roots
Koncept a režie: Rostislav Novák ml.
Scénografie: Hynek Dřízhal
Kostýmy a make-up: Kristina Nováková Záveská
Hudba: Jan Balcar
Choreografie: Šárka Bočková a Alexandr Volný
Videoprojekce: Jakub Jelen
Grafický design: Martin Sršeň
Fotografie: Tomáš Třeštík
Zvuk: Jan Středa
Světla: Jan Mlčoch
Světová premiéra: 17. března 2016
Česká premiéra: 16. října 2016

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

červen 2019

Po Út St Čt So Ne
27
28
29
30
31
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: