Taneční galakoncerty k uctění památky I. V. Psoty


Galavečer v Brně

Brněnský balet si váží památky tvůrce své největší slávy, tanečníka a choreografa I. V. Psoty. A protože letos 1. května uplynulo 100 let od jeho narození, byl mu v Janáčkově divadle den předtím věnován slavnostní večer. Vystoupili na něm členové baletu ND Brno, hosté z Bratislavy, studenti konzervatoří z Brna, Prahy a Ostravy i sólisté z Mariinského divadla (jejich účast na tomto gala zaštítil projekt Ruská kultura v ČR). Tato kombinace – studenti i špičkoví sólisté hosty jednoho večera – vypadala na první pohled problematicky, ale dramaturgie vše vyvážila.

Program otevřely právě konzervatoře. Posluchači osmého ročníku TK Brno předvedli fragment Poloveckých tanců, jak jej nastudoval Jiří Kyselák podle Michaila Fokina. Jednalo se vlastně o úplný závěr, velmi krátkou ukázku. Následovalo pas de deux z baletu Šípková Růženka, které zatančili studenti Taneční konzevatoře Praha Kristýna Němečková a Michal Krčmář. Němečková je zjevně dobře disponovaná, tančila bez zaváhání a Michal Krčmář jí byl dobrým partnerem, o obou mladých tanečnících jistě ještě uslyšíme. Jako třetí v pořadí se představili posluchači VI. ročníku Janáčkovy konzervatoře Ostrava, osm dívek a jeden chlapec s výstupem z baletu Andersen s podtitulem „Když generál zavelí“. Dvě čtveřice dívek tančily na špičkách dle pokynu velitele.

Většinu večera si vzali na starost sólisté i sbor brněnského baletu. Byl to trochu průřez jeho repertoárem, ale některé choreografie běžně k vidění nejsou. Například valčík cis moll F. Chopina z Fokinových Sylfid, v podání Eriko Wakizono a Michala Pimka. Divák, která zná Giselle a Sylfidu, mohl obdivovat, jak dovedně byly kdysi slavným choreografem do díla ukryty choreografické odkazy k těmto romantickým kánonům. Je škoda, že se u nás v současné době Sylfidy neuvádějí.
Jinou takovou choreografií bylo pas de deux ze třetího jednání baletu Romeo a Julie Kennetha MacMillana. ND Brno má na repertoáru Romea a Julii v české verzi Zdeňka Prokeše, avšak toto pas de deux je samostatným číslem, uváděným na koncertech a podobných příležitostech. Krásná ukázka jednoho z nejproslulejších zpracování tohoto baletu. Neoklasický duet plný vroucího citu i náročné techniky tančili Monika a Michal Pimkovi.
Snad na každém druhém galapředstavení se objevuje pas de deux (či pas de trois, podle toho, které verzi dává ten či onen soubor přednost) z baletu Korzár. Zde v podobě pas de deux Medory a Otroka, které s jistotou zatančili Andrea Smejkalová a Karel Audy. V druhé polovině večera pak tančili duet z baletu Spartakus Jiřího Kyseláka.

ND Brno neopominulo zařadit ukázky z premiér této sezóny. Na grand pas classique hongrois z Raymondy, ve kterém se jako hlavní pár představili Jana Přibylová a Jan Fousek, bylo vidět, že se v tomto baletu všichni tanečníci již zabydleli a získali jistotu. Poslední premiéře patřily dva výstupy, jednak sólo z Frídy Jana Kodeta, ve kterém si diváky získala sugestivní Eva Šeneklová, jednak druhá část choreografie Tomáše Rychetského Bezpředmětná křehkost (tančili Karolína Kovácsová a Petr Kondler). Ta se však do večera složeného především z typicky koncertních čísel příliš nehodila.
V ND Brno o sobě zřejmě dává hodně vědět nový člen, Japonec Takeru Shimizu, kterému připadly hned dva sólové výstupy: Bubeník z Plesu kadetů a ruský tanec gopak z baletu Taras Bulba. Drobný, ale nesmírně mrštný a pohyblivý tanečník si vysloužil velký potlesk.
Hosty z Bratislavy byl pár Romina Kolodzej a Roman Novitzky ze Slovenského národného divadla, ale jejich pas de deux z baletu Spící krasavice se nezařadilo ke zlatým hřebům večera. Snad zapracovala nervozita, ale zdálo se, že jako partneři na sebe nejsou příliš zvyklí.

Posledními hosty byli první sólisté Mariinského divadla z Petrohradu Elvíra Tarasová a Michail Lobuchin (ten u nás v rámci projektu Ruská kultura v ČR vystoupil už po několikáté). Tančili dvě čísla, slavný duet z Šeherezády a pas de deux Diany a Acteona z Esmeraldy. Nutno podotknout, že v jejich podání nabyly oba výstupy nové dimenze, zejména Šeherezáda. Nedávno jsem tentýž duet viděla v podání jiných tanečníků a po onom zážitku jsem mylně usoudila, že Fokinova choreografie zastarává. Tarasová a Lobuchin mne však přesvědčili o opaku a připomněli mi důležitost výrazu, který netkví jen v pohledu, ale v celém těle. Tato dvojice dokázala vnést do choreografie hmatatelné napětí vytvářející vnitřní příběh, skutečný vztah, něco, co připoutalo beze zbytku pozornost a mohlo být žito v jediném okamžiku spolu s nimi... Skutečný vrchol večera, ač zařazen na konec první polovice (celý program ale zakončili rovněž tito vzácní hosté).
ND Brno uctilo zakladatele své slávy důstojně a přiměřeně svým možnostem. Dramaturgie večera měla několik očekávaných vrcholů a diváci bezpochyby odešli po představení spokojeni.

Lucie Kocourková

Galavečer v Praze

První květnový den roku 2008 uplynulo již celých sto let od narození významné osobnosti českého baletu, Ivo Váni Psoty. K jeho odkazu se hlásí, kromě brněnského divadla, se kterým je nejvíce spojován, i 1. soukromá taneční konzervatoř v Praze. Pro uctění jeho památky připravila na toto datum 1. května slavnostní galavečer s názvem Pocta Ivo Váňovi Psotovi.
Řečeno slovy ředitelky 1. soukromé taneční konzervatoře v Praze Jitky Tázlarové, nese škola odkaz tohoto baletního mistra především prezentací krásy a čistoty baletního umění, úctou a pokorou k tanci, smyslem pro povinnost a vzájemným respektem.

Hodnoty klasické taneční techniky mohli diváci na gala ocenit hned na několika úrovních.
Škola, stejně jako jiné ambiciózní konzervatoře, založila v loňském roce svůj vlastní soubor složený z nejlepších studentů nazvaný „Mladý balet Praha“. Členové souboru dostali už několikrát příležitost prezentovat své umění v lyrické suitě „Les Sylphides“, která je připomínkou nesmrtelné krásy romantismu, poklonou uniklému období tance i relikvií historie baletu. Právě její dostupnost otevírá mladším i starším tanečníkům okna do minulosti – původní choreografií Michaila Fokina – aby rozvinuli budoucnost.
Na slavnostním galavečeru se v této choreografii jevil soubor jako ucelený, i když byla tu a tam znát mladická nejistota projevu. Kombinace ročníků dala vyniknout těm, kterým se čas studia již chýlí ke konci.

Sólisté z Les Sylphides a další výrazní tanečníci školního souboru měli možnost své přednosti prezentovat ještě v sólových variacích v druhé části programu. Marika Hanousková, Petr Holuša (pas de deux s Pavlínou Zemanovou), Veronika Fišerová, Kristina Kohoutová (pas de deux s tanečníkem SOP Janem Seitlem), Pavel Kremsa a Eliška Černohlávková (sólo v Les Syphides) působili ve svých vystoupeních suverénně.

Další místo v programu patřilo hostům. Například absolventka školy Kateřina Štruncová, která nyní působí v ND Brno, je pro školu pěknou standardní vizitkou. Více jí slušela sólová variace než adagio z Popelky, které tančila se svým kolegou Michalem Chovancem. Druhá absolventka této školy, také Staatliche Hochschule für Musik und Darstellende Kunst Mannheim a zároveň i HAMU Markéta Eblová se po dlouhé době představila v Praze se svým partnerem Predagem JovičicemSonátě pro klavír a cello v choreografii Uwe Scholze. Oproti jinak typicky klasickému repertoáru znamenala tato neoklasická chvilka příjemné oživení.

Podobně působil i nezbytný duet – balkónová scéna z baletu Romeo a Julie (balet, který Psota uvedl ve světové premiéře v Brně v roce 1938). Choreografie Igora Vejsady byla nezvykle (pro práci tohoto choreografa) sensitivní a vkusná. Procítěná interpretace sólistů ND Moravskoslezského v Ostravě Juriko Kitamury a Jana Krejčíře z ní udělala jeden z vrcholů večera.

„Psotovo“ město Brno zastoupili studenti Taneční konzervatoře Brno Zuzana Krichová a Tomáš Kubinec. Snad ale nejvýznamnějším hostem, kterého tento baletní galavečer měl, byla Barbora Kohoutková, sólistka Hamburského státního baletu Johna Neumeiera. Umírající labuť v jejím podání byla dokonalou ukázkou tajných snů každé z budoucích tanečnic.
Hosté posunuli představení, původně neslibující svou utajenou propagací více než školní koncert, na opravdu plnohodnotné „Gala“ v němž i Mladý balet Praha byl na svém místě. Zuzana Smugalová

VAŠE HODNOCENÍ

A jak byste představení hodnotili vy?

Témata článku

Tanec

DIÁŘ PŘEDSTAVENÍ

květen 2019

Po Út St Čt So Ne
29
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
1
2
DEJTE NÁM TIP NA PŘEDSTAVENÍ

to nejčtenější z tanečních aktualit

Přihlašte se k odběru newsletteru: